Plukovník „in memoriam“ Ondřej Šamberger

Plukovník „in memoriam“ Ondřej Šamberger

Na zámku ve Struhařích u Lubence se 21. července 1916 narodil Ondřej Šamberger. Jeho rodiče Jan a Kateřina zde nežili dlouho a poměrně brzy se celá rodina přestěhovala do Domažlic. Po dokončení základního vzdělání se mladý Ondřej vyučil automechanikem a začal pracovat v plzeňském koncernu Škoda.

V rámci prezenční vojenské služby sloužil u 5. ženijního pluku v Praze. Absolvoval poddůstojnickou školu a následně autokurs v Olomouci. Do zálohy byl propuštěn v hodnosti svobodníka. V Evropě se začalo již „připozdívat“ a mezinárodní situace nakonec vedla k německé okupaci Čech a Moravy. S nastalou situací se Šamberger nemohl smířit, patřil k přesvědčeným vlastencům, a tak již dne 6. května 1939 překročil protektorátní hranice do Polska, odkud směřoval do Francie. 

Do československé branné moci byl přijat dne 15. května 1940 v Marseille. Po pádu Francie byl evakuován do Velké Británie. Dne 17. srpna 1940 byl přemístěn k letecké skupině a o měsíc později začal sloužit v RAF. Nejprve konal službu jako příslušník pomocného družstva pro všeobecné služby. V létě 1941 se stal leteckým mechanikem a motorářem u 312. československé stíhací peruti. Se svým zařazením spokojen nebyl a začal toužit po létání. Odpovídající letecký a operační výcvik trval poměrně dlouho. Dnem 28. ledna 1944 byl konečně zařazen jako pilot. V období od 19. září 1944 do 9. prosince 1944 ještě vykonal zdokonalovací výcvik u 57. operačně výcvikové jednotky (OTU). Pak se vrátil k 312. československé stíhací peruti v hodnosti rotmistra letectva. Jeho kariéra stíhače už bohužel neměla dlouhého trvání.

Dne 9. února 1945 odstartoval ve stroji ze základny u Bradwell on Sea k cvičnému výškovému letu nad Severním mořem. Jedním z nacvičovaných prvků pilotáže bylo odhazování přídavných nádrží ve výšce 10 000 metrů. Asi 70 mil severovýchodně od základny se Šamberger zřítil se svým strojem do vln Severního moře. 

Pravděpodobnou příčinou neštěstí byla vadná kyslíková maska či přerušený přívod kyslíku. Kvůli nedostatku kyslíku pilot upadal do výškové nemoci, která vedla do bezvědomí. Ztratil tak nad letadlem kontrolu. Jelikož se letoun před pádem choval podivně a pilot nereagoval na rádiovou komunikaci, jevila se tato příčina pádu jako nejpravděpodobnější. Tělo F/Sgt Ondřeje Šambergera nebylo nikdy nalezeno.

Ondřej Šamberger byl „in memoriam“ povýšen do hodnosti poručíka letectva v záloze a později do hodnosti plukovníka. Jeho památku lze uctít tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u pietních míst, které jsou trvalou připomínkou jeho hrdinství.

Jan Benda

 

Odkazy do Centrální evidence válečných hrobů na všechna evidovaná pietní místa uchovávající památku plukovníka in memoriam Ondřeje Šambergera.

Památník nezvěstných letců RAF Runnymede Memorial v hrabství Surrey ve Velké Británii (VH: GBR1358).

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=GBR-1358

 

Pískovcový pomník obětem válek v Klatovech (VH: CZE3205-39850).

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3205-39850

 

Památník věnovaný československým letcům, padlým ve 2. světové válce v Praze-Bubenči (VH: CZE0006-18911).

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0006-18911

 

Summary:

It was 80 years ago that Flight Sergeant Ondřej Šamberger went missing after his plane crashed over the North Sea. He joined the national struggle for liberation shortly after the occupation of his homeland and remained in the heroic struggle until his death. His name is commemorated at several memorial sites in the Czech Republic and abroad.

Ondřej Šamberger je připomenut na panelu č. 272 v areálu památníku nezvěstných letců RAF v Runnymede ve Velké Británii.

Ondřej Šamberger je připomenut na panelu č. 272 v areálu památníku nezvěstných letců RAF v Runnymede ve Velké Británii.
Zdroj: CEVH

Rodinný hrob rodiny Šambergerovy na hřbitově v Domažlicích. Na náhrobní desce je uvedeno i jméno letce Ondřeje Šambergera.

Rodinný hrob rodiny Šambergerovy na hřbitově v Domažlicích. Na náhrobní desce je uvedeno i jméno letce Ondřeje Šambergera.
Zdroj: Spolek pro vojenská pietní místa, on-line: https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/2137-domazlice/Chrastavick%C3%A1/?vp-page=2

Ondřej Šamberger u leteckého stroje.

Ondřej Šamberger u leteckého stroje.
Zdroj: Žatecký a lounský deník, online: https://zatecky.denik.cz/zpravy_region/pilot_samberger_lubenec_20160723.html

Ondřej Šamberger s kamarádem – letcem Emilem Bočkem.

Ondřej Šamberger s kamarádem – letcem Emilem Bočkem.
Zdroj: Žatecký a lounský deník, online: https://zatecky.denik.cz/zpravy_region/pilot_samberger_lubenec_20160723.html

Ondřej Šamberger na fotografii z doby působení u RAF.

Ondřej Šamberger na fotografii z doby působení u RAF.
Zdroj: Žatecký a lounský deník, on-line: https://zatecky.denik.cz/zpravy_region/pilot_samberger_lubenec_20160723.html

Jméno Ondřeje Šambergera je zvěčněno i na pomníku letců v Praze-Bubenči.

Jméno Ondřeje Šambergera je zvěčněno i na pomníku letců v Praze-Bubenči.
Zdroj: CEVH

Na pomníku obětem válek u letiště Klatovy – Chaloupky nechybí jméno letce Ondřeje Šambergera.

Na pomníku obětem válek u letiště Klatovy – Chaloupky nechybí jméno letce Ondřeje Šambergera.
Zdroj: CEVH

80. výročí zákřovské tragédie

Dne 18. dubna 1945 byla vesnice Zákřov obklíčena kozáky a gestapem kvůli podezření z podpory odboje. Zatkli 23 místních mužů a chlapců, z nichž 19 po krutých výsleších popravili 20. dubna v Kyjanicích. Jejich těla byla spálena. Tragédie vyšla najevo až po válce. Letos si připomínáme 80 let od této události.

Pochod smrti Reitzenhain (Pohraniční) – Chomutov – Terezín a vlak smrti v obci Březno

Na jaře 1945 prošel okresem Chomutov jeden z mnoha pochodů smrti, při kterém byli vězni z pobočného tábora Treglitz nuceni putovat z Pohraničního přes Chomutov až do Terezína. Trasa je dodnes lemována hroby a památníky těch, kteří po cestě zemřeli vyčerpáním, byli zastřeleni nebo ubiti. Tragická je i historie tzv. vlaku smrti v obci Březno, kde během několika dní zahynuly stovky vězňů hlady, žízní a následkem spojeneckého náletu. Připomínkou těchto událostí jsou hromadné hroby a pietní místa v obcích regionu.

Poslední let amerických stíhačů Raymonda F. Reutera a Williama R. Preddyho

Na konci druhé světové války se nad územím dnešního Česka odehrávaly dramatické letecké boje. Během jedné z posledních misí 17. dubna 1945 byli nad jižními Čechami sestřeleni dva američtí stíhací piloti – kapitán Raymond F. Reuter a poručík William R. Preddy. Oba padli po střetu s německými proudovými letouny Me-262 a zemřeli nedaleko Boršova nad Vltavou a Záluží. Jejich památku dnes připomínají pomníky na místech dopadu jejich letadel.