80. výročí slavnostního rozloučení s Rudou armádou a čestná pohřebiště Rudé armády v Praze

Před 80 lety, ve čtvrtek 15. listopadu 1945, proběhlo v Praze velkolepé rozloučení s Rudou armádou. Na Václavském náměstí stanul jeden pěší pluk sovětské 5. gardové armády s plukovním praporem, hudba 5. gardové armády, jednotky sovětského motorizovaného dělostřelectva, československý pěší oddíl s hudbou a praporem čs. samostatné brigády v SSSR. Slavnost zvědavě sledovala horní polovina náměstí zaplněná Pražany. Ve 12:00 zazněly fanfáry z opery Libuše oznamující příjezd prezidenta dr. Edvarda Beneše a po přijetí hlášení od ministra národní obrany armádního generála Ludvíka Svobody a velitele 5. gardové armády generál-plukovník Alexeje Semjonoviče Žadova vykonal přehlídku nastoupených oddílů a dekoroval prapor sovětského pluku Československým Válečným křížem 1939. Následovaly projevy předsedy prozatímního národního shromáždění Josefa Davida, předsedy vlády Zdeňka Fierlingera, gen. Ludvíka Svobody a gen.-plk. Alexeje Žadova. Po zahrání hymny Sovětského svazu a Československa se jednotky pokusily odpochodovat z náměstí, ale tlačící se davy Pražanů jim to takřka znemožnily. Motorizované jednotky mohly odjet až po opětovném zřízení koridoru.

V sobotu 17. listopadu 1945 v 11:30 dorazili zástupci 5. gardové armády – velitel Alexej Semjonovič Žadov, člen vojenské rady Abram Mojsejevič Krivulin, P. J. Sucharev a náčelník štábu Nikolaj Ivanovič Ljamin – a velvyslanec Valerian Alexandrovič Zorin na Pražský hrad, kde se rozloučili s prezidentem Edvardem Benešem a Janem Masarykem. Sovětská delegace následně zamířila na slavnostní oběd s ministrem národní obrany Ludvíkem Svobodou, náčelníkem generálního štábu gen. Bohumilem Bočkem a zástupci armády. Odpoledne se konala recepce organizovaná primátorem Petrem Zenklem v Městské knihovně a večer zorganizovala čs. vláda v Obecním domě slavnostní večeři pro generály a důstojníky rudé armády.

V neděli 18. listopadu odjížděly motorizované oddíly Rudé armády slavnostně z města. Odchod z jiných částí republiky probíhal o několik dnů později a nenadále. Například v Brně došlo k odchodu Rudé armády 20. listopadu 1945, a představitelé zemského národního výboru, čs. armády a města slavnost vytvářeli jen s jednodenním předstihem. V Teplicích byli místní představitelé informováni rovněž v nedostatečném předstihu a město se tak s hlavními oddíly Rudé armády nerozloučilo oficiálně vůbec. Využilo příležitosti a 2. prosince 1945 uspořádalo slavnostní rozloučení alespoň se 150 rekonvalescenty, kteří se stále léčili ve vojenské části nemocnice v Teplicích-Šanově.

Osvobození Československa si vyžádalo životy 139 918 vojáků Rudé armády. V období od 10. května do 20. listopadu 1945 dle Centrální evidence válečných hrobů zemřelo či zahynulo nejméně 1941 mužů a žen, příslušníků Rudé armády. U zaznamenaných příčin úmrtí šlo nejčastěji o smrt v důsledku utrpěných zranění (309 osob), pokračujících drobných střetů (243 osob), nehod (48 osob) či nemocí (30).

Dne 18. listopadu 1945 neprobíhal jen odjezd jednotek Rudé armády z Prahy, ale na Olšanských hřbitovech byl na Čestném pohřebišti Rudé armády odhalen ústřední památník – vysoký kamenný jehlan na vrcholu s tesaným znakem Rudé armády a po obou stranách jehlanu stojí kamenné sochy rudoarmějců v nadživotní velikosti. Slavnosti se účastnil velvyslanec V. A. Zorin, gen. B. Boček, primátor P. Zenkl, sovětský spisovatel Boris Leonťjevič Gorbatov, další vyšší čs. a sov. důstojníci, čestné roty Československé a Rudé armády a řada pražských diváků. V Praze dodnes leží na čestných pohřebištích 772 rudoarmějců. V některých případech panují oprávněné pochybnosti o tom, zda nešlo spíše o příslušníky Ruské osvobozenecké armády, tzv. vlasovců, jako například u údajně rudoarmějských hrobů na hřbitově v pražských Modřanech, kteří padli 5. a 6. května 1945. Situaci s identifikací padlých a pochovaných rudoarmějců dodnes stěžují nedokonalé dobové soupisy jak Rudé armády, tak hřbitovních správ a místních československých úřadů, chybné přepisy jmen a v neposlední řadě snahy vydávat padlé vlasovce za rudoarmějce.

