Osvobození Brna 1945

Osvobození Brna 1945

Bratislavsko-brněnská operace započala 25. března 1945 překročením řeky Hron na středním Slovensku a 4. dubna byla dobyta Bratislava. Jednotky 2. ukrajinského frontu se probojovaly k řece Moravě 6. dubna. Klíčové překročení řeky Moravy proběhlo již 7. dubna v Brodském a 11. dubna Sověti a Rumuni osvobodily Lanžhot, následovaný o dva dny později Hodonínem a Velkými Bílovicemi. 

Okamžitě 15. dubna 1945 následovala snaha využít zhroucení německé obrany na řece Moravě k rychlému postupu do Brna. První čtveřice sovětských tanků dorazila 18. dubna do oblasti Ústředního hřbitova, ale byla zlikvidována a německá skupina armád Střed, posílená stažením jednotek od Sověty dobyté Vídně, dokázala sovětský postup ve dnech 18.-24. dubna zastavit na linii Ivančice-Ořechov-Rajhrad-Šitbořice. Němci provedli několik úspěšných protiútoků, kdy 19. dubna znovudobyli Ořechov či 20. dubna odřízli sovětské jednotky u Popůvek. 

Obnovený sovětský útok, posílený o 6. gardovou tankovou armádu od Vídně a podporovaný leteckým a dělostřeleckým bombardováním, se dokázal 23. dubna spojit s odříznutými jednotkami u Popůvek a 24. dubna osvobodit Ořechov, Ořechovičky, Tikovice, Popůvky, Omice, část Žebětína, Šlapanice a první brněnské předměstí – Tuřany. Následujícího dne se jednotky 2. ukrajinského frontu probojovaly až k břehům Svratky a Svitavy a v noci v okolí výstaviště za pomoci Brňanů překročili vodní tok a během urputných bojů s jednotkami Wehrmacht, Waffen-SS i Volksturmu ovládli 26. dubna městské centrum i většinu předměstí Brna.

Rozkazem vrchního velitele z 26. dubna 1945 č. 345 maršála Stalina: „Vojska 2. ukrajinského frontu, pokračující v ofenzivě, dnes, 26. dubna, v důsledku obratného obkličovacího manévru a čelním útokem, dobyla velké průmyslové centrum Československa, město Brno – důležitou křižovatku cest a silný opěrný bod německé obrany. (...) Dnes, 26. dubna, v 22 hodin hlavní město naší vlasti Moskva, jménem vlasti zdraví udatná vojska 2. ukrajinského frontu, ovládající město Brno, dvaceti dělostřeleckými salvami z dvě stě dvaceti čtyř děl.“

Osvobození centra a moskevské oslavy ale neznamenaly pro město klid. Německé jednotky držely na severních předměstích pevná obranná postavení a stále dělostřelecky ostřelovaly ulice v severní části metropole. Poslední předměstí Brna – Řečkovice – bylo zcela osvobozeno až v rámci německé kapitulace 9. května 1945.

Celkově si brněnská operace vyžádala asi 20 000 padlých sovětských a rumunských vojáků, 7000 padlých německých vojáků a životy 1200 civilních obyvatel. Boje v samotném Brně stály životy 4 246 Sovětů a 71 Rumunů, kteří byli zprvu pohřbeni v blízkosti místa úmrtí. V poválečných letech byla většina ostatků přemístěna na čestná pohřebiště příslušníků Rudé armády a Rumunské královské armády na Ústředním hřbitově. Výjimku tvoří například 50 rudoarmějců pochovaných v části Nový Lískovec nebo 106 rudoarmějců ve čtyřech šachtových hrobech v části Řečkovice, kteří na těchto místech leží dodnes. Na čestném pohřebišti Ústředního hřbitova odpočívá 3647 příslušníků Rudé armády a 1569 rumunských vojáků. Čestné pohřebiště rumunských vojáků bylo vytvořeno v letech 1951-1952 přemístěním padlých příslušníků Rumunské královské armády z většiny lokalit Čech a Moravy.

