80. výročí kulminačního dne bitvy o Británii v roce 1940 a účast čs. letců
80. výročí kulminačního dne bitvy o Británii v roce 1940 a účast čs. letců
Dnem 10. července 1940 se mezi německou Luftwaffe a britskou Royal Air Force naplno rozhořela letecká bitva o Británii. Pozemní operaci, kterou němečtí nacisté plánovali, mělo předcházet ovládnutí vzdušného prostoru. Původní plán počítal s tím, že v průběhu 4 až 7 dnů bude stíhací letectvo RAF v jižní části Velké Británie zničené. Potom mělo německé bombardovací letectvo s podporou stíhaček s dlouhým doletem po dobu čtyř týdnů zničit zbývající letecké sily RAF a související letecký průmysl. Bez letecké převahy nebylo možné navazující vyloďovací operaci na Britské ostrovy vůbec uskutečnit.
V září 1940 se začal odehrávat již třetí měsíc bitvy o Británii a nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi se krátil čas k uskutečnění invaze. S ohledem na podzimní prudké změny počasí spojené s častými bouřemi v kanále La Manche ji musel provést nejpozději 17. září 1940. Jelikož bojeschopnost Královského letectva nebyla zlomena, měla invaze z moře zatím jen malou naději na úspěch. Nacisté se proto rozhodli provést 15. září 1940 definitivní letecký úder, který by Velkou Británii rozdrtil a umožnil následnou námořní a pozemní operaci.
Počasí útoku přálo, bylo jasno a nebe pokrývala jen částečná oblačnost. Nad hrdým Albionem se toho dne objevilo 1 715 německých letadel. Nepřítel tehdy také podnikl největší počet letů po dobu bitvy o Británii a zaútočil na Londýn. Později menší německé formace udeřily na Portland i na cíle v oblasti Southamptonu. Královské letectvo dokázalo soustředit veškeré své síly a postavilo se na svrchovaný odpor. Britskému velitelství stíhacího letectva se podařilo aktivovat všechny tři stíhací skupiny a samotné útočníky překvapila nezdolnost britského letectva a kvalita protivzdušné obrany, o níž se domnívali, že je po týdnech tvrdých útoků v rozkladu. Celkem bojovalo daného dne ve vzduchu zhruba 581 britských letounů Spitfire a Hurricane. Stíhači RAF prokázali své vynikající schopnosti, když dokázali část útočníků přimět k návratu na domovské základny, takže ani nestačili odhodit bomby. I tak řada útočících německých letadel způsobila Britům citelné škody. Po neúspěchu útoku německé vrchní velení vydalo dne 17. září 1940 rozkaz, kterým invazi do Velké Británie odložilo na neurčito.
Odhady ztrát v osudný den 15. září 1940 se v pramenech a literatuře liší, přičemž z operačních důvodů obě strany nadhodnocovaly ztráty protivníka. Britové zmiňovali, že zničili 177 nepřátelských letadel (124 bombardérů a 53 stíhaček). Neposledně mělo dojít k poškození 72 německých strojů. Nové závěry se kloní spíše k tomu, že bylo zničeno 56 až 61 nepřátelských letadel. Nacisté předkládali svému tisku vzletnější informace, podle nichž ztratili jen 43 strojů. Naopak Britům přisuzovali újmu 79 letadel. Ve skutečnosti ale RAF přišla o 28 až 31 letounů.
Skvělý úspěch britských vzdušných sil se uskutečnil s nemalou pomocí zahraničních letců včetně 89 Čechoslováků, kteří se svým bojovým vystoupením definitivně zařadili mezi elitu Britského královského letectva. Svědčí o tom i blahopřejný telegram leteckého vicemaršála Trafforda Leigh-Malloryho, který zaslal 310. čs. stíhací peruti: „Němci vynaložili veliké úsilí a vy jste měli důležitou účast na jejich zničení. Nejsrdečnější blahopřání vám všem k nádherným výsledkům.“
Ve spojitosti s výročím kulminačního dne bitvy o Británii připomínáme československého letce rtm. let. Františka Marka, který zahynul dne 14. září 1940 při hlídkovém letu na letounu Spitfire Mk. I. R6625. Ve výšce kolem 7 000 metrů oznámil, že nemá dostatek kyslíku. Jeho letoun se odpojil od formace a ve střemhlavém letu se zřítil. Ve velké rychlosti se pak roztříštil o zem v otevřené krajině asi 2,5 km západně od Horndon-on-the Hill v Essexu. Předpokládá se, že pilot ztratil vědomí v důsledku selhání kyslíkového přístroje nebo manipulace s ním.
