Den válečných hrobů

Den válečných hrobů

Den válečných hrobů

V dnešní době má většina z nás pietní akty na válečných hrobech spojeny se Dnem válečných veteránů, který připadá na 11. listopadu, tedy na výročí konce první světové války. V historickém kontextu však československá armáda v období tzv. „první republiky“ pravidelně pořádala pietní akty a shromáždění během dušičkových dnů, konkrétně v období od 31. října do 2. listopadu. Tato tradice vznikla během válečných let, a to v roce 1917.

Rakousko-Uherská monarchie vynakládala na údržbu válečných hrobů značné finanční prostředky, a proto byla ve dnech 31. října až 2. listopadu 1917 uspořádána Výborem pro válečné hroby v Rakousku (Komitee für die Kriegsgräber-Fürsorge in Österreich) a pod záštitou císaře Karla I. finanční sbírka na jejich údržbu pod názvem „Všeobecný den válečných hrobů“ (Allgemeiner Kriegsgräber-Tag). V posledním válečném roce se vzhledem k rozpadu monarchie plánované opakování sbírky neuskutečnilo, avšak již roku 1919 se pod záštitou prezidenta T. G. Masaryka konala podomní sbírka „Dny válečných hrobů“. Tuto sbírku inicioval Svaz pozůstalých po vojínech bez rozdílu stavu, náboženství a národnosti. Výnos sbírky se dělil na třetiny – jedna část směřovala na péči o válečné hroby, druhá byla určena pozůstalým a třetí pokrývala režijní náklady svazu.

Tradice těchto dušičkových sbírek na válečné hroby se do dnešních dnů udržela například v Rakousku a Německu, kde je každoročně pořádají nevládní organizace Rakouský černý kříž (Österreichisches Schwarzes Kreuz) a Lidový spolek péče o německé válečné hroby (Volksbund Deutsche Kriegsgräberfürsorge e. V.).

Jak probíhaly vojenské dušičkové slavnosti za první republiky, dokládá například článek z týdeníku Družina československých legionářů z 5. listopadu 1925. V jeho textu je popsán průběh vojenské slavnosti na Olšanských hřbitovech dne 2. listopadu 1925, kterou pořádalo Posádkové velitelství velké Prahy. Konala se u tzv. „Hrobů v dáli“. Hrály zde kapely 5. pěšího pluku T. G. Masaryka a 28. pěšího pluku, promluvil zástupce Památníku odboje a zúčastnili se i členové vojenských misí z Francie, Itálie a Rumunska.

Více o „Dnech válečných hrobů“ se můžete dočíst v článku Mgr. Tomáše Kykala z VHÚ Praha: https://www.vhu.cz/dny-valecnych-hrobu-aneb-pohnute-osudy-dusickovych-sbirek/

Adam Hájek

Summary:

Today, most people associate memorial ceremonies at war graves with Veterans Day on November 11, marking the end of World War I. Historically, however, during the Czechoslovak First Republic, the army held such commemorations during All Souls’ Days (October 31 – November 2), a tradition that began in 1917. That year, Austria-Hungary organized a nationwide fundraiser, the “General War Graves Day,” under Emperor Karl I to maintain war graves. After 1918, the practice was revived in 1919 under President T. G. Masaryk as the “War Graves Days,” benefiting grave care, bereaved families, and administration. Similar traditions survive today in Austria and Germany, upheld by the Österreichisches Schwarzes Kreuz and Volksbund Deutsche Kriegsgräberfürsorge.

 

Inzerát z novin Český jih ze dne 27.10.1917. Podobný inzerát vyšel i v dalších denících předlitavské části monarchie.

Inzerát z novin Český jih ze dne 27.10.1917. Podobný inzerát vyšel i v dalších denících předlitavské části monarchie.
Zdroj: ČESKÝ JIH. 27. 10. 1917

Patriotický odznak vydaný prvního „Dne válečných hrobů“ pořádaného 31. října-2. listopadu 1917.

Patriotický odznak vydaný prvního „Dne válečných hrobů“ pořádaného 31. října-2. listopadu 1917.
Zdroj: Tomáš Kykal, VHÚ Praha, on-line: https://www.vhu.cz/dny-valecnych-hrobu-aneb-pohnute-osudy-dusickovych-sbirek/

Článek upozorňující na Den válečných hrobů vyšel 12. října 1917 v týdeníku Ohlasy od Nežárky.

