Osvobození Pardubic a Hradce Králové

Osvobození Pardubic a Hradce Králové
Od 6. května 1945 začala skupina bývalých vojenských důstojníků a odbojářů v Pardubicích jednat s německým vojenským velitelem plukovníkem Schenkem a následně s civilním vedením města – starostou J. Stumpfem a později s hejtmanem Rothbergem – o předání moci. Vojenským velitelem Pardubic byl jmenován plukovník inženýr Klicpera (vyjednávání se účastnil i plk. Vondra). Za civilní správu měl zodpovídat dr. Antonín Blahout.
Německé vedení jednání zdržovalo. Mezitím došlo k zaminování řady důležitých objektů, které byly následně zneškodněny pyrotechniky z řad odbojářů. V blízkých Sezemicích plánovala okupační moc popravu až osmnácti osob, které čekaly na smrt v kasárnách na Hůrkách. Na nátlak plk. Klicpery však došlo k jejich propuštění, na které 8. května osobně dohlížel mjr. Těšitel.
Na základě dohody s partyzánským velením předala německá armáda moc 8. května. Většina německých vojáků se z města stáhla, podle dohody vyzbrojeni pouze lehkými zbraněmi. Napjatou situaci ale narušil incident v budově pardubického gestapa. Jeho zaměstnanci postřelili četnického poručíka Trnku, který přišel spolu s dr. Ludvíkem Novotným vyjednávat o kapitulaci. Trnka měl být následně odvlečen do kanceláří a tam gestapáky krutě „dobit“. Opětovně na zásah plk. Klicpery byli gestapáci zadrženi německým vojenským velením a následně odvezeni.
Ve 13 hodin se konala slavnostní vojenská přehlídka na Třídě Míru za účasti Klicpery a Blahouta. Během ní však německý obrněný vůz úmyslně najel do pochodujících československých důstojníků, což vyvolalo střelbu a další zranění. Posledními oběťmi osvobozování se stali nadporučík Vladimír Eliáš a podporučík Arnošt Smrž.
Město však již bylo svobodné. Dne 10. května 1945 do něj vstoupily sovětské jednotky. Následně se podařilo zlikvidovat předem připravené výbušniny, které ohrožovaly klíčové objekty města – například hlavní poštu či část letiště.
V Hradci Králové mělo osvobození také svá specifika. Dne 4. května 1945 byl zformován Revoluční národní výbor, který měl převzít moc ve městě. Neměl však dostatek zbraní, a proto bylo od přímé vojenské konfrontace s německými jednotkami upuštěno.
O tři dny později, 7. května, sice starosta Franz Heger odmítl s výborem jednat, ale následně v noci z města uprchl. Téhož dne z Hradce Králové prchli i příslušníci místního gestapa. Dne 8. května tak Revoluční národní výbor postupně přebíral správu nad městem.
Téhož dne se v Hradci krátce (dvakrát – při cestě tam a zpět) objevila malá americká kolona, mířící do Lázní Velichovky na jednání s německými představiteli. S blížícím se příchodem Rudé armády se organizovaný německý ústup brzy změnil v chaotický útěk. Sovětské jednotky dorazily do Hradce Králové 9. května 1945.
Osvobození města si vyžádalo lidské oběti, zejména na jeho okrajích a v blízkém okolí.
V obci Býšť byl zraněn a následně zemřel ruský partyzán Vasil Michajlovič Grivo.
Při přestřelce s německými vojáky u jihovýchodního výjezdu z města padl odbojář Václav Pultr.
Alois Hronek zahynul při odzbrojování německých vojáků u severovýchodního výjezdu směrem na Všestary.
Bohuslav Bulíček padl v noci ze 7. na 8. května 1945, když kladl zábrany německému ústupu na západ.
Lukáš Havel
Odkaz do Centrální evidence na válečné hroby týkající se osvobození Pardubic a Hradce Králové:
Místo smrti poručíka Jaroslava Trnky.
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5309-37300
Pamětní deska u místa smrti poručíků Smrže a Eliáše.