Marek se narodil 30. ledna 1913 v Nových Hodějovicích u Českých Budějovic. Po krátké praxi v továrně na výrobu automobilů byl povolán k vojenské presenční službě. Rozhodl se stát se letcem a svou službu vykonával u 1. leteckého pluku ve Kbelích. V březnu 1939 měl jako pilot nalétáno už 297 hodin. S nacistickou okupací své vlasti se nesmířil, a tak se přes Polsko dostal do Francie, kde v Paříži dne 2. října 1939 vstoupil do československé zahraniční armády. Ve Francii absolvoval další pilotní výcvik určený pro přeškolení na francouzskou techniku. Po pádu Francie byl evakuován do Velké Británie, kde byl přijat do útvaru dobrovolníků RAF. Dne 12. července 1940 byl odvelen k nově vzniklé 310. československé stíhací peruti, která sídlila v Duxfordu. Absolvoval další nezbytné kurzy a přeškolení, které zahrnovaly i výuku angličtiny. Dne 27. srpna 1940 byl přidělen k 19. peruti RAF. Odpoledne 14. září 1940 uskutečnil Sgt. František Marek svůj první operační let v RAF, kterým se jeho životní osud uzavřel.
Jan Benda
Na tomto místě uvádíme odkazy do Evidence válečných hrobů na nejvýznamnější evidovaná pietní místa připomínající památku a statečnost československých letců ve Velké Británii.
1. Londýnský pomník bitvy o Británii (Battle of Britain Monument) - ev. č. VH: GBR34071:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=GBR-34071
2. Národní památník vítězství v bitvě o Británii v Capel-le-Ferne v Kentu ve Velké Británii - ev. č. VH GBR34907:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=GBR-34907
3. Pomník v Praze-Bubenči věnovaný padlým čs. letcům v době druhé světové války – ev. č. VH: CZE0006-18911:
Seznam československých letců, kteří se zúčastnili bitvy o Británii, přinášíme zde:
https://www.mo.gov.cz/acr/raf/cast/007.htm
Summary:
We commemorate the 85th anniversary of the “Hour of Destiny,” which is often referred to as Sunday, September 15, 1940, when the sky decided whether the Nazi invasion of the British Isles would begin. The brilliant success of the British Air Force prompted the German High Command to issue an order on September 17, 1940, indefinitely postponing the Nazi invasion of Great Britain.
Na snímku jsou zachyceni piloti 310. čs. stíhací perutě, za nimi jejich Hurricane Mk.I.
Vzdušný souboj německých a britských letadel během bitvy o Británii.
Letecký pozorovatel během bitvy o Británii na střeše budovy v Londýně, s katedrálou svatého Pavla v pozadí.
Německé bombardovací letouny Dornier Do 17 přímo nad Londýnem v první polovině září 1940.
Londýnský pomník bitvy o Británii (Battle of Britain Monument) zobrazuje v sérii reliéfů různé klíčové okamžiky bitvy. Zachycuje nejen letecké souboje a piloty, ale i prosté lidi v krytech.
Vítězství v bitvě o Británii připomíná i památník v Capel-le-Ferne v Kentu ve Velké Británii. I zde jsou publikovány seznamy zahraničních pilotů RAF.
Pomník věnovaný čs. letcům, padlým ve 2. světové válce, se nachází v Praze-Bubenči. Připomíná také čs. letce, kteří se účastnili bitvy o Británii.
Pomník připomínající 2 500 čs. letců, kteří sloužili v Britském královském letectvu v letech 1940-1945, je umístěn na Klárově v Praze.
Pomník čs. válečným letcům RAF v Českých Budějovicích byl odhalen dne 12. září 2015 u příležitosti 75. výročí bitvy o Británii, v níž dne 14. září 1940 padl letec František Marek.
Sgt. František Marek (*1913-†1940) absolvoval první operační let v RAF dne 14. září 1940 a stal se tak jedním z čs. letců, kteří se účastnili bitvy o Británii.
Na hřbitově Eastbrookend (Dagenham) v Essexu je pohřben rtm. let. František Marek, který se jako příslušník 19. perutě RAF účastnil bitvy o Británii. Jeho hrob se nachází v sekci C–2, pod číslem 691.
Detail hrobu rtm. let. Františka Marka.
Původní podoba hrobu rtm. let. Františka Marka.
