Osvobození Brna 26. dubna 1945

Před 80 lety se blížila Bratislavsko-brněnská opareco k vítěznému závěru. Jihomoravskou metropoli se podařilo prvním čtyřem sovětským tankům dosáhnout již 18. dubna 1945. Dorazily překvapivým výpadem do oblasti Ústředního hřbitova, ale všechny byly zlikvidovány a německá skupina armád Střed zastavila 18. – 24. dubna sovětský postup na linii Ivančice–Ořechov–Rajhrad–Šitbořice. Němcům se podařilo provést několik úspěšných protiútoků. Například 19. dubna znovudobyli Ořechov či 20. dubna odřízli sovětské jednotky u Popůvek. V této jejich snaze jim značně pomohly posily, které se stáhly od dobyté Vídně. Posily od Vídně ale dorazily také osvoboditelským sovětským a rumunským jednotkám. Obnovený sovětský útok, posílený 6. gardovou tankovou armádou, se 23. dubna spojil s odříznutými jednotkami u Popůvek. Následujícího dne, 24. dubna 1945, osvobodili spojenci Ořechov, Ořechovičky, Tikovice, Popůvky, Omice, část Žebětína, Šlapanice a první brněnské předměstí – Tuřany. 

Hlavní útok na město proběhl 25. dubna 1945. Jednotky 2. ukrajinského frontu se v pouličních bojích probojovaly až k břehům Svratky a Svitavy. V okolí města byly osvobozeny obce Bedřichovice, Cetechovice, Dambořice, Horákov, Kobeřice, Křenovice, Modřice, Mokrá, Moravany, Ostopovice, Pozořice, Rajhrad, Rosice, Tvarožná či Velatice. V samotném městě Sověti v noci v okolí výstaviště za pomoci Brňanů překročili vodní tok. Následujíc den, 26. dubna, během urputných bojů s jednotkami Wehrmacht, Waffen-SS i Volksturmu ovládli městské centrum i většinu předměstí Brna.

I po osvobození centra držely stále německé jednotky pevná obranná postavení na severních předměstích Brna a stále docházelo k dělostřeleckému ostřelování ulic v severní části metropole. Poslední předměstí Brna – Řečkovice – bylo zcela osvobozeno až v rámci německé kapitulace 9. května 1945.

Celkově si brněnská operace vyžádala asi 20 000 padlých sovětských a rumunských vojáků, 7000 padlých německých vojáků a životy 1200 civilních obyvatel. Boje v samotném Brně stály životy 4 246 Sovětů a 71 Rumunů. Padlí z bojů byli zprvu pohřbeni v blízkosti místa úmrtí. Rumunští vojáci padlí v samotném Brně byli pohřbeni především v Řečkovicích a Husovicích. 

Na přelomu let 1945–1946 byla většina ostatků sovětských vojáků v Československu přemístěna na čestná pohřebiště. To z největších se nachází právě na Ústředním hřbitově v Brně v oddělení 56c. Vybudovala jej sovětská jednotka polní pošty č. 03077 a výstavbu řídil pplk. Linik a mjr. Lavrentevič. Dokončené pohřebiště odevzdali do péče města Brna 14. dubna 1946. Původní výzdobu tvořila socha samopalníka od Františka Vladimíra Foita, která vznikla v letech 1945-1946. Dnes je na něm pochováno ve třech společných hrobech 3 364 příslušníků a příslušnic Rudé armády a v kolumbáriu uložen popel 283 důstojníků. Před kolumbáriem je pochováno v jednotlivých hrobech dvanáct vyšších důstojníků. 

Sousedící oddělení 56a bylo od roku 1945 přetvářeno v čestné pohřebiště umučených a popravených účastníků odboje z let 1939–1945. Původně mělo pohřebiště obsáhnout 280 hrobů v oddělní 56a a 280 hrobů v oddělení 56b, ale v letech 1945–1948 došlo k uložení ostatků „jen“ 110 obětí a dalších 20 obětí bylo pochováno až v září 1967. Oddělení 56b tak zůstávalo volné.

Na začátku roku 1951 vydaly československé vládní orgány rozhodnutí o soustředění rumunských vojáků padlých na Moravě a v Čechách na brněnský ústřední hřbitov. Akci organizoval krajský národní výbor v Brně a exhumace prováděli zaměstnanci brněnského hřbitova. Jako první byli převáženi 20. března 1951 padlí z Bzence v okr. Hodonín. Poslední exhumace proběhly 8. května 1952 v Purkraticích u jihočeského Písku. Tito poslední muži byli pochováni o dva dny později. Celkově šlo o 1440 rumunských vojáků a 61 důstojníků pochovaných do jednotlivých hrobů v oddělení 56b.

