Osvobození koncentračního tábora Dachau

Osvobození koncentračního tábora Dachau

Koncentrační tábor Dachau vznikl již v březnu 1933, krátce po převzetí moci nacisty, asi 20 km severně od Mnichova. Za 12 let své existence jím prošlo více než 200 tisíc vězňů. Odhady počtu usmrcených a zemřelých se podle různých zdrojů pohybují mezi 30 až 60 tisíci.

Již před rokem 1938 byli do Dachau zavlečeni českoslovenští občané německé národnosti, a vzápětí je následovali antinacisté z okupovaného českého pohraničí. Na jaře 1939 přijel do Dachau první větší transport více než stovky Čechů z protektorátního Kladna. Postupně tam pak směřovaly další transporty z Protektorátu až do konce války

Celkem prošlo tímto koncentračním táborem na tři a půl tisíce občanů Protektorátu Čechy a Morava, z nichž zde téměř 1300 zemřelo.

Jednou z prvních obětí byl první a jediný prvorepublikový (zároveň nejdéle sloužící) předseda Československé obce legionářské Josef Patejdl. Narodil se roku 1878 v Hromnici u Plzně. Do Velké války odešel jako poručík s plzeňským c. k. pěším plukem č. 35, ale již po necelém měsíci, koncem srpna 1914, se u Krašniku dostal do ruského zajetí. Do československého dobrovolnického vojska v Rusku byl zařazen ve stejné hodnosti k 5. střeleckému pluku. Ještě předtím se však věnoval organizační a funkcionářské činnosti v rámci československých spolků a posléze Odbočky Československé národní rady v Rusku.

V prosinci 1918 byl ministrem M. R. Štefánikem vyslán z Ruska do vlasti, aby novou československou politickou reprezentaci, ale i veřejnost informoval o problémech československého vojska v Rusku. Na počátku 20. let zastával funkci ministerského rady v kanceláři prezidenta Masaryka.

Josef Patejdl se zásadním způsobem angažoval při zakládání Československé obce legionářské a díky svým zásluhám byl v roce 1921 zvolen jejím předsedou. Ve funkci setrval až do zahájení druhé světové války. V roce 1921 se také stal poslancem Národního shromáždění.

Po obsazení Čech a Moravy byl Josef Patejdl pro své dlouhodobé a zásadové vlastenecké postoje zatčen a uvězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen. Do Dachau byl převezen 18. září 1940. Vězeňským útrapám podlehl již 7. října 1940.

Na Vinohradském hřbitově má Josef Patejdl v rámci rodinného hrobu svůj kenotaf. Připomenut je také na pamětní desce na Pražském hradě jako první z celkem sedmnácti pracovníků Kanceláře prezidenta republiky pod nápisem „Spjati povoláním s Pražským hradem položili svůj život za vlast“. K tomu snad není třeba nic jiného dodávat. Byl to vlastenec, na kterého může být právem hrdá nejen obec legionářská. Jeho postoje a činy jsou aktuální i dnes.

Koncentrační tábor Dachau byl osvobozen 29. dubna 1945 americkou armádou. Svobodu získalo i na dva tisíce Čechů, Moravanů a Slezanů z celkem asi 30 tisíc vězňů, kteří přežili nezměrné útrapy.

V Centrální evidenci válečných hrobů Ministerstva obrany ČR je evidováno 248 obětí koncentračního tábora Dachau z Čech, Moravy a Slezska. Dvaaosmdesát z nich je připomenuto na pietním místě v Národním památníku II. světové války v Hrabyni na Opavsku.

Pavel Filipek

 

Odkaz do Centrální evidence válečných hrobů na pietní místa připomínající památku Josefa Patejdla a dalších Čechoslováků vězněných v koncentračním táboře Dachau:

Josefa Patejdla připomíná pamětní deska umístěná na čelní zdi Proboštského paláce na Pražském hradě:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0001-20469 

Národní památník II. světové války v Hrabyni na Opavsku:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8117-54655 

 

Summary:
The Dachau concentration camp, established in March 1933 near Munich, held over 200,000 prisoners during its 12-year existence. Among them were around 3,500 citizens from the Protectorate of Bohemia and Moravia, with nearly 1,300 perishing. One of the first victims was Josef Patejdl, the first and longest-serving chairman of the Czechoslovak Legionnaire Community. This decorated veteran of the Czechoslovak Legions and patriot was arrested for his anti-Nazi stance and died in Dachau in October 1940. He is commemorated with a cenotaph at Vinohrady Cemetery and a memorial plaque at Prague Castle. The camp was liberated by the U.S. Army on April 29, 1945, freeing approximately 30,000 prisoners, including about 2,000 Czechs. The Czech Ministry of Defence lists 248 Dachau victims from the Czech lands, 82 of whom are honoured at the WWII National Memorial in Hrabyně.