Čestná pohřebiště sovětských a rumunských vojáků na Ústředním hřbitově v Evidenci válečných hrobů:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=f6921c4a-8ad4-402f-a166-d009ebbd803c
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=cae956b0-ea50-4c5f-a498-8378a5995f1b

Pohřebiště v lokaci Brno-Jundrov v Evidenci válečných hrobů https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=dfd3a5d9-ad4f-434d-94d3-577fcd34a88a

Pohřebiště v lokaci Brno-Komín v Evidenci válečných hrobů:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6203-13801

Pohřebiště v lokaci Brno-Královo pole v Evidenci válečných hrobů:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6203-13814&rgid=5&rgn=Jihomoravsk%c3%bd&orid=227&orn=Brno&mid=1296&min=Brno-Kr%c3%a1lovo%20Pole&hid=4&hin=2.%20sv%c4%9btov%c3%a1%20v%c3%a1lka&st=0&

Pohřebiště Brno-Nový Lískovec v Evidenci válečných hrobů:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6203-13813

Pohřebiště Brno-Řečkovice v Evidenci válečných hrobů:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=4b10fefc-7c3b-4776-8719-31f4c672a370 



 

Sovětští vojáci vedou minometnou palbu z Jánské ulice směrem na Panskou

Sovětští vojáci vedou minometnou palbu z Jánské ulice směrem na Panskou
Zdroj: ŽAMPACH, Vojtěch. Směr Brno. Brno: Blok, 1975.

Příjezd prvního sovětského tanku (americký M4 Sherman) k Novému domovu v Brně na Gorkého ulici kolem poledne 26. dubna 1945

Příjezd prvního sovětského tanku (americký M4 Sherman) k Novému domovu v Brně na Gorkého ulici kolem poledne 26. dubna 1945
Zdroj: ŽAMPACH, Vojtěch. Směr Brno. Brno: Blok, 1975.

Rumunští důstojníci při slavnosti v Lelekovicích

Rumunští důstojníci při slavnosti v Lelekovicích
Zdroj: MAINUŠ, František, BENEŠ, Pavel. Ve jménu přátelství: Rumunská armáda v bojích za osvobození Československa. Brno: Blok, 1975.

Pomník padlých sovětských hrdinů v ulicích osvobozeného města Brna

Pomník padlých sovětských hrdinů v ulicích osvobozeného města Brna
Zdroj: JAMNICKÝ, Branislav. Osvobození Moravy, Brno, 1964.

Ústřední pomník a kolumbárium Čestného pohřebiště sovětských vojáků v Brně

Ústřední pomník a kolumbárium Čestného pohřebiště sovětských vojáků v Brně
Zdroj: CEVH.

Čestné pohřebiště rumunských vojáků v Brně

Čestné pohřebiště rumunských vojáků v Brně
Zdroj: CEVH.

Dětřichov

Nově opravený pomník obětem první světové války v obci Dětřichov připomíná padlé vojáky z řad českých Němců. Pomník, postavený v roce 1925, prošel v roce 2023 náročnou renovací, která ho zachránila před úplnou zkázou a vrátila mu jeho původní historický vzhled. Celkové náklady na obnovu dosáhly 353 718 Kč.

Plukovník „in memoriam“ Ondřej Šamberger

Právě před 80 lety se stal nezvěstným rotmistr letectva Ondřej Šamberger, který se svým letounem zřítil nad Severním mořem. Do národního boje za osvobození se zapojil krátce po okupaci své vlasti a v hrdinném boji setrval až do své smrti. Jeho jméno připomíná řada pomníků v České republice, ale i v zahraničí.

Zdeněk Bořek-Dohalský

Uplynulo již 80 let od hrdinské smrti Zdeňka Bořka-Dohalského, novináře, člena odboje a důvěrníka Edvarda Beneše. Po okupaci udržoval kontakty mezi exilovou a domácí vládou. V říjnu 1941 ho zatklo gestapo a uvěznilo v Praze na Pankráci. V únoru 1945 byl popraven v Terezíně.