Článek upozorňující na Den válečných hrobů vyšel 12. října 1917 v týdeníku Ohlasy od Nežárky.
Zdroj: DEN VÁLEČNÝCH HROBŮ. Ohlasy od Nežárky. 12. 10. 1917, s. 2.

Plakát oznamující konání druhého „Dne válečných hrobů“ na Dušičky v roce 1918.

Plakát oznamující konání druhého „Dne válečných hrobů“ na Dušičky v roce 1918.
Zdroj: Wienbibliothek im Rathaus, Plakatsammlung, on-line: https://www.vhu.cz/dny-valecnych-hrobu-aneb-pohnute-osudy-dusickovych-sbirek/

Pamětní odznak připravený pro dušičkovou sbírku „Dne válečných hrobů“ v roce 1918.

Pamětní odznak připravený pro dušičkovou sbírku „Dne válečných hrobů“ v roce 1918.
Foto: Jan Biederman, VHÚ Praha, on-line: https://www.vhu.cz/dny-valecnych-hrobu-aneb-pohnute-osudy-dusickovych-sbirek/

Pamětní odznak připravený pro dušičkovou sbírku „Dne válečných hrobů“ v roce 1918.

Pamětní odznak připravený pro dušičkovou sbírku „Dne válečných hrobů“ v roce 1918.
Foto: Jan Biederman, VHÚ Praha, on-line: https://www.vhu.cz/dny-valecnych-hrobu-aneb-pohnute-osudy-dusickovych-sbirek/

Zde na Olšanských hřbitovech se konala 2. listopadu 1925 vojenská slavnost uspořádaná Posádkovým velitelstvím velké Prahy

Zde na Olšanských hřbitovech se konala 2. listopadu 1925 vojenská slavnost uspořádaná Posádkovým velitelstvím velké Prahy
Foto: František Nový, on-line: https://mapy.com/cs/turisticka?source=base&id=2538379&gallery=1&sourcep=foto&idp=7835870&x=14.4742380

Dne 8. října 1919 vyšlo v deníku Moravská orlice toto oznámení: Sbírka peněžitých darů pro pozůstalé po vojínech bez rozdílu stavu, národnosti a náboženství.

Dne 8. října 1919 vyšlo v deníku Moravská orlice toto oznámení: Sbírka peněžitých darů pro pozůstalé po vojínech bez rozdílu stavu, národnosti a náboženství.
Zdroj: MORAVSKÁ ORLICE, 8. 10. 1919, s. 3.

Generál Josef Braun

Brigádní generál Josef Braun (1884–1945) byl významný důstojník československé armády, účastník bojů na Slovensku v roce 1919 a nositel Československého válečného kříže 1918. Působil jako vojenský přidělenec v Rumunsku a později se zapojil do protifašistického odboje, kde vedl zpravodajskou síť „Beta“ spolupracující s výsadkem Wolfram. Po zatčení byl vězněn a internován v Mirošově, kde pomáhal spoluvězňům. Zemřel 31. října 1945 na následky válečných útrap.

Obléhání Dunkerque a úspěšný útok z 28. října 1944

Československá samostatná obrněná brigáda, která se na přelomu srpna a září 1944 přeplavila z Velké Británie do Francie, se aktivně zapojila do bojů proti hitlerovskému Německu. V rámci spojeneckých invazních vojsk působila při obléhání přístavu Dunkerque, kde plnila samostatný úkol chránit strategické komunikační trasy a tím i týl hlavního uskupení. V rámci bojové činnosti provedla dne 28. října 1944 úspěšný útok na německé pozice, který se stal jedním z největších úspěchů československých pozemních jednotek za druhé světové války na západní frontě a řadí se k bojovým tradicím české armády.

Úspěšné zapojení československých vojáků do obrany Tobruku

Dnešní den si připomínáme 84. výročí zapojení 11. československého pěšího praporu pod velením podplukovníka Karla Klapálka do obrany libyjského přístavu Tobruk, obléhaného od dubna do prosince 1941 německo-italskými silami. Jednotka vznikla v Palestině z československých exulantů a dobrovolníků, kteří po boku spojenců prokázali mimořádnou statečnost. Jejich hrdinství jim zajistilo místo mezi legendárními „Tobruckými krysami“.