Památník padlým československým letcům ve druhé světové válce 1939-1945

Památník padlým československým letcům ve druhé světové válce 1939-1945
Na náměstí Svobody, u jedné z budov Ministerstva obrany ČR, se až do roku 1995 nacházelo sousoší Mír. To bylo přemístěno před budovu základní školy, aby uvolnilo prostor nově vznikajícímu památníku, který měl připomínat padlé československé letce z druhé světové války. Zpracování památníku se ujal v Čechách téměř neznámý, zato především ve Velké Británii velmi uznávaný sochař a válečný veterán František Bělský.
František Bělský se narodil 6. dubna 1921 v Brně do rodiny ekonoma Josefa Bělského. Mládí prožil v Praze, kde se v něm probudil zájem o sochařství. Již v 16 letech získal svou první cenu, když uspěl v soutěži pořádané Topičovým nakladatelstvím, které se kromě jiného zaměřovalo na výtvarné umění a sochařství. Navzdory nesouhlasu svého otce začal v roce 1938 jako sedmnáctiletý studovat na Rotterově škole užitého umění. Studia však záhy přerušila mnichovská dohoda a rozhodnutí rodiny, která byla židovského původu, uprchnout před německou okupací do Anglie, kde Bělský pokračoval ve studiu.
Po vypuknutí druhé světové války se přihlásil do československé zahraniční armády a na jaře 1940 byl odeslán do Francie, odkud byl po její porážce evakuován na lodi Northmoor zpět do Anglie. Zde, stejně jako ve Francii, sloužil u dělostřelectva. Při pobytu československých jednotek v parku poblíž zámku Cholmondeley přišli vojáci s nápadem, že by tam na ně měla zůstat nějaká památka, kterou měl vytvořit právě Bělský. Tak vznikl známý památník československých vojáků, který je v Cholmondeley k vidění dodnes.
V roce 1941 dostal Bělský armádním rozkazem studijní dovolenou, aby mohl pokračovat ve studiu na Royal College. I během studia se věnoval práci pro armádu – vytvářel například plastické mapy nebo návrhy poválečných bankovek.
Po skončení války se vrátil do Prahy, kde zjistil, že dvaadvacet jeho příbuzných z otcovy strany se stalo oběťmi holokaustu. Do Československa za ním záhy přijela i jeho anglická manželka, později významná karikaturistka Margaret Constance Owen, kterou poznal během studií na Royal College. První velkou poválečnou zakázku získal Bělský v roce 1947. Šlo o pamětní desku věnovanou parašutistům a pravoslavným duchovním u krypty v Resslově ulici, která byla slavnostně odhalena 28. října 1947.
Po roce 1948, kdy mu jako příslušníkovi západní armády hrozilo zatčení, musel Bělský opět emigrovat do Anglie, kde začal působit pod jménem Franta Bělský. V roce 1962 získal zakázku na vytvoření busty královny Matky, která započala jeho unikátní sérii portrétování čtyř generací britské královské rodiny. Později mu modelem seděli královna Alžběta II., její manžel princ Philip, princ Andrew a následník trůnu princ William.
Další významnou zakázkou byla socha Winstona Churchilla pro americký Fulton. Socha v nadživotní velikosti byla umístěna vedle Westminsterské koleje, kde Churchill v roce 1946 pronesl svůj slavný projev, v němž poprvé použil termín „železná opona“. Tímto dílem si Bělský splnil sen, který si nosil od osobního setkání s Churchillem v roce 1941. „Jednoho dne dorazil Winston Churchill. Zastavil se před každým vojákem, podíval se mu hluboce do očí, jako by ho hypnotizoval. Pak přišel ke mně. Bylo to, jako by to trvalo celou věčnost, když se na mě díval a já na něj. Řekl jsem si, že možná jednou udělám sochu tohoto muže,“ vzpomínal Bělský pro BBC. Churchilla modeloval Bělský ještě jednou, když krátce po sametové revoluci vytvořil bustu, která je dnes umístěna v Praze v Thunovské ulici.
Bělský ani v exilu nezapomínal na svoji rodnou zem. Vždy se hrdě hlásil k Československu, byl rád, když jeho český původ připomínali v novinách a časopisech a když byl označován za českého sochaře. Při slavnostním odhalení sochy lorda Mountbattena, kterou vytvořil na zakázku britské vlády v roce 1983, měl na sobě řadu vyznamenání, včetně těch československých.