Vstup do koncentračního tábora Dachau (současné foto)

Vstup do koncentračního tábora Dachau (současné foto)
Foto: Guido Radig https://cs.wikipedia.org/wiki/Koncentra%C4%8Dn%C3%AD_t%C3%A1bor_Dachau#/media/Soubor:Dachau_KZ-Gedenkst%C3%A4tte_-_Haupttor.JPG

Pětijazyčný nápis „Už nikdy znovu“ na památníku v Dachau.

Pětijazyčný nápis „Už nikdy znovu“ na památníku v Dachau.
Zdroj: Wikipedia, on-line: https://cs.wikipedia.org/wiki/Koncentra%C4%8Dn%C3%AD_t%C3%A1bor_Dachau#/media/Soubor:KZ_Dachau_Denkmal_Nie_wieder.jpg

Památník v koncentračním táboře Dachau.

Památník v koncentračním táboře Dachau.
Zdroj: Profimedia, on-line: https://www.irozhlas.cz/fotogalerie/8192466?fid=9270642

Josef Patejdl (* 30.12.1878 - † 7.10.1940)

Josef Patejdl (* 30.12.1978 - † 7.10.1940)
Zdroj: Wikipedia, on-line: https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Patejdl

Pamětní deska umístěná na čelní zdi Proboštského paláce na Pražském hradě.

Pamětní deska umístěná na čelní zdi Proboštského paláce na Pražském hradě.
Zdroj: CEVH

Detail pamětní desky, Josef Patejdl je zde uveden jako první.

Detail pamětní desky, Josef Patejdl je zde uveden jako první.
Zdroj: CEVH

Národní památník II. světové války v Hrabyni, kde je připomenuto 82 jmen obětí.

Národní památník II. světové války v Hrabyni, kde je připomenuto 82 jmen obětí.
Zdroj: Mapy.cz, on-line: https://mapy.cz/turisticka?source=base&id=1991738&gallery=1&sourcep=foto&idp=7790431&x=18.0515480&y=49.8860074&z=17

85. výročí úmrtí Tomáše Kozáka, pilota 242. stíhací perutě RAF

Připomínáme si 85. výročí úmrtí npor. Tomáše Kozáka, pilota 242. (kanadské) stíhací perutě RAF. Z okupované vlasti odešel v červnu roku 1939 do Francie a následně do Velké Británie, kde se v řadách Královského letectva zapojil do boje proti nacistickému Německu. Zahynul v noci z 13. na 14. června 1941 při návratu z operačního letu, kdy jeho letoun Hawker Hurricane Mk.IIB havaroval v prostoru letiště Duxford. Pohřben je ve vojenské části hřbitova St. Andrew v hrabství Essex ve Velké Británii, v blízkosti letiště North Weald, kde měla jeho peruť základnu.

85. výročí tragické smrti letce Josefa Komínka

Československý pilot RAF Josef Komínek zahynul dne 8. června 1941 při tragické nehodě jeho letounu nedaleko Girtonu v hrabství Cambridgeshire ve Velké Británii. Patřil ke zkušeným letcům, kteří po nacistické okupaci vlasti odešli do exilu a pokračovali v boji za obnovu Československa. Sloužil v Polsku, ve Francii a Velké Británii. In memoriam byl vyznamenán a odpočívá na hřbitově v Brookwoodu v hrabství Surrey.

Zahájení Brusilovovy ofenzívy, 4. června 1916

Dne 4. června 1916 začala Brusilovova ofenzíva, jedna z nejúspěšnějších operací východní fronty první světové války. Ruský průlom u Lucku významně oslabil centrální mocnosti. Důležitou roli sehrál 1. čs. střelecký pluk, jehož rozvědčíci získávali cenné informace a podporovali postup vojsk. Text připomíná také osudy vojáků z českých zemí bojujících na obou stranách fronty a místa jejich posledního odpočinku.