Celé pohřebiště prodělalo rozsáhlou rekonstrukci v letech 1979–1980. Původní Foitova socha samopalníka zůstala zachována, ale vzniklo dnešní kolumbárium a především byly nad společnými hroby vystavěny dva protilehlé plastické monumenty s reliéfy v pohledovém betonu od Miloše Axmana. Pohřebiště získalo také osvětlení, sadovou úpravu a dlažbu. V přední části vznikl 39 metrů vysoký ostře zkosený betonový pylon. Celý dojem dokreslovala kvadrofonní hudební kulisa a pásmo mluveného slova nahrané Československým rozhlasem v Brně ve spolupráci s brněnskými umělci. Nově zrekonstruované pohřebiště bylo slavnostně předáno veřejnosti 26. dubna 1980. Do poloviny prosince 1991 na pohřebišti stály 3 PT a PV kanony a dva tanky T-34 s čísly strojů, které údajně jako první dorazily do prostoru Ústředního hřbitova v polovině dubna 1945. Od roku 2010 jsou kanony a jeden z tanků ze hřbitova vystaveny ve Vojenském muzeu Králíky.

Dnes na čestném pohřebišti Ústředního hřbitova odpočívá 3647 příslušníků Rudé armády a 1569 rumunských vojáků. 

Vlastimil Křišťan

Čestná pohřebiště sovětských a rumunských vojáků na Ústředním hřbitově v Evidenci válečných hrobů:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=f6921c4a-8ad4-402f-a166-d009ebbd803c
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=cae956b0-ea50-4c5f-a498-8378a5995f1b

Pohřebiště v lokaci Brno-Jundrov v Evidenci válečných hrobů:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=dfd3a5d9-ad4f-434d-94d3-577fcd34a88a

Pohřebiště v lokaci Brno-Komín v Evidenci válečných hrobů:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6203-13801

Pohřebiště v lokaci Brno-Královo pole v Evidenci válečných hrobů:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6203-13814 

Pohřebiště Brno-Nový Lískovec v Evidenci válečných hrobů:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6203-13813

Pohřebiště Brno-Řečkovice v Evidenci válečných hrobů:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=4b10fefc-7c3b-4776-8719-31f4c672a370 

Summary:
In April 1945, the Bratislava-Brno offensive neared its final phase. Soviet tanks reached Brno on 18 April but faced heavy resistance. Between 18–24 April, German forces halted the Soviet advance and even launched successful counterattacks, temporarily recapturing towns like Ořechov. Reinforcements from Vienna arrived on both sides. On 24 April, Soviet and Romanian troops liberated several villages and Brno's outskirts. The main assault on Brno began on 25 April, and by the following day, most of the city was under Allied control. Despite the liberation, fighting persisted in northern suburbs until 9 May. The operation cost around 20,000 Soviet and Romanian lives, 7,000 German soldiers, and 1,200 civilians. Today, 3,647 Red Army soldiers and 1,569 Romanian troops rest at Brno’s Central Cemetery.

Zdroje:

FLODROVÁ, Milena. Brněnské hřbitovy: průvodce po jejich historii, čestných hrobech města Brna, památkově chráněných náhrobcích a vojenských pohřebištích. Brno: Rovnost, 1992, s. 60–71.

Čestné pohřebiště Rudé armády v Brně. Internetová encyklopedie dějin Brna, on-line: https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_objektu&load=847 

ŽAMPACH, Vojtěch. Směr Brno. Brno: Blok, 1975.

MAINUŠ, František, BENEŠ, Pavel. Ve jménu přátelství: Rumunská armáda v bojích za osvobození Československa. Brno: Blok, 1975.

JAMNICKÝ, Branislav. Osvobození Moravy, Brno, 1964.

Vítězné jaro: Vzpomínková publikace. Brno: Měst. výbor SČSP, 1980, s. 106.

Sochy a města, on-line: https://sochyamesta.cz/zaznam/3484 

Brněnský architektonický manuál, on-line: https://www.bam.brno.cz/objekt/d166-cestne-pohrebiste-rude-armady