Osvobození Pardubic a Hradce Králové

Osvobození Pardubic a Hradce Králové

Osvobození Pardubic a Hradce Králové

Od 6. května 1945 začala skupina bývalých vojenských důstojníků a odbojářů v Pardubicích jednat s německým vojenským velitelem plukovníkem Schenkem a následně s civilním vedením města – starostou J. Stumpfem a později s hejtmanem Rothbergem – o předání moci. Vojenským velitelem Pardubic byl jmenován plukovník inženýr Klicpera (vyjednávání se účastnil i plk. Vondra). Za civilní správu měl zodpovídat dr. Antonín Blahout.

Německé vedení jednání zdržovalo. Mezitím došlo k zaminování řady důležitých objektů, které byly následně zneškodněny pyrotechniky z řad odbojářů. V blízkých Sezemicích plánovala okupační moc popravu až osmnácti osob, které čekaly na smrt v kasárnách na Hůrkách. Na nátlak plk. Klicpery však došlo k jejich propuštění, na které 8. května osobně dohlížel mjr. Těšitel.

Na základě dohody s partyzánským velením předala německá armáda moc 8. května. Většina německých vojáků se z města stáhla, podle dohody vyzbrojeni pouze lehkými zbraněmi. Napjatou situaci ale narušil incident v budově pardubického gestapa. Jeho zaměstnanci postřelili četnického poručíka Trnku, který přišel spolu s dr. Ludvíkem Novotným vyjednávat o kapitulaci. Trnka měl být následně odvlečen do kanceláří a tam gestapáky krutě „dobit“. Opětovně na zásah plk. Klicpery byli gestapáci zadrženi německým vojenským velením a následně odvezeni.

Ve 13 hodin se konala slavnostní vojenská přehlídka na Třídě Míru za účasti Klicpery a Blahouta. Během ní však německý obrněný vůz úmyslně najel do pochodujících československých důstojníků, což vyvolalo střelbu a další zranění. Posledními oběťmi osvobozování se stali nadporučík Vladimír Eliáš a podporučík Arnošt Smrž.

Město však již bylo svobodné. Dne 10. května 1945 do něj vstoupily sovětské jednotky. Následně se podařilo zlikvidovat předem připravené výbušniny, které ohrožovaly klíčové objekty města – například hlavní poštu či část letiště.

V Hradci Králové mělo osvobození také svá specifika. Dne 4. května 1945 byl zformován Revoluční národní výbor, který měl převzít moc ve městě. Neměl však dostatek zbraní, a proto bylo od přímé vojenské konfrontace s německými jednotkami upuštěno.

O tři dny později, 7. května, sice starosta Franz Heger odmítl s výborem jednat, ale následně v noci z města uprchl. Téhož dne z Hradce Králové prchli i příslušníci místního gestapa. Dne 8. května tak Revoluční národní výbor postupně přebíral správu nad městem.

Téhož dne se v Hradci krátce (dvakrát – při cestě tam a zpět) objevila malá americká kolona, mířící do Lázní Velichovky na jednání s německými představiteli. S blížícím se příchodem Rudé armády se organizovaný německý ústup brzy změnil v chaotický útěk. Sovětské jednotky dorazily do Hradce Králové 9. května 1945.

Osvobození města si vyžádalo lidské oběti, zejména na jeho okrajích a v blízkém okolí.

V obci Býšť byl zraněn a následně zemřel ruský partyzán Vasil Michajlovič Grivo.

Při přestřelce s německými vojáky u jihovýchodního výjezdu z města padl odbojář Václav Pultr.

Alois Hronek zahynul při odzbrojování německých vojáků u severovýchodního výjezdu směrem na Všestary.

Bohuslav Bulíček padl v noci ze 7. na 8. května 1945, když kladl zábrany německému ústupu na západ.

Lukáš Havel

 

Odkaz do Centrální evidence na válečné hroby týkající se osvobození Pardubic a Hradce Králové:

Místo smrti poručíka Jaroslava Trnky.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5309-37300

 

Pamětní deska u místa smrti poručíků Smrže a Eliáše.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5309-55951

 

Deska na budově školy připomínající nadporučíka Eliáše.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5309-41728

 

Otakar Navrátil, padl při povstání holického lidu 6.5.1945.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5309-56349

 

Památník obětem druhé světové války v budově Pardubického kraje.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5309-37298

 

Pamětní deska umístěná na budově základní školy se jmény padlých. Ruský partyzán Vasil Michajlovič Crilov/Grivo - zraněn v obci Býšť dne 5.5.1945, byl převezen do nemocnice v Hradci Králové, kde svým zraněním dne 9.5.1945 podlehl.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5205-4210

 

Pomník odbojáři Václavu Pultrovi -  zahynul 6. 5. 1945 při střetu s německými vojáky.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5205-38720

 

Pomník Pultrovi a Grivovi v Novém Hradci Králové.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5205-4178

 

Pamětní deska Květě Čejkové, zastřelené 6. 5. 1945 v Hořicích.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5205-38569

 

Pomník padlým v Hradci Králové.

Květa Čejková, zemřela 6.5.1945, Hořice v Podkrkonoší, zastřelena při trestné výpravě německými vojáky.

Josef Satranský, zemřel 10.5.1945, Hradec Králové na následky střelného zranění v květnových dnech, v hradecké nemocnici.

