Operace INTRANSITIVE – Vojtěch Lukaštík

Operace Intransitive – Vojtěch Lukaštík

Životní příběh Vojtěcha Lukaštíka se započal 11. července 1921 v Chropyni u Kroměříže, kde se narodil svobodné matce Anně Kočvarové. O jeho biologickém otci se nezachovaly relevantní informace. Matka postižená hluchoněmotou se později vdala. Její manžel Josef nevlastního syna často bil. I proto mladý Lukaštík, později vychovávaný tetou, velmi brzy odešel z domova. 

Po dokončení obecné a měšťanské školy se měl vyučit zámečníkem. Jiné zdroje uvádí, že nastoupil rovnou do zaměstnání. Byl stavebním dělníkem, ale i pomocníkem u dlaždičů. Na jaře 1939 odešel za prací do pruského Königsbergu, odkud za dramatických okolností utekl do Polska. Dne 21. srpna 1939 byl prezentován ke službě ve francouzské cizinecké legii. Po vypuknutí války vstoupil 26. září 1939 ve francouzském Agde do čs. zahraničí armády a jako vojín byl vtělen k 1. pěšímu pluku. Zapojil se do frontových bojů a dosáhl hodnosti svobodníka. Za statečnost před nepřítelem byl vyznamenán francouzským Válečným křížem a Čs. válečným křížem 1939.

Služebně se, v rámci evakuovaných čs. jednotek na britských ostrovech, jeho zařazení změnilo jen nepatrně. Výraznější změnu znamenalo jeho přemístění k II. odboru MNO, kde se začal věnovat výcviku pro plnění úkolů na území okupované vlasti. Tehdy již sloužil v hodnosti desátníka. V letních měsících roku 1941 absolvoval základní sabotážní kurz, na který navázal výcvik v seskoku s padákem. Od ledna 1942 byl přidělen k čs. výcvikové stanici na STS-2 v Bellasis, kde se výsadkáři udržovali v kondici a připravovali na své poslání. V této době již byl Lukaštík vedle nadporučíka Václava Kindla a četaře Bohuslava Grabovského zařazen do skupiny INTRANSITIVE. K výsadku na území protektorátu došlo společně se skupinou TIN a to v oblasti Brd u Rožmitálu pod Třemšínem v noci z 29. na 30. dubna 1942.  Výsadkáři neměli štěstí, skupiny se po seskoku nenašly. Lukaštík se shledal pouze s Cupalem, jehož odvezl nejprve k ošetření do Rokycan a poté k příbuzným na jižní Moravu. Lukaštík se sám uchýlil do Chropyně a pak na Slovácko, kde se v Jankovicích ukrýval u rodiny Remešových. Začal vytvářet odbojovou skupinu a připravovat diverzní akce na železnici. S Cupalem se také neúspěšně pokusili o atentát na Emanuela Moravce během pouti u Sv. Antonínka u Blatnice. 

Jeden z pokusů o destrukci na železniční trati ale nevyšel, připravená nálož byla objevena železničním zřízencem. Na základě udání a výslechu zatčených spolupracovníků byl Lukaštíkův úkryt vypátrán nacistickým bezpečnostními orgány.  V noci 8. ledna 1943 se Vojtěch Lukaštík v boji s přesilou gestapa zastřelil.

Za svou účast na národním boji za osvobození byl Vojtěch Lukaštík „in memoriam“ povýšen do hodnosti nadporučíka pěchoty v záloze. V roce 1945 byl „in memoriam“ znovu vyznamenán Čs. válečným křížem 1939. Památku Vojtěcha Lukaštíka lze uctít tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u pietních míst, která jej připomínají.

Jan Benda

Níže uvádíme odkazy do CEVH na všechna evidovaná pietní místa uchovávající památku Vojtěcha Lukaštíka.

Pomník obětem obou světových válek v obci Jankovice ve Zlínském kraji:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7207-820

Pomník obětem válek v Chropyni ve Zlínském kraji:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7203-1495

Pomník obětem druhé světové války v Popovicích ve Zlínském kraji:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7207-39756

Pomník ve skotském městě Arisaig:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=GBR-32165

Summary: 

Exactly 82 years ago, paratrooper Corporal Vojtěch Lukaštík from the group Intransitive was killed in a firefight with the Gestapo in Jankovice near Velehrad. Vojtěch Lukaštík was born on July 11, 1921, in Chropyně, Czechoslovakia, to a single mother, Anna Kočvarová. Raised under difficult circumstances, he left home early and worked in various jobs before moving to German Königsberg in spring 1939. After a dramatic escape to Poland, he joined the French Foreign Legion and later the Czechoslovak Army in exile, fighting in France in 1940. Promoted to corporal, Lukaštík received the French and Czechoslovak War Crosses for bravery. In Great Britain, Lukaštík trained for missions in Nazi-occupied Czechoslovakia. In the occupied homeland, he was supposed to carry out sabotage and destruction tasks together with First Lieutenant Václav Kindl and sergeant Bohuslav Grabovský. The most significant was the damage to the mineral oil refinery in Kolín.  In April 1942, he parachuted into the protectorate with the INTRANSITIVE group but became separated. He later organized resistance activities, including sabotage on railways, and attempted an assassination on collaborator Emanuel Moravec. After a failed railway operation, Lukaštík was betrayed. On January 8, 1943, surrounded by the Gestapo, he took his own life to avoid capture. Posthumously, he was promoted and in 1945 again honoured with the Czechoslovak War Cross.