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5309-55951
Deska na budově školy připomínající nadporučíka Eliáše.
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5309-41728
Otakar Navrátil, padl při povstání holického lidu 6.5.1945.
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5309-56349
Památník obětem druhé světové války v budově Pardubického kraje.
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5309-37298
Pamětní deska umístěná na budově základní školy se jmény padlých. Ruský partyzán Vasil Michajlovič Crilov/Grivo - zraněn v obci Býšť dne 5.5.1945, byl převezen do nemocnice v Hradci Králové, kde svým zraněním dne 9.5.1945 podlehl.
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5205-4210
Pomník odbojáři Václavu Pultrovi - zahynul 6. 5. 1945 při střetu s německými vojáky.
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5205-38720
Pomník Pultrovi a Grivovi v Novém Hradci Králové.
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5205-4178
Pamětní deska Květě Čejkové, zastřelené 6. 5. 1945 v Hořicích.
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5205-38569
Pomník padlým v Hradci Králové.
Květa Čejková, zemřela 6.5.1945, Hořice v Podkrkonoší, zastřelena při trestné výpravě německými vojáky.
Josef Satranský, zemřel 10.5.1945, Hradec Králové na následky střelného zranění v květnových dnech, v hradecké nemocnici.
Jaroslav Uhlíř, popraven 5. 5. 1945 nacisty na náměstí v Semilech při odvetné akci.
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5205-38991
Pomník rudoarmějcům v Hradci Králové.
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5205-39043
Pomník obětem II. sv. války. Zmíněn mj. Alois Hronek, zemřel 5. 5. 1945 při odzbrojování německého vojska při silnici směr Hradec Králové Všestary.
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5205-3793
Pomník obětem světových válek. Zmíněn mj. Vladimír Jirka, zastřelen v Hradci Králové 7. 5. 1945 při převozu munice.
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5205-38652
Bohuslav Bulíček byl v průběhu okupace v odboji na dráze a v závěru spolupracoval se skupinou Václavík. V noci ze 7.5. na 8.5.1945 rozhazoval ježky které měly zpomalit německý ústup na západ. Při této akci byl zastřelen.
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5205-38614
Jan Bůta, zastřelen 8. 5. 1945 ve Skaličce během nacistické razie.
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5205-38642
Pomník obětem první a druhé světové války v Hradci Králové.
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5205-38723
Pomník Březhrad
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5205-38618
Summary:
Let's remember the liberation of Pardubice and Hradec Králové. The transfer of power in both cities was relatively slow due to the delays of the occupying power. However, thanks to the efforts of local resistance leaders, Soviet troops entered the cities, which were largely already secured.
Zdroje:
Zlínský, Milan: „Pardubice se osvobodily samy, tekla krev. Rudoarmějci dorazili 10. května“, idnes.cz 3. 5. 2105, https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/pardubice-osvobozeni-kveten-1945.A150430_234812_pardubice-zpravy_jah
Klicpera, Jiří: „Květen 1945 v Pardubicích“, novinky.cz 5. 5. 2015, https://www.novinky.cz/clanek/vase-zpravy-kveten-1945-v-pardubicich-289037
Kuchtová, Šárka: „Květen 1945 v Pardubicích“, rozhlas.cz 3. 5. 2019, https://pardubice.rozhlas.cz/kveten-1945-v-pardubicich-7909317
Broulík, Petr: „První z osvoboditelů v Hradci byli Američané, ale jen projížděli“, idnes 7. 5. 2011, https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/prvni-z-osvoboditelu-v-hradci-byli-americane-ale-jen-projizdeli.A110507_1580959_hradec-zpravy_klu
Pařízek, Martin – Vaňura, Ondřej: „Před 75 lety začalo Pražské povstání. V Hradci Králové byly ovšem 5. května 1945 také oběti“,
rozhlas.cz 5. 5. 2020, https://hradec.rozhlas.cz/pred-75-lety-zacalo-prazske-povstani-v-hradci-kralove-byly-ovsem-5-kvetna-1945-8196480