Oprava vojenského hřbitova z roku 1866 v České Skalici

Pohled na hřbitov

Vojenský hřbitov v České Skalici vznikl bezprostředně po bitvě u České Skalice 28. června 1866, kdy na něj bylo do hromadných hrobů pohřbeno více než 500 padlých rakouských vojáků, a představuje ústřední pietní lokalitu zdejšího historického bojiště. Má dvě základní části – původní, tzv. zadní, která pochází z roku 1866, na níž byly od roku 1867 instalovány pomníky připomínající padlé a která byla v roce 1867 ohrazena vkusným a důstojným oplocením, a tzv. přední, která vznikla až v roce 1965 v souvislosti s budováním vodní nádrže Rozkoš, kdy sem byly přemístěny pomníky ohrožené její výstavbou.

Vzhled původní části hřbitova byl ovlivněn především časem, neboť přibližně od 20. let 20. století nebyl hřbitov pravidelně udržován, což se projevilo na postupné destrukci jeho historického oplocení, zároveň byla v důsledku rozšíření hřbitova v roce 1965 změněna jeho dispozice a postupně zcela zanikl jakýkoliv cestní systém a celý areál byl jednotně zatravněn. Historický vzhled původní části hřbitova byl pozměněn také v posledních desetiletích řadou individuálních zásahů, které se zaměřovaly zejména na jednotlivé památky, a nikoliv na areál jako celek.

Město Česká Skalice proto již několik let usilovalo o navrácení důstojné podoby tohoto hřbitovního areálu, a to zejména jeho původní (tzv. zadní) části z roku 1867. Jelikož byl celkový smělý záměr finančně značně náročný a odhadoval se na více jak dva miliony Kč, obrátil se žadatel na Ministerstvo obrany s žádostí o získání dotace. Po příslibu dotace se město Česká Skalice pustilo do práce. Během ní byl opraven historický plaňkový plot včetně dvoukřídlové vstupní branky, odstraněny náletové dřeviny, zarovnán terén, obnoveny mlatové cestičky a zrestaurovány tři nejvýznamnější pomníky.

Celkové náklady činily 1 968 000 Kč, přičemž Ministerstvo obrany přispělo částkou 1 558 337 Kč z programu 10729 - Zachování a obnova historických hodnot I.

 

Odkaz na hřbitov v Evidenci válečných hrobů zde:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=6c6e1d95-e637-41b3-98d2-5ae32db0b7e6

Fotografie ze slavnostního zpřístupnění revitalizace vojenského hřbitova v České Skalici 4. listopadu 2023.

Fotografie ze slavnostního zpřístupnění revitalizace vojenského hřbitova v České Skalici 4. listopadu 2023.
Foto Tomáš Vondryska a Miroslav Novák

Během renovace areálu vojenského hřbitova byl dočasně odstraněn poničený plaňkový plot.

Během renovace areálu vojenského hřbitova byl dočasně odstraněn poničený plaňkový plot.
Foto Jan Adamec

Letecký pohled na zrenovovaný vojenský hřbitov v České Skalici. Povšimněte si nových mlatových cestiček.

Letecký pohled na zrenovovaný vojenský hřbitov v České Skalici. Povšimněte si nových mlatových cestiček.
Foto Tomáš Vondryska a Miroslav Novák

Pohled na pomník Fragnernovy brigády s novým oplocením.

Pohled na pomník Fragnernovy brigády s novým oplocením.
Foto Tomáš Vondryska a Miroslav Novák

Pohled na zrestaurovaný pomník na vojenském hřbitově v České Skalici. V pozadí je vidět opravený plaňkový plot.

Pohled na zrestaurovaný pomník na vojenském hřbitově v České Skalici. V pozadí je vidět opravený plaňkový plot.
Foto Eva Červenková

Pohled na zrestaurovaný pomník na vojenském hřbitově v České Skalici. V pozadí je vidět opravený plaňkový plot.

Pohled na zrestaurovaný pomník na vojenském hřbitově v České Skalici. V pozadí je vidět opravený plaňkový plot.
Foto Eva Červenková

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.