Památník Stráže obrany státu (SOS) na hraničním přechodu Srbská – Miloszów

Celkový pohled na pomník Stráže obrany státu (SOS) u hraničního přechodu Srbská – Miloszów.

Připomínkou nevyhlášené války nacistického Německa Československu 17. září 1938 je také pomník Stráže obrany státu (SOS) na hraničním přechodu Srbská – Miloszów na Frýdlantsku. Dnes místo sousedí s Polskem, v předmětném období to byly hranice s  Německem. Připomíná nám vrchního respicienta finanční stráže Václava Čepa (15. 8. 1894 – 23. 9. 1938), dozorce fin. stráže Josefa Vojtu (27. 2. 1911 – 23. 9. 1938) a dozorce fin. stráže Bohumila Hoška (17. 3. 1910 – 24. 9. 1938), kteří byli v těchto místech zavražděni příslušníky sudetoněmeckého Freikorpsu.

Dne 23. září 1938 sloužili jmenovaní na zmíněné celnici, která se tehdy jmenovala Wünschendorf. V přízemí patrového objektu seděl za psacím stolem Václav Čep, telefon hlídal Josef Vojta a venku před objektem hlídkoval Bohumil Hošek. V patře celnice navíc po své náročné službě odpočívali Josef Uher a Bohumil Novotný. Po 22:00 hodině přišli k Hoškovi z německého území dva mladí čeští Němci s přáním přejít státní hranici do Československa. Hošek si od příchozích převzal jejich cestovní doklady a odvedl oba muže dovnitř do kanceláře, kde doklady předal Čepovi. Ten se začal věnovat administrativním úkolům souvisejícím s přechodem hranice, když se v rukou jednoho z mladíků objevila pistole a z bezprostřední blízkosti postřelil Čepa do spánku. Druhý z příchozích postřelil Hoška do krku. Oba mládenci okamžitě československou celnici opustili a následně se na protilehlé německé straně rozsvítil silný reflektor namířený na československé území a začala palba příslušníků Sudetoněmeckého Freikorpsu z pušek i lehkého kulometu směrem na československou celnici. Josef Vojta se zvedl od telefonu a chtěl útočníky z celnice pronásledovat, avšak jakmile vstal, zasáhla ho do břicha a hrudi dávka z kulometu, která ho usmrtila. Uher s Novotným z patra celnice opětovali palbu a snažili se vyřadit z provozu oslňující světlomet. To se sice nepovedlo, avšak německá palba i přesto po několika minutách ustala. Oba českoslovenští obránci se přesunuli do přízemí, kde nalezli těžce zraněného Hoška, který je pokládal za další německé útočníky. Začal je proto v sebeobraně ohrožovat bodákem své pušky. Až poté, co ho Uher s Novotným uklidnili a přesvědčili, že nejsou Němci, nechal se ošetřit.

Telefonní spojení zůstalo naštěstí neporušeno a tak se zbylí dva hraničáři spojili s velitelstvím roty Stráže obrany státu (SOS) a vojenským pohotovostním oddílem ve Frýdlantu. Slíbená pomoc – nadporučík Půst s družstvem vojáků na nákladním autě – však dorazila až po páté hodině ranní. Na telefonické zavolání přispěchal na československou celnici také lékař Heinrich Hoffmann z nedaleké Dolní Řasnice. Zraněného Hoška odvezl ihned svým vozem do nemocnice ve Frýdlantu. Přes veškerou snahu lékařů se ho však zachránit nepodařilo a 24. září 1938 v deset hodin dopoledne v nemocnici zemřel.

Jiří Řezníček

Číslo válečného hrobu: CZE5102-8433

Odkaz na pietní místo v Centrální evidenci válečných hrobů – https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5102-8433

Summary

A memorial to the Stráž obrany státu (abbr. SOS ~ the State Defense Guard,) at the Srbská – Miloszów border crossing honors members of the Financial (Border) guard Václav Čep, Josef Vojta, and Bohumil Hošek, who were murdered by members of the Sudeten German Freikorps. On September 23, 1938, after 10 p.m., the members of the Financial Guard were on duty at the Wünschendorf (today Srbská – Miloszów, Region Liberec) customs post when two young German terrorists arrived. After pretending to seek border crossing, one shot Václav Čep in the head and the other shot Bohumil Hošek in the neck. Other Freikorps members from the German side of the border then opened heavy fire on the customs post. Josef Vojta was fatally hit by machine gun fire. Two other members of the Financial Guard, Josef Uher and Bohumil Novotný, returned fire from the customs house and called for reinforcements, which arrived at 5:00 a.m. the following day. Hošek survived the initial attack, but despite the efforts of doctors to save him, he died the following day in a hospital in Frýdlant.

Detail pomníku Stráže obrany státu (SOS) u hraničního přechodu Srbská – Miloszów.

Detail pomníku Stráže obrany státu (SOS) u hraničního přechodu Srbská – Miloszów.
Zdroj: CEVH

Celkový pohled na pomník Stráže obrany státu (SOS) u hraničního přechodu Srbská – Miloszów.

Celkový pohled na pomník Stráže obrany státu (SOS) u hraničního přechodu Srbská – Miloszów.
Zdroj: CEVH

Budova celnice ve Wünschendorfu (dnes Srbská – Miloszów).

Budova celnice ve Wünschendorfu (dnes Srbská – Miloszów).
Zdroj: HEJTMÁNEK, Albín. Dny hrůzy na Liberecku. In: Hlas revoluce, 23. 9. 1978. On-line: https://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:fd2c5281-ac51-11ea-a870-001b63bd97ba

Budovy celnic na hranici ve Wünschendorfu na začátku 20. století.

Budovy celnic na hranici ve Wünschendorfu na začátku 20. století.
Fragment dobové pohlednice

Oddělení finanční stráže Wünschendorf (dnes Srbská – Miloszów). Křížkem označeni padlí dozorci finanční stráže Bohumil Hošek a Josef Vojta.

Oddělení finanční stráže Wünschendorf (dnes Srbská – Miloszów). Křížkem označeni padlí dozorci finanční stráže Bohumil Hošek a Josef Vojta.
Zdroj: MAREK, Jindřich. Smrt v celním pásmu: historické reportáže o ostraze čs. hranic v letech 1918-1948. Cheb: Svět křídel, 2000. Str. 150.

Pomník Stráže obrany státu (SOS) u hraničního přechodu Srbská – Miloszów během pietního aktu.

Pomník Stráže obrany státu (SOS) u hraničního přechodu Srbská – Miloszów během pietního aktu.
Zdroj: CEVH

Adolf Hitler spolu se sudetoněmeckým Freikorpsem.

Adolf Hitler spolu se sudetoněmeckým Freikorpsem.
Zdroj: wikipedie

Příslušníci Stráže obrany státu (SOS).

Příslušníci Stráže obrany státu (SOS).
Zdroj: wikipedie

Odznak Stráže obrany státu (SOS).

Odznak Stráže obrany státu (SOS).
Zdroj: wikipedie

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.