Pád Liberatoru EW626 na Azorech

l

Pád Liberatoru EW626 na Azorech

Dne 14. března 1945 odstartoval z britsko-americké základny na ostrově Terceira v Azorském souostroví k letu do Velké Británie Liberator C Mk.VII EW626 patřící k 246. peruti dopravního letectva RAF. Jeho posádku tvořili čtyři českoslovenští letci: kapitán letounu ppor. Václav Jílek, navigátor škpt. Alois Volek, radista rtm. Dalibor Brochard a palubní mechanik rtm. Ludvík Kondziolka. Kromě nich byli přítomni dva Britové: druhý pilot F/O Anthony P. R. Walker a navigátor F/Lt Alistair K. Murdoch. Na palubě letounu bylo i třináct cestujících, většinou příslušníků RAF, a jeden vysoký námořní důstojník Královského námořnictva. 

Liberator přiletěl na Azory před dvěma dny. Posádka využila volného času k poznávání ostrovů a nezbytnému odpočinku. Osudného dne ji čekal přes dva tisíce kilometrů dlouhý let zpět do Velké Británie. Kapitán Jílek dostal od řídící věže povolení k pojíždění na startovací dráhu a po motorové zkoušce povolení ke startu. Letoun odstartoval směrem do vnitrozemí ostrova a po dosažení patřičné výšky nasadil kurz na Velkou Británii. Kontrolní věž přijala zprávu o startu, avšak dále už Liberator neodpovídal. Dispečer na věži ale letoun sledoval dalekohledem a spatřil jeho náraz do svahu nedaleko Agualvy. Poté se stroj zřítil k zemi a shořel v polích nedaleko Lajes. 

Příčina neštěstí se dosud uspokojivě nevysvětlila. Co se na palubě stalo, je nejasné. Podle jedné z teorií letounu krátce po startu vysadily motory, jiná verze událostí uvádí, že pilot otočil stroj nesprávným směrem, což vedlo ke katastrofě. Bilance neštěstí byla tragická. V troskách stroje zahynulo všech devatenáct osob, které byly pohřbeny na místním hřbitově. Několik let po válce došlo k exhumaci ostatků obětí a jejich pohřbení na nově zřízeném britském válečném hřbitově v Lajes. Lajes War Cemetery je umístěn ve svahu mezi letištěm a městem Praia da Vitória.

Jelikož náklady na převoz ostatků Čechoslováků padlých a zemřelých v uniformách RAF do vlasti by byly příliš vysoké, byla v poválečné době z hrobu letců alespoň sejmuta prsť a ta zaslána v pohřebních urnách do vlasti. Všechny urny byly původně uloženy v Národním památníku na pražském Žižkově, kde za doby komunistické totality upadly v zapomenutí. Po jejich objevení v 90. letech 20. století byly vydány příbuzným a pro některé z nich se našlo jiné důstojné uložení. Urnu s prstí z hrobu Ludvíka Kondziolky bychom našli v depozitáři Národního památníku druhé světové války v Hrabyni. Urna s půdou z místa posledního odpočinku Aloise Volka je uložena v hrobu československých letců na Olšanských hřbitovech. Urna s prstí z hrobu Dalibora Brocharda se dnes nachází na hřbitově ve slovenské Nitře. 

Jaké byly důležité životní mezníky zmíněných československých letců? Než nastoupili k dopravnímu letectvu, prodělali svůj bojový křest a odlétali turnus dvou set operačních hodin u 311. československé bombardovací peruti RAF. Zpočátku se účastnili náletů s letouny Wellington na cíle v okupované Evropě, později působili s letouny Liberator u pobřežního velitelství, kde se podíleli na operacích proti nepřátelským lodím a ponorkám v Biskajském zálivu.

Dalibor Brochard se narodil 11. května 1924 v Nitře do rodiny vojáka z povolání. Později žil v Dobřívi u Rokycan. Studoval na státním vojenském reálném reformním gymnáziu v Moravské Třebové a Hranicích. Z Československa odešel 18. července 1939 do Velké Británie za účelem studia angličtiny. Vzdělání získával na anglickém gymnáziu v Carlisle. V březnu 1941 žádal o vstup do československé armády v zahraničí a zařazení k letectvu. Prezentován byl 20. května 1941 v Londýně. Po krátkém působení u náhradního tělesa československých vojsk v Anglii byl přemístěn k letecké skupině. Po nezbytném výcviku sloužil od 1. října 1942 v hodnosti četaře jako radista u 311. československé bombardovací peruti RAF. Dne 22. listopadu 1944 byl převelen jako rotmistr k 246. peruti RAF, kde působil jako radista a střelec.

Václav Jílek se narodil 11. července 1916 v Písečném. Po dokončení měšťanské školy se vyučil truhlářem. V roce 1936 nastoupil do Školy pro odborný dorost letectva v Prostějově, kde se stal vojenským letcem. Po okupaci Čech a Moravy odešel do Polska. Při ústupu jednotky byl zajat Sověty a umístěn do internace. Dne 21. února 1941 byl propuštěn a odeslán přes Střední východ a Afriku do Velké Británie. Od 25. července 1941 sloužil v RAF, kde úspěšně dokončil pilotní a operační výcvik. Od 1. října 1942 byl zařazen v hodnosti rotného jako pilot k 311. československé bombardovací peruti RAF. Po dokončení operačního turnusu byl po nezbytném přeškolení zařazen od 22. listopadu 1944 jako podporučík k 246. peruti RAF.

Alois Volek se narodil 11. května 1916 ve Vídni. Maturoval na reálném gymnáziu v Pardubicích. V rámci prezenční vojenské služby si své znalosti rozšiřoval dalším vzděláváním. Armádní prostředí mu přirostlo k srdci, a proto se rozhodl stát se důstojníkem z povolání. Během služby dosáhl hodnosti poručíka pěchoty. V srpnu 1939 odešel z protektorátu do Polska. Po jeho okupaci byl internován v SSSR. V dubnu 1940 byl přemístěn do Francie, kde byl 15. května 1940 prezentován v československé zahraniční armádě a zařazen k pěchotě. Pád Francie ho přivedl do Velké Británie, kde sloužil u 2. pěšího praporu 1. československé smíšené brigády. Od 19. prosince 1942 sloužil na vlastní žádost v RAF, kde po nezbytném zaškolení a výcviku sloužil jako navigátor. 

Dne 14. dubna 1943 byl přemístěn k 311. československé bombardovací peruti. V srpnu 1943 vykonal stáž u amerického bombardovacího letectva. Operační turnus ukončil 5. srpna 1944. Po přeškolení nastoupil od 22. listopadu 1944 k 246. peruti RAF a sloužil v hodnosti štábního kapitána letectva. Alois Volek se stal známým i jako autor několika básnických sbírek.

Ludvík Kondziolka se narodil 24. srpna 1912 v dnešní Orlové-Lutyni. Vyučil se automechanikem. V červenci 1939 přešel hranice do Polska, odkud byl odeslán do Francie. Sloužil v cizinecké legii. Do československé zahraniční armády byl odveden 2. října 1939 v Paříži. Po pádu Francie byl evakuován do Velké Británie. Od 23. července 1940 sloužil v RAF. O týden později byl přemístěn k 311. československé bombardovací peruti RAF, kde byl zařazen jako montér. Absolvoval další kurzy a školení, čímž získal vyšší odbornost. Od 18. září 1943 konal funkci leteckého mechanika. Dnem 28. prosince 1944 byl přidělen v hodnosti rotmistra letectva k 246. peruti RAF.

Jan Benda

 

Odkazy do Centrální Evidence válečných hrobů na nejvýznamnější evidované válečné hroby uchovávající památku československých letců, kteří zahynuli při pádu Liberatoru EW626 na Azorech.

 

Hrob Václava Jílka na britském válečném hřbitově v Lajes na portugalském ostrově Terceira (číslo VH: PRT783)

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=PRT-783

 

Pamětní deska Václava Jílka na fasádě jeho rodného domu v Písečném (číslo VH: CZE6101-9185)

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6101-9185

 

Hrob Ludvíka Kondziolky na britském válečném hřbitově v Lajes na portugalském ostrově Terceira (číslo VH: PRT782)

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=PRT-782

 

Jméno Ludvíka Kondziolky se nachází v Mošnově na desce památníku rodákům z moravskoslezského kraje, kteří položili své životy za 2. světové války jako piloti francouzského letectva a RAF (číslo VH: CZE8112-53975)

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8112-53975

 

Hrob Dalibora Brocharda na britském válečném hřbitově v Lajes na portugalském ostrově Terceira (číslo VH: PRT781)

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=PRT-781

 

Jméno Dalibora Brocharda se nachází v rodné Dobřívi na desce pomníku věnovaném obětem 1. a 2. světové války (číslo VH: CZE3211-5752)

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3211-5752

 

Hrob Aloise Volka na britském válečném hřbitově v Lajes na portugalském ostrově Terceira (číslo VH: PRT36883)

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=PRT-36883

 

Alois Volek je také připomenut na desce pomníku věnovaném obětem 1. a 2. světové války V Opatovicích nad Labem (číslo VH: CZE5309-30261)

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5309-30261

 

Jméno Aloise Volka se nachází na žulové desce hrobu československých letců na Olšanských hřbitovech (číslo VH: CZE0003-26202)

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0003-26202

 

Jména všech čtyř letců se nacházejí na Památníku padlých československých letců v letech 1939-1945 na náměstí Svobody v Praze-Bubenči. (číslo VH: CZE0006-18911)

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0006-18911

 

Summary:

In the plane crash of the Liberator on the Azores on March 14, 1945, nineteen people died, among whom were four Czechoslovak. airmen who previously achieved success in their service with the 311th Czechoslovak bomber squadrons of the RAF. The captain of the plane ppor. Václav Jílek, navigator of the škpt. Alois Volek, radio operator rtm. Dalibor Brochard and flight engineer rtm. Ludvík Kondziolka were buried at the Lajes War Cemetery on the island of Terceira. Their legacy is remembered by places of worship in the Czech Republic and abroad. 

Na válečném hřbitově v Lajes je pohřbeno 47 osob, které sloužily v jednotkách britského společenství. 19 hrobů patří pasažérům a posádce Liberátoru, který se zřítil 14. 3. 1945. Na hřbitově se nachází také jeden polský válečný hrob a jeden civilní hrob.

Na válečném hřbitově v Lajes je pohřbeno 47 osob, které sloužily v jednotkách britského společenství. Devatenáct hrobů patří pasažérům a posádce Liberátoru, který se zřítil 14. března 1945. Na hřbitově se nachází také jeden polský válečný hrob a jeden civilní hrob.
Zdroj: CEVH

Na hřbitově byly pohřbeny i ostatky amerických vojáků, které byly ale později repatriovány.

Na hřbitově byly pohřbeny i ostatky amerických vojáků, které byly ale později repatriovány.
Zdroj: CEVH

Václav Jílek byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka.

Václav Jílek byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka.
Zdroj: Rafáci, on-line: https://www.rafaci.cz/?sekce1=fotogalerie&gal=140427

Hrob Václava Jílka se nachází na britském válečném hřbitově v Lajes na ostrově Terceira v řadě D pod číslem 8.

Hrob Václava Jílka se nachází na britském válečném hřbitově v Lajes na ostrově Terceira v řadě D pod číslem 8.
Zdroj: CEVH

Pamětní deska Václava Jílka na fasádě jeho rodného domu v Písečném.

Pamětní deska Václava Jílka na fasádě jeho rodného domu v Písečném.
Zdroj: CEVH

Ludvík Kondziolka byl in memoriam povýšen do hodnosti podplukovníka.

Ludvík Kondziolka byl in memoriam povýšen do hodnosti podplukovníka.
Zdroj: Pomníky letců, on-line: https://www.pomnikyletcu.cz/clanky/cerna-kronika-ceskoslovenskeho-letectva/letci-od-k/kondziolka-ludvik-w-o.html

Hrob Ludvíka Kondziolky se nachází na britském válečném hřbitově v Lajes na ostrově Terceira v řadě E pod číslem 1.

Hrob Ludvíka Kondziolky se nachází na britském válečném hřbitově v Lajes na ostrově Terceira v řadě E pod číslem 1.
Zdroj: CEVH

Urna s prstí z hrobu Ludvíka Kondziolky je uložena v depozitáři Národního památníku druhé světové války v Hrabyni.

Urna s prstí z hrobu Ludvíka Kondziolky je uložena v depozitáři Národního památníku druhé světové války v Hrabyni.
Zdroj: Spolek pro vojenská pietní místa, on-line: https://www.vets.cz/vpm/25601-urny-s-pudou-z-hrobu-letcu-raf/

Čtyřmotorový letoun Liberator se vyráběl v letech 1940 až 1945.

Čtyřmotorový letoun Liberator se vyráběl v letech 1940 až 1945.
Zdroj: Wikipedia, on-line: https://cs.wikipedia.org/wiki/Consolidated_B-24_Liberator

Dalibor Brochard byl in memoriam povýšen do hodnosti podplukovníka.

Dalibor Brochard byl in memoriam povýšen do hodnosti podplukovníka.
Zdroj: Pomníky letců, on-line: https://www.pomnikyletcu.cz/clanky/cerna-kronika-ceskoslovenskeho-letectva/letci-od-b/brochard-dalibor-eugen-w-o.html

Hrob Dalibora Brocharda se nachází na britském válečném hřbitově v Lajes na ostrově Terceira v řadě D pod číslem 10.

Hrob Dalibora Brocharda se nachází na britském válečném hřbitově v Lajes na ostrově Terceira v řadě D pod číslem 10.
Zdroj: CEVH

Urna s prstí z místa posledního odpočinku Dalibora Brocharda se nachází na hřbitově ve slovenské Nitře.

Urna s prstí z místa posledního odpočinku Dalibora Brocharda se nachází na hřbitově ve slovenské Nitře.
Zdroj: Spolek pro vojenská pietní místa, on-line: https://www.vets.cz/vpm/26348-hrob-dalibor-brochard/#26348-hrob-dalibor-brochard

Jméno Dalibora Brocharda je uvedeno na desce pomníku v jeho rodné Dobřívi, který je věnován obětem 1. a 2. světové války.

Jméno Dalibora Brocharda je uvedeno na desce pomníku v jeho rodné Dobřívi, který je věnován obětem 1. a 2. světové války.
Zdroj: CEVH

Alois Volek byl in memoriam povýšen do hodnosti podplukovníka.

Alois Volek byl in memoriam povýšen do hodnosti podplukovníka.
Zdroj: Pomníky letců, on-line: https://www.pomnikyletcu.cz/clanky/cerna-kronika-ceskoslovenskeho-letectva/letci-od-v/volek-alois-f-lt.html

Hrob Aloise Volka se nachází na britském válečném hřbitově v Lajes na ostrově Terceira v řadě D pod číslem 6.

Hrob Aloise Volka se nachází na britském válečném hřbitově v Lajes na ostrově Terceira v řadě D pod číslem 6.
Zdroj: CEVH

Urna s prstí z hrobu Aloise Volka je uložena v hrobu československých letců na Olšanských hřbitovech.

Urna s prstí z hrobu Aloise Volka je uložena v hrobu československých letců na Olšanských hřbitovech.
Zdroj: Spolek pro vojenská pietní místa, on-line: https://www.vets.cz/vpm/6893-urnovy-hrob-ceskoslovenskych-letcu/#6893-urnovy-hrob-ceskoslovenskych-letcu

Památku padlých československých letců připomíná mimo jiné památník na náměstí Svobody v Praze – Bubenči.

Památku padlých československých letců připomíná mimo jiné památník na náměstí Svobody v Praze – Bubenči.
Zdroj: CEVH

80. výročí zákřovské tragédie

Dne 18. dubna 1945 byla vesnice Zákřov obklíčena kozáky a gestapem kvůli podezření z podpory odboje. Zatkli 23 místních mužů a chlapců, z nichž 19 po krutých výsleších popravili 20. dubna v Kyjanicích. Jejich těla byla spálena. Tragédie vyšla najevo až po válce. Letos si připomínáme 80 let od této události.

Pochod smrti Reitzenhain (Pohraniční) – Chomutov – Terezín a vlak smrti v obci Březno

Na jaře 1945 prošel okresem Chomutov jeden z mnoha pochodů smrti, při kterém byli vězni z pobočného tábora Treglitz nuceni putovat z Pohraničního přes Chomutov až do Terezína. Trasa je dodnes lemována hroby a památníky těch, kteří po cestě zemřeli vyčerpáním, byli zastřeleni nebo ubiti. Tragická je i historie tzv. vlaku smrti v obci Březno, kde během několika dní zahynuly stovky vězňů hlady, žízní a následkem spojeneckého náletu. Připomínkou těchto událostí jsou hromadné hroby a pietní místa v obcích regionu.

Poslední let amerických stíhačů Raymonda F. Reutera a Williama R. Preddyho

Na konci druhé světové války se nad územím dnešního Česka odehrávaly dramatické letecké boje. Během jedné z posledních misí 17. dubna 1945 byli nad jižními Čechami sestřeleni dva američtí stíhací piloti – kapitán Raymond F. Reuter a poručík William R. Preddy. Oba padli po střetu s německými proudovými letouny Me-262 a zemřeli nedaleko Boršova nad Vltavou a Záluží. Jejich památku dnes připomínají pomníky na místech dopadu jejich letadel.