Pád pevnosti Přemyšl
Pád pevnosti Přemyšl
Pevnosti s posádkou téměř sto třiceti tisíc mužů velel polní podmaršálek Hermann Kusmanek von Burgneustädten. Obležení začalo 26. září 1914 silami 3. ruské armády generála Dmitrije Grigorijeviče Ščerbačeva, přišel o desítky tisíc vojáků. Pevnost byla nakrátko vyproštěna z obklíčení v říjnu a listopadu rakousko-uherskou c. a k. 3. armádou generála Svetozara Borojeviće. Stinnou stránkou této dočasné úlevy bylo, že následně musela podporovat vojáky třetí armády proviantem. Nemožnost rychlého doplnění zásob vlivem poškozené železniční trati se posléze ukázala jako významná.
Posléze byla pevnost znovu od 9. listopadu 1914 obležena jedenáctou armádou pod velením generála Andreje Nikolajeviče Selivanova. Obránci, kterých bylo přes sto třicet tisíc, brzy trpěli nedostatečnými zásobami. I přes několik pokusů se nepodařilo rakousko-uherské armádě pevnost znovu vyprostit. Mezitím se obléhání podepisovalo na vyhladovělých obráncích, kterých zůstalo i vlivem nemocí bojeschopných už jen asi třetina. 13. března 1915 došlo k průlomu v severní části vnější obranné linie pevnosti. Celá pevnost pak kapitulovala po 133 dnech obléhání 22. března 1915. Do zajetí padlo devět generálů, dva a půl tisíce důstojníků a přes sto deset tisíc vojáků. Dobytou pevnost následně v dubnu navštívil a osobně si prohlédl i car Mikuláš II. Pravděpodobně více než deset tisíc zajatých vojáků pocházejících z území naší země se stalo základem budoucích československých legií v Rusku. Podle výzkumu VHÚ do nich vstoupilo téměř dva tisíce z nich.
Pevnost Přemyšl však vydržela v rukou carské armády jen poměrně krátkou dobu. V květnu 1915 počal protiútok rakousko-uherských a německých sil u Gorlice. V polovině května byla pevnost obklíčena, na konci měsíce následoval útok a 3. června 1915 byla znovu osvobozena. Značně pobořená pevnost brzy ztratila svůj vojenský význam také s tím, jak se přesunula celá fronta dále na východ.
Lukáš Havel
Odkaz do Centrální evidence válečných hrobů připomínající památku padlých při bojích o pevnost Přemyšl.
Padlé připomíná pomník v polské Přemyšli (VH: POL39498)
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=POL-39498
Vojín Václav Valenta zemřel krátce po osvobození pevnosti (VH: CZE2109-43315)
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE2109-43315
Pomník četaře Františka Glose, který na jeho památku nechal zhotovit jeho otec.
(VH: CZE6210-37216)
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6210-37216
Desítky dalších jsou připomínány pomníky padlým během první světové války.
https://evidencevh.army.cz/Evidence/vysledky-hledani-v-cr?dpn=P%C5%99emysl&st=0
Summary:
The Siege of Przemyśl was one of World War I’s longest and most dramatic battles. Commanded by Field Marshal Hermann Kusmanek von Burgneustädten, the fortress housed nearly 130,000 troops. The siege began on September 26, 1914, by the Russian 3rd Army, suffering heavy losses. Briefly relieved in October–November, the fortress soon faced renewed siege from November 9. Starvation and disease weakened the defenders, leading to surrender on March 22, 1915, after 133 days. Over 110,000 soldiers were captured, many forming the future Czechoslovak Legion. Recaptured in June 1915, Przemyśl lost its strategic value as the front moved eastward.
Mapa Přemyšlu a okolí.
Velitel pevnosti Přemyšl, polní podmaršálek Hermann Kusmanek von Burgneustädten.
Plán pevnosti Přemyšl.
Budoucí císař Karel spolu s podmaršálkem Kusmankem při návštěvě pevnosti.
Vojenský hřbitov v Přemyšlu.
Vojenský hřbitov v Přemyšlu.
Polní maršál Svetozar Borojević von Bojna, jeden z nejschopnějších rakousko-uherských velitelů první světové války.
Ruský car Mikuláš II. na návštěvě v dobyté pevnosti.
Pevnost Přemyšl
V obci Doksy u Kladna se nachází Kenotaf Václava Valenty, který zemřel na následky bojů u Přemyšlu.
„Poslední cesta na hřbitov“. V Přemyšlu se umíralo často, a nejen na následky bojů. Při dlouhotrvajícím obležení se umíralo na hlad, vyčerpání i nemoci.
Destička se jménem padlého je součástí Památníku „Hrobu v dáli“ na Olšanských hřbitovech. Rodiny zde mohly uctít památku svého padlého příbuzného, jehož ostatky byly pohřbeny na některém z mnoha bojišť velké války.
Památník „Hrobu v dáli“ na Olšanských hřbitovech.
Destička se jménem padlého.
Fort Duńkowiczki po ostřelování 42 cm houfnicemi.
Zdroje:
Pád a opětovné dobytí pevnosti Přemyšl. VHÚ Praha, on-line:
https://www.vhu.cz/exhibit/pripominka-vyroci-kapitulace-pevnosti-premysl/
KYKAL, Tomáš. Zápas o pevnost Přemyšl – tragédie do heroického hávu oděná. VHÚ Praha, on-line:
https://www.vhu.cz/en/zapas-o-pevnost-premysl-tragedie-do-heroickeho-havu-odena/
FILIP, Ondřej. Pevnost Přemyšl. Bunkrologický zápisník, on-line:
https://zapisnik.fortif.net/pevnost-premysl/
Muzeum Jaroslava Haška a Josefa Švejka, on-line
