Tanec smrti

Tanec smrti

Tanec smrti

Ve spodní části městského parku v Trutnově lze spatřit pomník připomínající padlé místní obyvatele z první světové války, známý jako „Tanec smrti“. Svůj název sousoší odvozuje od ztvárnění tří vojáků, kteří se o sebe opírají a marně vzdorují smrti. Ta jim již sedí v zádech a na píšťalu z lidského hnátu píská melodii zániku. Původní sousoší vytvořil vynikající sochař, český Němec Emil Schwantner (*27. 8. 1890 Královec – †18. 12. 1956 Schönebeck), jenž měl v Husově ulici v Trutnově ateliér.

Emil Schwantner patřil ke studentům profesorů Myslbeka a Štursy, známá je ale i jeho spolupráce s Franzem Metznerem na pomníku ke stému výročí Bitvy národů u Lipska. Ve Schwantnerově díle zaujímá významné místo sociální a protiválečná tematika, je však také autorem mnoha obdivuhodných plastik zvířat. Jeho doménou byly především pomníky padlým z první světové války, kterých v severovýchodních Čechách vytvořil celou řadu. Při realizaci sousoší zúročil své vlastní otřesné zážitky z války, kterou prožil jako voják v zákopech, i detailní znalost krásného trutnovského parku, kam dílo citlivě umístil. Vytvořil tak vynikající sochařské dílo, které odborníci považují za vůbec nejzdařilejší Schwantnerův pomník padlým.

Sousoší Tanec smrti bylo odhaleno 11. září 1932 k uctění památky 334 trutnovských mužů padlých v první světové válce. Za druhé světové války, v roce 1942, však bylo z parku odstraněno – expresionistická připomínka hrůz války se šovinistickým Němcům nehodila. Pomník byl roztaven a kov použit pro válečný průmysl. Z celého díla kromě fotografií zůstaly zachovány pouze desky se jmény padlých trutnovských občanů, které jako zázrakem unikly zničení a byly nalezeny na šrotišti v Hamburku.

Snahou města Trutnova bylo tento unikátní pomník padlým obnovit. Repliku sousoší vyhotovila podle dobových fotografií a sádrového modelu z někdejšího Schwantnerova ateliéru trutnovská sochařka MgA. Paulina Skavová. Nová socha byla odlita v umělecké slévárně HVH a do trutnovského parku se slavnostně vrátila v roce 2017.

Jiří Řezníček

 

Číslo válečného hrobu: CZE5214-42460

Odkaz na pomník v Evidenci válečných hrobů zde: https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5214-42460

 

Summary:

In the lower part of Trutnov’s city park stands the “Dance of Death” memorial, commemorating 334 local men who died in WWI. Created by Czech-German sculptor Emil Schwantner, the expressive sculpture depicts three soldiers resisting death, who plays a haunting tune on a bone flute. Schwantner, a student of Myslbek and Štursa, infused the work with his own wartime experiences. Unveiled in 1932, the monument was destroyed by Nazis in 1942, with only name plaques surviving. In 2017, sculptor Paulina Skavová recreated the memorial using historical photos and models, restoring it to its original location in Trutnov’s park.

Emil Schwantner (*27. 8. 1890 Královec – †18. 12. 1956 Schönebeck).

Emil Schwantner (*27. 8. 1890 Královec – †18. 12. 1956 Schönebeck).
Zdroj: Turistické informační centrum Trutnov, on-line: https://www.ictrutnov.cz/emil-schwantner

Pohled na obnovené sousoší Tanec smrti.

Pohled na obnovené sousoší Tanec smrti.
Zdroj: CEVH

Původní sousoší Tanec smrti na historické fotografii.

Původní sousoší Tanec smrti na historické fotografii.
Zdroj: Turistické informační centrum Trutnov, on-line: https://www.ictrutnov.cz/emil-schwantner

Pohled na obnovené sousoší Tanec smrti.

Pohled na obnovené sousoší Tanec smrti.
Foto: Alena Říhová, on-line: https://mapy.com/cs/turisticka?source=base&id=2331022&ds=2&gallery=1&sourcep=foto&idp=4722437

Detailní pohled na sousoší Tanec smrti.

Detailní pohled na sousoší Tanec smrti.
Foto: Miloslav Neuman, on-line: https://mapy.com/cs/turisticka?source=base&id=2331022&ds=1&gallery=1&sourcep=foto&idp=10531091

Pohled na obnovené sousoší Tanec smrti.

Pohled na obnovené sousoší Tanec smrti.
Foto: M Roudova, on-line: https://mapy.com/cs/turisticka?source=base&id=2331022

Jedna z desek se jmény padlých trutnovských občanů, která jako zázrakem unikla roztavení a byla nalezena na šrotišti v Hamburku.

Jedna z desek se jmény padlých trutnovských občanů, která jako zázrakem unikla roztavení a byla nalezena na šrotišti v Hamburku.
Zdroj: CEVH

Pohřby repatriovaných československých hrdinů – výsadkářů ze skupin Iridium a Bronse a odbojáře Josefa Doskočila

Ministerstvo obrany v srpnu 2025 realizovalo úspěšnou repatriaci ostatků devíti československých hrdinů, kteří padli v průběhu 2. světové války. V návaznosti na slavnostní pietní akt na pražském Vítkově se v průběhu podzimu uskutečnila poslední rozloučení se členy paraskupin Iridium a Bronse a příslušníkem domácího odboje Josefem Doskočilem na hřbitovech v České republice. V případě příslušníků Stráže obrany státu nebyly jejich ostatky prozatím pohřbeny z důvodu prováděné expertízy Kriminalistickým ústavem Policie ČR.

Bitva tří císařů u Slavkova

Bitva u Slavkova (2. 12. 1805), známá jako bitva Tří císařů, byla rozhodujícím střetem napoleonských válek. Napoleon porazil početně silnější rusko-rakouskou armádu díky mistrné taktice na Prateckém návrší. Spojenci ztratili přes 30 tisíc mužů, Francouzi necelých 10 tisíc. Vítězství vedlo k prešpurskému míru. Slavkovské bojiště je dnes památkovou zónou s řadou pietních míst, nejvýznamnější je Mohyla míru na Prateckém kopci.

Konec evakuace čs. legie z Ruska a československé válečné hroby ve vlnách

Evakuace čs. legionářů z Ruska v letech 1919–1920 byla mimořádnou logistickou operací. Celkem 67 730 osob se dostalo z ruského Vladivostoku do vlasti různými zaoceánskými trasami. Ne všichni cestu přežili – několik desítek legionářů a civilistů zemřelo a bylo pohřbeno na moři či v přístavních městech. V Terstu vznikl roku 2024 pomník těm, kteří se domů nevrátili.