Výsadkář Vojtěch Lukaštík (11. 7. 1921 – 8. 1. 1943)

Výsadkář Vojtěch Lukaštík (11. 7. 1921 – 8. 1. 1943)
Zdroj: VHÚ, on-line: https://www.vhu.cz/wp-content/uploads/2024/08/Lukastik.jpg

Před odletem z Velké Británie. Stojící zleva: dispečer škpt. Jaroslav Šustr, desant INTRANSITIVE: Václav Kindl, Vojtěch Lukaštík, Bohuslav Grabovský. Klečící zleva, desant TIN: Jaroslav Švarc, Ludvík Cupal.

Před odletem z Velké Británie.  Stojící zleva: dispečer škpt. Jaroslav Šustr, desant INTRANSITIVE: Václav Kindl, Vojtěch Lukaštík, Bohuslav Grabovský.  Klečící zleva, desant TIN: Jaroslav Švarc, Ludvík Cupal.
Zdroj: Příbramsko za heydrichiády. In: Městský zpravodaj Kahan, on-line: https://kahan.pribram.eu/clanek/pribramsko-za-heydrichiady

Jméno padlého výsadkáře Vojtěch Lukaštíka je uvedeno na pomníku v obci Jankovice ve Zlínském kraji, kde v boji s gestapem hrdinně padl.

Jméno padlého výsadkáře Vojtěch Lukaštíka je uvedeno na pomníku v obci Jankovice ve Zlínském kraji, kde v boji s gestapem hrdinně padl.
Zdroj: Spolek pro vojenská pietní místa, on-line: https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/9405-jankovice/

V rodné Chropyni je na pomníku obětem světových válek trvale zvěčněno jméno padlého výsadkáře Vojtěcha Lukaštíka.

V rodné Chropyni je na pomníku obětem světových válek trvale zvěčněno jméno padlého výsadkáře Vojtěcha Lukaštíka.
Zdroj: Spolek pro vojenská pietní místa, on-line: https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/3951-chropyne/

Detail pomníku v Chropyni se jménem Vojtěcha Lukaštíka.

Detail pomníku v Chropyni se jménem Vojtěcha Lukaštíka.
Zdroj: Spolek pro vojenská pietní místa, on-line: https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/3951-chropyne/

Výsadkář Vojtěch Lukaštík je uveden i na pomníku v Popovicích.

Výsadkář Vojtěch Lukaštík je uveden i na pomníku v Popovicích.
Zdroj: CEVH, on-line: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7207-39756

Památku odvahy a statečnosti, jež jsou spojeny s výsadkářem Vojtěchem Lukaštíkem, připomíná také pietní místo v Arisaigu ve Velké Británii.

Památku odvahy a statečnosti, jež jsou spojeny s výsadkářem Vojtěchem Lukaštíkem, připomíná také pietní místo v Arisaigu ve Velké Británii.
Zdroj: CEVH, on-line: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=GBR-32165

Konec 2. světové války

Připomínáme si konec 2. světové války. Japonsko podepsalo 2. září 1945 bezpodmínečnou kapitulaci.
Československo bylo v tu dobu již čtyři měsíce svobodné, ale stále oficiálně ve válečném stavu s Japonskem. Tento stav se změnil až v květnu 1957.

Exhumace obětí nacistických zločinů

Konec druhé světové války přinesl na území Československa tisíce obětí. Nacisté popravovali zajatce ve věznicích i táborech. Další věznění zahynuli při transportech a pochodech smrti. Hroby zavražděných byly často neoznačené. Okamžitě po skončení války začaly snahy o exhumace obětí, jejich identifikaci a důstojné připomenutí.

Zformování 312. československé stíhací perutě RAF

Právě před 85 lety byl vydán rozkaz ke zřízení 312. čs. stíhací peruti RAF, jejíž příslušníci se svými činy nesmazatelně zapsali do dějin světového konfliktu. Během druhé světové války jednotka vykonala 17 472 bojových letů v délce 10 364 operačních hodin. V jejích řadách sloužilo 141 pilotů, z nichž 17 padlo. Jejich odkaz i po tak dlouhé době vyvolává úctu a vážnost.