Pohřeb repatriovaného hrdiny – strážmistra četnictva Viléma Lehera

Pohřeb repatriovaného hrdiny – strážmistra četnictva Viléma Lehera

Na hřbitově v městě Vrbno pod Pradědem byla dne 16. června 2026 do rodinného hrobu uložena urna s ostatky strážmistr četnictva Vilém Leher. Svou profesní kariéru spojil se službou Československé republice. V lednu 1938 byl přemístěn na četnickou stanici ve slezské Liptani, obci v citlivém pohraničním území, která se stala jedním z míst protistátního henleinovského povstání. Jeho úkolem bylo chránit svrchovanost republiky a bezpečnost jejích hranic. Dne 22. září 1938 byl místními nacisty jako představitel československého státu a příslušník jeho ozbrojených sborů zavražděn. 

Pietního aktu se kromě rodinných příslušníků zúčastnili také zástupci Policejního prezidia včetně genpor. Mgr. Martina Vondráška, zástupce Ministerstva obrany a ředitel odboru pro válečné veterány plk. Ing. Robert Speychal, příslušníci Policie České republiky, která ceremoniál organizovala, dále Mgr. Jana Černochová, předsedkyně výboru pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, náměstek ministra vnitra, hejtman Moravskoslezského kraje Ing. Josef Bělica, Ph.D., MBA, zástupci polského Instytutu Pamięci Narodowej v čele s prof. Krzysztofem Szwagrzykem a zástupci územní a místní samosprávy. Celým ceremoniálem a uložením ostatků provedli přítomné plk. Jaroslav Knichal, hlavní kaplan AČR, a policejní kaplan jáhen plk. Jiří Ignác Laňka.

Navrácení ostatků strážmistra četnictva Viléma Lehera do rodné země je vyústěním dlouhodobého a systematického úsilí Ministerstva obrany České republiky v oblasti péče o válečné hroby. V posledních letech se podařilo završit mimořádně náročný proces repatriace ostatků celkem devíti československých občanů – příslušníků zahraničního i domácího odboje a dvou příslušníků Stráže obrany státu zavražděných při událostech v Liptani v září 1938.

Vedle příslušníků paraskupin Iridium a Bronse a protinacistického odbojáře Josefa Doskočila pohřbených původně na hřbitově Am Perlacher Forst v Mnichově se pozornost soustředila také na osudy posledních dvou neexhumovaných obětí liptaňské tragédie, jejichž ostatky po desetiletí spočívaly na hřbitově v polských Hlubčicích. Právě zde, po rozsáhlém historickém výzkumu, mezinárodní spolupráci a několikaletých přípravách, přistoupilo Ministerstvo obrany ve spolupráci s polským Institutem národní paměti v srpnu 2025 k exhumaci ostatků strážmistra četnictva Viléma Lehera a vrchního respicienta Ludvíka Svobody. Následně byly ostatky letecky přepraveny do vlasti, kde prošly odborným zkoumáním a byly připraveny k důstojnému uložení.

Celý proces – od vyhledání hrobů přes jednání se zahraničními partnery až po zajištění převozu a organizaci pohřbů – představuje příklad odpovědného přístupu státu k odkazu těch, kteří položili život za svou vlast.

Pohřeb tak není pouze připomínkou tragického osudu jednoho muže, ale také symbolickým završením dlouhé cesty, na jejímž konci se hrdinové vracejí domů.

Odkaz na životopisný medailonek strážmistra četnictva Viléma Lehera

Strážmistr četnictva Vilém Leher

* 29. 5. 1912 – † 22. 9. 1938

Pocházel z Újezdce u Přerova. K četnictvu nastoupil v roce 1935. Absolvoval školu četníků na zkoušku a po nezbytném výcviku v praktické službě u ČPO Fryštát byl zařazen do služby na četnické stanici Skřečoň. Po zrušení skřečoňské stanice byl ke dni 1. 1. 1938 přemístěn na četnickou stanici ve slezské Liptani. V té době již měl snoubenku a dceru, ale pro rychlý spád událostí jim nebylo dopřáno uzavřít sňatek. S místním převážně německým obyvatelstvem vycházel dobře, avšak protistátní aktivity henleinovců jej znepokojovaly. 

Sudetoněmecká krize se silně projevovala právě v pohraničním území, kam spadalo Leherovo působiště. I zde se začaly události ubírat obdobným vývojem jako v západních a severozápadních Čechách, kde docházelo k ozbrojeným srážkám mezi henleinovci, sudetoněmeckými bojůvkami a příslušníky československých bezpečnostních a finančních orgánů.

Dne 22. 9. 1938 povstalo liptaňské okolí, a nakonec se vzbouřila i samotná obec. Bezprostředním podnětem k protistátním akcím byl vývoj mezinárodní situace, který v henleinovcích vyvolal předčasnou představu o připojení pohraničního území k Německu. Místní nacisté spolu s dalšími obyvateli obce obklíčili místní četnickou stanici požadovali vydání zbraní. Posádka, tvořená četníky a příslušníky finanční stráže, se přesile vzdala.

V následujících hodinách došlo ke střetu mezi dorazivší hlídkou Stráže obrany státu a vzbouřenci, při němž padli tři henleinovci. Na základě nastalé situace se do budovy vrátil jeden z vůdců obléhatelů, ozbrojený Alfred Selig. V odvetě zastřelil neozbrojenou posádku drženou v zajetí. V dalších bojích padli i další příslušníci SOS. Přímo na četnické stanici byl zavražděn strážmistr četnictva Vilém Leher.

Následující den byla těla padlých Čechoslováků převezena do německého města Leobschütz (Głubczyce), kde byla tajně pohřbena v dřevěných rakvích do hrobů označených čísly. Zatímco v případě některých padlých došlo k jejich repatriaci, ostatky Viléma Lehera se do vlasti ani po válce navrátit nepodařilo. 

V uznání vynikajících zásluh o osvobození Československé republiky byl in memoriam vyznamenán Československým válečným křížem 1939 (OV 47/1947) a Křížem obrany státu ministra obrany ČR. Jeho jméno je uvedeno na pomníku v Liptani, na pamětní desce v areálu Národního památníku druhé světové války v Hrabyni i na pamětní desce obětem z řad bezpečnostních sborů v Ostravě. Památku šesti obětí liptaňské tragédie připomíná i pamětní deska poblíž budovy bývalé četnické stanice.

Summary

On 16 June 2026, the remains of Warrant Officer Vilém Leher of the Czechoslovak gendarmerie were laid to rest in his family grave in Vrbno pod Pradědem. A member of the State Defence Guard, he was murdered by Nazi forces on 22 September 1938 in Liptáň while defending the Czechoslovak Republic. His return after 87 years is the result of long-term efforts by the Czech Ministry of Defence in cooperation with Poland’s Institute of National Remembrance. The repatriation forms part of a broader programme to locate, recover and honour victims of Nazism, ensuring they are finally returned to their homeland with dignity.