Jaroslav Uhlíř, popraven 5. 5. 1945 nacisty na náměstí v Semilech při odvetné akci.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5205-38991

 

Pomník rudoarmějcům v Hradci Králové.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5205-39043

 

Pomník obětem II. sv. války. Zmíněn mj. Alois Hronek, zemřel 5. 5. 1945 při odzbrojování německého vojska při silnici směr Hradec Králové Všestary.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5205-3793

 

Pomník obětem světových válek. Zmíněn mj. Vladimír Jirka, zastřelen v Hradci Králové 7. 5. 1945 při převozu munice.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5205-38652

 

Bohuslav Bulíček byl v průběhu okupace v odboji na dráze a v závěru spolupracoval se skupinou Václavík. V noci ze 7.5. na 8.5.1945 rozhazoval ježky které měly zpomalit německý ústup na západ. Při této akci byl zastřelen.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5205-38614

 

Jan Bůta, zastřelen 8. 5. 1945 ve Skaličce během nacistické razie.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5205-38642

 

Pomník obětem první a druhé světové války v Hradci Králové.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5205-38723

 

Pomník Březhrad

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5205-38618

 

Summary: 

Let's remember the liberation of Pardubice and Hradec Králové. The transfer of power in both cities was relatively slow due to the delays of the occupying power. However, thanks to the efforts of local resistance leaders, Soviet troops entered the cities, which were largely already secured.

Místo zastřelení npor. četnictva Josefa Trnky

Místo zastřelení npor. četnictva Josefa Trnky
Zdroj: CEVH

Pamětní deska z černé leštěné žuly věnovaná npor. četnictva Josefu Trnkovi

Pamětní deska z černé leštěné žuly věnovaná npor. četnictva Josefu Trnkovi
Zdroj: CEVH

Vojenská legitimace plk. Josefa Klicpery

Vojenská legitimace plk. Josefa Klicpery
Zdroj: https://pardubice.rozhlas.cz/kveten-1945-v-pardubicich-7909317

Slavnostní vojenská přehlídka v Pardubicích

Slavnostní vojenská přehlídka v Pardubicích
Zdroj: https://www.novinky.cz/clanek/vase-zpravy-kveten-1945-v-pardubicich-289037

Slavnostní vojenská přehlídka v Pardubicích

Slavnostní vojenská přehlídka v Pardubicích
Slavnostní vojenská přehlídka v Pardubicích

Němci opouští Hradec Králové

Němci opouští Hradec Králové
Zdroj: https://hradec.rozhlas.cz/pred-75-lety-zacalo-prazske-povstani-v-hradci-kralove-byly-ovsem-5-kvetna-1945-8196480

Američané v Hradci Králové

Američané v Hradci Králové
Zdroj: https://hradec.rozhlas.cz/pred-75-lety-zacalo-prazske-povstani-v-hradci-kralove-byly-ovsem-5-kvetna-1945-8196480

Pamětní deska s reliéfem rukou s ratolestí obsahuje jméno Květy Čejkové, zastřelené při trestné výpravě německými vojáky 6.5.1945 v Hořicích v Podkrkonoší.

Pamětní deska s reliéfem rukou s ratolestí obsahuje jméno Květy Čejkové, zastřelené při trestné výpravě německými vojáky 6.5.1945 v Hořicích v Podkrkonoší.
Zdroj: CEVH

Zdroje:

Zlínský, Milan: „Pardubice se osvobodily samy, tekla krev. Rudoarmějci dorazili 10. května“, idnes.cz 3. 5. 2105, https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/pardubice-osvobozeni-kveten-1945.A150430_234812_pardubice-zpravy_jah

 

Klicpera, Jiří: „Květen 1945 v Pardubicích“, novinky.cz 5. 5. 2015, https://www.novinky.cz/clanek/vase-zpravy-kveten-1945-v-pardubicich-289037

 

Kuchtová, Šárka: „Květen 1945 v Pardubicích“, rozhlas.cz 3. 5. 2019, https://pardubice.rozhlas.cz/kveten-1945-v-pardubicich-7909317

 

Broulík, Petr: „První z osvoboditelů v Hradci byli Američané, ale jen projížděli“, idnes 7. 5. 2011, https://www.idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/prvni-z-osvoboditelu-v-hradci-byli-americane-ale-jen-projizdeli.A110507_1580959_hradec-zpravy_klu

 

Pařízek, Martin – Vaňura, Ondřej: „Před 75 lety začalo Pražské povstání. V Hradci Králové byly ovšem 5. května 1945 také oběti“,

rozhlas.cz 5. 5. 2020, https://hradec.rozhlas.cz/pred-75-lety-zacalo-prazske-povstani-v-hradci-kralove-byly-ovsem-5-kvetna-1945-8196480

 

Bitva u Slivice

V květnu 1945 proběhla u Slivice na Příbramsku poslední bitva druhé světové války na území Československa. Německé jednotky se zde pokusily prorazit do amerického zajetí, ale byly obklíčeny. V bojích padli partyzáni i vojáci Rudé armády. K definitivní kapitulaci došlo 12. května. Bitva symbolizuje poslední odpor nacistických sil v Evropě.

Kapitulace pevnosti Dunkerque

Během sedmiměsíčního obléhání francouzského přístavu Dunkerque prokázala Československá samostatná obrněná brigáda své hrdinství. Nebyl to lehký úkol. Bojové potyčky s nepřítelem trvaly až do kapitulace německé posádky. Ještě 8. května 1945 zde padl čs. vojín Karel Pokorný. Právě před 80 lety v 9.15 hod. podepsal německý velitel pevnosti viceadmirál Frisius na spojeneckém velitelství v zámku ve Wormhoutu bezpodmínečnou kapitulaci německé posádky.

Pražská operace

Pražská operace, poslední ofenziva 2. světové války v Evropě, začala 6. května 1945 jako reakce na pražské povstání. Rudá armáda s pomocí polských, československých a rumunských jednotek rychle postoupila a 9. května osvobodila Prahu. Operace si vyžádala tisíce obětí. Do 12. května bylo celé Československo osvobozeno a německá skupina armád Střed zanikla.