Tanec smrti

Tanec smrti

Tanec smrti

Ve spodní části městského parku v Trutnově lze spatřit pomník připomínající padlé místní obyvatele z první světové války, známý jako „Tanec smrti“. Svůj název sousoší odvozuje od ztvárnění tří vojáků, kteří se o sebe opírají a marně vzdorují smrti. Ta jim již sedí v zádech a na píšťalu z lidského hnátu píská melodii zániku. Původní sousoší vytvořil vynikající sochař, český Němec Emil Schwantner (*27. 8. 1890 Královec – †18. 12. 1956 Schönebeck), jenž měl v Husově ulici v Trutnově ateliér.

Emil Schwantner patřil ke studentům profesorů Myslbeka a Štursy, známá je ale i jeho spolupráce s Franzem Metznerem na pomníku ke stému výročí Bitvy národů u Lipska. Ve Schwantnerově díle zaujímá významné místo sociální a protiválečná tematika, je však také autorem mnoha obdivuhodných plastik zvířat. Jeho doménou byly především pomníky padlým z první světové války, kterých v severovýchodních Čechách vytvořil celou řadu. Při realizaci sousoší zúročil své vlastní otřesné zážitky z války, kterou prožil jako voják v zákopech, i detailní znalost krásného trutnovského parku, kam dílo citlivě umístil. Vytvořil tak vynikající sochařské dílo, které odborníci považují za vůbec nejzdařilejší Schwantnerův pomník padlým.

Sousoší Tanec smrti bylo odhaleno 11. září 1932 k uctění památky 334 trutnovských mužů padlých v první světové válce. Za druhé světové války, v roce 1942, však bylo z parku odstraněno – expresionistická připomínka hrůz války se šovinistickým Němcům nehodila. Pomník byl roztaven a kov použit pro válečný průmysl. Z celého díla kromě fotografií zůstaly zachovány pouze desky se jmény padlých trutnovských občanů, které jako zázrakem unikly zničení a byly nalezeny na šrotišti v Hamburku.

Snahou města Trutnova bylo tento unikátní pomník padlým obnovit. Repliku sousoší vyhotovila podle dobových fotografií a sádrového modelu z někdejšího Schwantnerova ateliéru trutnovská sochařka MgA. Paulina Skavová. Nová socha byla odlita v umělecké slévárně HVH a do trutnovského parku se slavnostně vrátila v roce 2017.

Jiří Řezníček

 

Číslo válečného hrobu: CZE5214-42460

Odkaz na pomník v Evidenci válečných hrobů zde: https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5214-42460

 

Summary:

In the lower part of Trutnov’s city park stands the “Dance of Death” memorial, commemorating 334 local men who died in WWI. Created by Czech-German sculptor Emil Schwantner, the expressive sculpture depicts three soldiers resisting death, who plays a haunting tune on a bone flute. Schwantner, a student of Myslbek and Štursa, infused the work with his own wartime experiences. Unveiled in 1932, the monument was destroyed by Nazis in 1942, with only name plaques surviving. In 2017, sculptor Paulina Skavová recreated the memorial using historical photos and models, restoring it to its original location in Trutnov’s park.

Emil Schwantner (*27. 8. 1890 Královec – †18. 12. 1956 Schönebeck).

Emil Schwantner (*27. 8. 1890 Královec – †18. 12. 1956 Schönebeck).
Zdroj: Turistické informační centrum Trutnov, on-line: https://www.ictrutnov.cz/emil-schwantner

Pohled na obnovené sousoší Tanec smrti.

Pohled na obnovené sousoší Tanec smrti.
Zdroj: CEVH

Původní sousoší Tanec smrti na historické fotografii.

Původní sousoší Tanec smrti na historické fotografii.
Zdroj: Turistické informační centrum Trutnov, on-line: https://www.ictrutnov.cz/emil-schwantner

Pohled na obnovené sousoší Tanec smrti.

Pohled na obnovené sousoší Tanec smrti.
Foto: Alena Říhová, on-line: https://mapy.com/cs/turisticka?source=base&id=2331022&ds=2&gallery=1&sourcep=foto&idp=4722437

Detailní pohled na sousoší Tanec smrti.

Detailní pohled na sousoší Tanec smrti.
Foto: Miloslav Neuman, on-line: https://mapy.com/cs/turisticka?source=base&id=2331022&ds=1&gallery=1&sourcep=foto&idp=10531091

Pohled na obnovené sousoší Tanec smrti.

Pohled na obnovené sousoší Tanec smrti.
Foto: M Roudova, on-line: https://mapy.com/cs/turisticka?source=base&id=2331022

Jedna z desek se jmény padlých trutnovských občanů, která jako zázrakem unikla roztavení a byla nalezena na šrotišti v Hamburku.

Jedna z desek se jmény padlých trutnovských občanů, která jako zázrakem unikla roztavení a byla nalezena na šrotišti v Hamburku.
Zdroj: CEVH

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.