Aktivně se zapojoval i do akcí pořádaných československou krajanskou obcí, na jejíž přání vytvořil v roce 1978 památník Janu Palachovi, který se nachází v londýnském Velehradě. Bělský byl rovněž členem Československé obce legionářské v zahraničí.
Po sametové revoluci připsal na své konto dva významné památníky připomínající československé vojáky v Británii za druhé světové války – Pamětní desku československých vojáků a letců, kterou v roce 1993 ve Westminterském opatství odhalil Markýz z Cholmondeley (Ve Westminsteru Bělský vytvořil mj. i pamětní desku věnovanou českému rytci Václavu Hollarovi) a v roce 1995 Památník padlým československým letcům ve druhé světové válce 1939-1945, který byl umístěn v Praze.
Výstavbu památníku, iniciovanou samotnými letci, se podařilo uskutečnit až po 70 intervencích, osobních jednáních v Praze, dvou celostátních sbírkách a za přispění ministerstva financí. Slavnostní odhalení proběhlo 12. května 1995 za přítomnosti prezidenta Václava Havla a desítek válečných veteránů.
„Je to krásný pocit, když člověk vidí ten památník a že to bylo odhalené prezidentem Havlem,“ prohlásil pro média generálmajor Jaroslav Muzika, bývalý pilot 313. stíhací perutě.
Na mramorovém památníku se nachází šest řezů profilu křídla opřených o sebe. Na pravé straně jsou znaky jednotlivých perutí, vpředu je umístěn základní kámen, který byl původně položen před budovou Generálního štábu na Vítězném náměstí. Z obou stran památníku jsou vyrytá jména 547 letců, kteří zahynuli během druhé světové války.
„Je to abstraktní socha. Základem myšlenky je průřez křídla, vzal jsem si hlavně jako model letadlo, které se jmenovalo Mosquito, kterým naši také létali. Vše je symbolické, i prázdnota je vzpomínkou na zahynuvší,“ prohlásil krátce po odhalení pro média František Bělský.
Během své existence zažil památník nespočet pietních vzpomínek na padlé letce a mnoho významných návštěv. Jednou z nejvýznamnějších byla ta v roce 1996, kdy se přišel poklonit památce československých letců princ Philip, který se se sochařem Bělským osobně přátelil a znal ho lépe než většina Čechů.
Velký vlastenec František Bělský zemřel 5. července 2000. Je pohřben v anglickém Abingdonu – a i jeho náhrobek patří jeho rodné vlasti: zadní stranu tvoří český lev.
Marcela Volfová
Odkaz na Centrální evidenci válečných hrobů, kde jsou zaznamenána jména 547 československých letců, kteří zahynuli během druhé světové války a jejichž jména jsou vyryta na Památníku padlých československých letců v Bubenči:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0006-18911
Summary:
František Bělský (1921-2000) world-renowned sculptor, veteran of the Second World War. He was the only foreign sculptor to have the honour of portraying four generations of the British Royal Family. He created several memorials in commemoration of the Czechoslovak army fighting in the British army during the Second World War. During War itself he build memorial in Cholmondeley, UK, to commemorate the stay of Czechoslovak soldiers in the local park. Shortly after the war, a memorial to Czechoslovak paratroopers in Resslova Street in Prague and after the Velvet Revolution a memorial plaque in Westminster Abbey in London and a memorial to Czechoslovak airmen fallen during the Second World War in Prague.
Zdroje:
VOLFOVÁ, Marcela. Občan světa – Franta Bělský. Československá obec legionářská, on-line:
https://www.csol.cz/z-historie/ruzne/obcan-sveta-franta-belsky/
Portrétoval jsem anglickou královnu [TV dokument]. Režie Bohumil VOSTAL. Česká republika: Česká televize, 2021. On-line:
https://www.ceskatelevize.cz/porady/10997918455-mimoradne-porady-ct24/221411033230001/
VOSTAL, Bohumil. Portrétoval anglickou královnu – Franta Bělský, česko-britský příběh 20. století. Praha: nakladatelství Argo. 2023.
BERÁNEK, Jaroslav. Umělci a vojáci: František Bělský, tvůrce vojenských památníků, panovnických bust i Churchilla. VHÚ, on-line:
Pomník československých letců. Bubenec.eu, on-line: