Den válečných hrobů

Den válečných hrobů

Den válečných hrobů

V dnešní době má většina z nás pietní akty na válečných hrobech spojeny se Dnem válečných veteránů, který připadá na 11. listopadu, tedy na výročí konce první světové války. V historickém kontextu však československá armáda v období tzv. „první republiky“ pravidelně pořádala pietní akty a shromáždění během dušičkových dnů, konkrétně v období od 31. října do 2. listopadu. Tato tradice vznikla během válečných let, a to v roce 1917.

Rakousko-Uherská monarchie vynakládala na údržbu válečných hrobů značné finanční prostředky, a proto byla ve dnech 31. října až 2. listopadu 1917 uspořádána Výborem pro válečné hroby v Rakousku (Komitee für die Kriegsgräber-Fürsorge in Österreich) a pod záštitou císaře Karla I. finanční sbírka na jejich údržbu pod názvem „Všeobecný den válečných hrobů“ (Allgemeiner Kriegsgräber-Tag). V posledním válečném roce se vzhledem k rozpadu monarchie plánované opakování sbírky neuskutečnilo, avšak již roku 1919 se pod záštitou prezidenta T. G. Masaryka konala podomní sbírka „Dny válečných hrobů“. Tuto sbírku inicioval Svaz pozůstalých po vojínech bez rozdílu stavu, náboženství a národnosti. Výnos sbírky se dělil na třetiny – jedna část směřovala na péči o válečné hroby, druhá byla určena pozůstalým a třetí pokrývala režijní náklady svazu.

Tradice těchto dušičkových sbírek na válečné hroby se do dnešních dnů udržela například v Rakousku a Německu, kde je každoročně pořádají nevládní organizace Rakouský černý kříž (Österreichisches Schwarzes Kreuz) a Lidový spolek péče o německé válečné hroby (Volksbund Deutsche Kriegsgräberfürsorge e. V.).

Jak probíhaly vojenské dušičkové slavnosti za první republiky, dokládá například článek z týdeníku Družina československých legionářů z 5. listopadu 1925. V jeho textu je popsán průběh vojenské slavnosti na Olšanských hřbitovech dne 2. listopadu 1925, kterou pořádalo Posádkové velitelství velké Prahy. Konala se u tzv. „Hrobů v dáli“. Hrály zde kapely 5. pěšího pluku T. G. Masaryka a 28. pěšího pluku, promluvil zástupce Památníku odboje a zúčastnili se i členové vojenských misí z Francie, Itálie a Rumunska.

Více o „Dnech válečných hrobů“ se můžete dočíst v článku Mgr. Tomáše Kykala z VHÚ Praha: https://www.vhu.cz/dny-valecnych-hrobu-aneb-pohnute-osudy-dusickovych-sbirek/

Adam Hájek

Summary:

Today, most people associate memorial ceremonies at war graves with Veterans Day on November 11, marking the end of World War I. Historically, however, during the Czechoslovak First Republic, the army held such commemorations during All Souls’ Days (October 31 – November 2), a tradition that began in 1917. That year, Austria-Hungary organized a nationwide fundraiser, the “General War Graves Day,” under Emperor Karl I to maintain war graves. After 1918, the practice was revived in 1919 under President T. G. Masaryk as the “War Graves Days,” benefiting grave care, bereaved families, and administration. Similar traditions survive today in Austria and Germany, upheld by the Österreichisches Schwarzes Kreuz and Volksbund Deutsche Kriegsgräberfürsorge.

 

Inzerát z novin Český jih ze dne 27.10.1917. Podobný inzerát vyšel i v dalších denících předlitavské části monarchie.

Inzerát z novin Český jih ze dne 27.10.1917. Podobný inzerát vyšel i v dalších denících předlitavské části monarchie.
Zdroj: ČESKÝ JIH. 27. 10. 1917

Patriotický odznak vydaný prvního „Dne válečných hrobů“ pořádaného 31. října-2. listopadu 1917.

Patriotický odznak vydaný prvního „Dne válečných hrobů“ pořádaného 31. října-2. listopadu 1917.
Zdroj: Tomáš Kykal, VHÚ Praha, on-line: https://www.vhu.cz/dny-valecnych-hrobu-aneb-pohnute-osudy-dusickovych-sbirek/

Článek upozorňující na Den válečných hrobů vyšel 12. října 1917 v týdeníku Ohlasy od Nežárky.

Článek upozorňující na Den válečných hrobů vyšel 12. října 1917 v týdeníku Ohlasy od Nežárky.
Zdroj: DEN VÁLEČNÝCH HROBŮ. Ohlasy od Nežárky. 12. 10. 1917, s. 2.

Plakát oznamující konání druhého „Dne válečných hrobů“ na Dušičky v roce 1918.

Plakát oznamující konání druhého „Dne válečných hrobů“ na Dušičky v roce 1918.
Zdroj: Wienbibliothek im Rathaus, Plakatsammlung, on-line: https://www.vhu.cz/dny-valecnych-hrobu-aneb-pohnute-osudy-dusickovych-sbirek/

Pamětní odznak připravený pro dušičkovou sbírku „Dne válečných hrobů“ v roce 1918.

Pamětní odznak připravený pro dušičkovou sbírku „Dne válečných hrobů“ v roce 1918.
Foto: Jan Biederman, VHÚ Praha, on-line: https://www.vhu.cz/dny-valecnych-hrobu-aneb-pohnute-osudy-dusickovych-sbirek/

Pamětní odznak připravený pro dušičkovou sbírku „Dne válečných hrobů“ v roce 1918.

Pamětní odznak připravený pro dušičkovou sbírku „Dne válečných hrobů“ v roce 1918.
Foto: Jan Biederman, VHÚ Praha, on-line: https://www.vhu.cz/dny-valecnych-hrobu-aneb-pohnute-osudy-dusickovych-sbirek/

Zde na Olšanských hřbitovech se konala 2. listopadu 1925 vojenská slavnost uspořádaná Posádkovým velitelstvím velké Prahy

Zde na Olšanských hřbitovech se konala 2. listopadu 1925 vojenská slavnost uspořádaná Posádkovým velitelstvím velké Prahy
Foto: František Nový, on-line: https://mapy.com/cs/turisticka?source=base&id=2538379&gallery=1&sourcep=foto&idp=7835870&x=14.4742380

Dne 8. října 1919 vyšlo v deníku Moravská orlice toto oznámení: Sbírka peněžitých darů pro pozůstalé po vojínech bez rozdílu stavu, národnosti a náboženství.

Dne 8. října 1919 vyšlo v deníku Moravská orlice toto oznámení: Sbírka peněžitých darů pro pozůstalé po vojínech bez rozdílu stavu, národnosti a náboženství.
Zdroj: MORAVSKÁ ORLICE, 8. 10. 1919, s. 3.

Pietní akt v Bělehradě

Dne 5. listopadu se na bělehradském hřbitově Novo Groblje uskutečnil pietní akt k uctění památky vojáků rakousko-uherské armády, z nichž 188 pocházelo z českých zemí. Akce se zúčastnili zástupci 15 zemí, včetně České republiky, Maďarska a Rakouska. Současně byla zahájena rekonstrukce vojenského hřbitova Novo Groblje. Delegace ČR navštívila i další místa v Srbsku spjatá s českými vojáky a jednala o pokračování společných projektů péče o válečné hroby.

IV. bitva na Soči

Čtvrtá bitva na Soči (listopad–prosinec 1915) byla součástí série krvavých střetů na italské frontě. Přes početní převahu Italové nedosáhli průlomu. Významně se zapojily i jednotky z českých zemí, zejména XI. pochodový prapor. Boje si vyžádaly desítky tisíc obětí.

Bitva na Bílé hoře

Bitva na Bílé hoře, svedená 8. listopadu 1620, představovala rozhodující střet české války a symbolický mezník českých dějin. V krátkém, avšak osudovém boji se zhroutily naděje stavovského povstání a začala nová éra habsburské moci v českých zemích. Článek přibližuje nejen průběh bitvy a příčiny porážky, ale také proměny místa boje a vznik památníku, který dnes připomíná nejen vojenskou událost, ale i kulturní a duchovní rozměr tehdejší doby.