Osvobození Brna 1945

Osvobození Brna 1945

Bratislavsko-brněnská operace započala 25. března 1945 překročením řeky Hron na středním Slovensku a 4. dubna byla dobyta Bratislava. Jednotky 2. ukrajinského frontu se probojovaly k řece Moravě 6. dubna. Klíčové překročení řeky Moravy proběhlo již 7. dubna v Brodském a 11. dubna Sověti a Rumuni osvobodily Lanžhot, následovaný o dva dny později Hodonínem a Velkými Bílovicemi. 

Okamžitě 15. dubna 1945 následovala snaha využít zhroucení německé obrany na řece Moravě k rychlému postupu do Brna. První čtveřice sovětských tanků dorazila 18. dubna do oblasti Ústředního hřbitova, ale byla zlikvidována a německá skupina armád Střed, posílená stažením jednotek od Sověty dobyté Vídně, dokázala sovětský postup ve dnech 18.-24. dubna zastavit na linii Ivančice-Ořechov-Rajhrad-Šitbořice. Němci provedli několik úspěšných protiútoků, kdy 19. dubna znovudobyli Ořechov či 20. dubna odřízli sovětské jednotky u Popůvek. 

Obnovený sovětský útok, posílený o 6. gardovou tankovou armádu od Vídně a podporovaný leteckým a dělostřeleckým bombardováním, se dokázal 23. dubna spojit s odříznutými jednotkami u Popůvek a 24. dubna osvobodit Ořechov, Ořechovičky, Tikovice, Popůvky, Omice, část Žebětína, Šlapanice a první brněnské předměstí – Tuřany. Následujícího dne se jednotky 2. ukrajinského frontu probojovaly až k břehům Svratky a Svitavy a v noci v okolí výstaviště za pomoci Brňanů překročili vodní tok a během urputných bojů s jednotkami Wehrmacht, Waffen-SS i Volksturmu ovládli 26. dubna městské centrum i většinu předměstí Brna.

Rozkazem vrchního velitele z 26. dubna 1945 č. 345 maršála Stalina: „Vojska 2. ukrajinského frontu, pokračující v ofenzivě, dnes, 26. dubna, v důsledku obratného obkličovacího manévru a čelním útokem, dobyla velké průmyslové centrum Československa, město Brno – důležitou křižovatku cest a silný opěrný bod německé obrany. (...) Dnes, 26. dubna, v 22 hodin hlavní město naší vlasti Moskva, jménem vlasti zdraví udatná vojska 2. ukrajinského frontu, ovládající město Brno, dvaceti dělostřeleckými salvami z dvě stě dvaceti čtyř děl.“

Osvobození centra a moskevské oslavy ale neznamenaly pro město klid. Německé jednotky držely na severních předměstích pevná obranná postavení a stále dělostřelecky ostřelovaly ulice v severní části metropole. Poslední předměstí Brna – Řečkovice – bylo zcela osvobozeno až v rámci německé kapitulace 9. května 1945.

Celkově si brněnská operace vyžádala asi 20 000 padlých sovětských a rumunských vojáků, 7000 padlých německých vojáků a životy 1200 civilních obyvatel. Boje v samotném Brně stály životy 4 246 Sovětů a 71 Rumunů, kteří byli zprvu pohřbeni v blízkosti místa úmrtí. V poválečných letech byla většina ostatků přemístěna na čestná pohřebiště příslušníků Rudé armády a Rumunské královské armády na Ústředním hřbitově. Výjimku tvoří například 50 rudoarmějců pochovaných v části Nový Lískovec nebo 106 rudoarmějců ve čtyřech šachtových hrobech v části Řečkovice, kteří na těchto místech leží dodnes. Na čestném pohřebišti Ústředního hřbitova odpočívá 3647 příslušníků Rudé armády a 1569 rumunských vojáků. Čestné pohřebiště rumunských vojáků bylo vytvořeno v letech 1951-1952 přemístěním padlých příslušníků Rumunské královské armády z většiny lokalit Čech a Moravy.

Čestná pohřebiště sovětských a rumunských vojáků na Ústředním hřbitově v Evidenci válečných hrobů:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=f6921c4a-8ad4-402f-a166-d009ebbd803c
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=cae956b0-ea50-4c5f-a498-8378a5995f1b

Pohřebiště v lokaci Brno-Jundrov v Evidenci válečných hrobů https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=dfd3a5d9-ad4f-434d-94d3-577fcd34a88a

Pohřebiště v lokaci Brno-Komín v Evidenci válečných hrobů:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6203-13801

Pohřebiště v lokaci Brno-Královo pole v Evidenci válečných hrobů:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6203-13814&rgid=5&rgn=Jihomoravsk%c3%bd&orid=227&orn=Brno&mid=1296&min=Brno-Kr%c3%a1lovo%20Pole&hid=4&hin=2.%20sv%c4%9btov%c3%a1%20v%c3%a1lka&st=0&

Pohřebiště Brno-Nový Lískovec v Evidenci válečných hrobů:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6203-13813

Pohřebiště Brno-Řečkovice v Evidenci válečných hrobů:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=4b10fefc-7c3b-4776-8719-31f4c672a370 



 

Sovětští vojáci vedou minometnou palbu z Jánské ulice směrem na Panskou

Sovětští vojáci vedou minometnou palbu z Jánské ulice směrem na Panskou
Zdroj: ŽAMPACH, Vojtěch. Směr Brno. Brno: Blok, 1975.

Příjezd prvního sovětského tanku (americký M4 Sherman) k Novému domovu v Brně na Gorkého ulici kolem poledne 26. dubna 1945

Příjezd prvního sovětského tanku (americký M4 Sherman) k Novému domovu v Brně na Gorkého ulici kolem poledne 26. dubna 1945
Zdroj: ŽAMPACH, Vojtěch. Směr Brno. Brno: Blok, 1975.

Rumunští důstojníci při slavnosti v Lelekovicích

Rumunští důstojníci při slavnosti v Lelekovicích
Zdroj: MAINUŠ, František, BENEŠ, Pavel. Ve jménu přátelství: Rumunská armáda v bojích za osvobození Československa. Brno: Blok, 1975.

Pomník padlých sovětských hrdinů v ulicích osvobozeného města Brna

Pomník padlých sovětských hrdinů v ulicích osvobozeného města Brna
Zdroj: JAMNICKÝ, Branislav. Osvobození Moravy, Brno, 1964.

Ústřední pomník a kolumbárium Čestného pohřebiště sovětských vojáků v Brně

Ústřední pomník a kolumbárium Čestného pohřebiště sovětských vojáků v Brně
Zdroj: CEVH.

Čestné pohřebiště rumunských vojáků v Brně

Čestné pohřebiště rumunských vojáků v Brně
Zdroj: CEVH.

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.