Na největším pražském rudoarmějském čestném pohřebišti na Olšanských hřbitovech nalezneme v okolí památníku hroby 437 rudoarmějců. Důvody jejich úmrtí se liší stejně, jako místa odkud do Československa přišli. Padlí z bojů se střídají s utonutými a obětmi jiných nehod, se zemřelými na nemoci či sebevrahy, kteří nedokázali zpracovat válečný prožitek i muži, kteří zemřeli na otravu methylalkoholem. Rusové, Ukrajinci, Kazaši, Litevci a muži z nejméně dalších 10 zemí bývalého Sovětského svazu odpočívají navěky v okolí pomníku. Detailním výzkumem jejich osudů se dlouhodobě zabývá Vladimir Pomorcev, jehož články naleznete v seznamu zdrojů. U 45 rudoarmějců, kteří byli na Olšanském hřbitově pochováni, není dnes známo, kde jejich hroby leží. Dalších nejméně pět mužů, kteří zahynuli v pozdějším období, leží na 2. obecním hřbitově v samostatných hrobech.

Druhé největší pražské pohřebiště Rudé armády leží na Chodově. Jedná se o zemřelé z vojenské nemocnice Rudé armády, dnešní Fakultní Thomayerovy nemocnice v Krči. Postupně zde došlo ke zřízení 54 hrobů, v nichž bylo celkově pohřbeno 263 zemřelých. Na Vokovickém hřbitově odpočívá 35 rudoarmějců. Momentálně je pouze u jednoho z nich zjištěno, že padl v okolí během bojů 9. května 1945 při postupu do města. Lze předpokládat, že zde leží i další oběti bojů z okolí. V Kunraticích je pochováno 16 jménem známých a 2 neznámí rudoarmějci. Na hřbitově v pražských Kyjích nalezneme tři jednotlivé a jeden dvojitý rudoarmějský hrob z května 1945.

Na menších pražských hřbitovech jsou dodnes rozesety také jednotlivé hroby. V Dolních Počernicích nalezneme hrob vojína Ivana Bakurina. Nejpravděpodobněji se ale jedná o seržanta Vasilije Ivanoviče Polosina, který v obci zahynul po srážce se sovětským tankem 10. května 1945. V současné době uvedené jméno vzniklo nedokonalým pokusem přepsat jméno v azbuce do latinky. V Cholupicích nalezneme hrob Nikolaje Petroviče Bulygina, který zahynul 22. června 1945 v důsledku nehody. Na Zličíně stojí hrob Nefeda Nikolajeviče Lakiina, který padl 11. května 1945. V Nebušicích leží ve společném hrobě s povstalci Sergej Andrejevič Bledikov. V Dolních Chabrech je na hřbitově pochován neznámý sovětský voják.

Dohodnout odchod Rudé armády z Československa bylo diplomaticky složité. Československá vláda měla dle „Dohody mezi vládou Československé republiky a vládou Svazu sovětských socialistických republik o vzájemném vyrovnání výdajů na udržování jednotek Rudé armády a jednotek Československé armády po dobu trvání války“ z 31. března 1945 povinnost sovětské jednotky zajišťovat peněžními prostředky, materiálem a službami na československém území po dobu války. Obě strany si dobu trvání války vykládaly rozličně a odchod jednotek byl tedy i ekonomicky nutný. Velikost svazků, přetrvávající válečný nedostatek, poškozený průmysl a zpřetrhané distribuční toky plnění závazků v plném rozsahu neumožňovaly . Československo bylo první stát, z něhož se Rudá armáda zcela stáhla. Nakonec šlo o jeden z mála států osvobozených Rudou armádou, kterým se podařilo dočasně získat plnou suverenitu. Společně s odchodem Rudé armády byl vyjednáván recipročně také odchod Armády Spojených států, která se slavnostně rozloučila v Plzni 20. listopadu 1945. O tom v konkrétním budoucím článku.

Vlastimil Křišťan

Čestné pohřebiště Rudé armády na Olšanských hřbitovech:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-lokality?id=072db5e5-a59a-43ac-ab4f-2b7cfc78efad

Čestné pohřebiště rudoarmějců na Chodově:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-lokality?id=67294bf5-7022-405b-b1f1-f119f556fe93

Hrob rudoarmějců v Kunraticích:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0004-33626

Hrob 35 rudoarmějců a pražských povstalců na hřbitově Vokovice: 
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0006-18901

Hroby rudoarmějců, dle dat úmrtí spíše tzv. Vlasovců, v Modřanech:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0012-43124 
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0012-43122 
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0012-43114 

Hroby rudoarmějců v Kyjích:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0014-18986
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0014-18994
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0014-18996
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0014-18997

Hrob seržanta Vislije Ivanoviče Polosina v Dolních Počernicích:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0014-28175

Hrob Nefeda Nikolajeviče Lakiina, který padl 11. května 1945 na Zličíně:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0017-18085

Hrob Nikolaje Petroviče Bulygina v Cholupicích:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0012-18869

Hrob povstalců a rudoarmějce Sergeje Andrejeviče Bledikova v Nebušicích:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0006-21031 

Hrob neznámého sovětského vojáka na hřbitově Dolní Chabry:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0008-55950 

 

Summary

In November 1945, Prague hosted a grand farewell to the Red Army, which had liberated the city only months earlier. The main ceremony on Wenceslas Square brought together President Edvard Beneš, government officials, military leaders and thousands of citizens. Over the following days, Soviet commanders visited key national institutions, attended receptions and reviewed units preparing to depart. Although the departure of Soviet forces was politically sensitive and required complex negotiations between Prague and Moscow, Czechoslovakia ultimately became the first state from which the Red Army fully withdrew after the Second World War. Today, the legacy of those events remains visible, particularly in the numerous graves of Soviet soldiers in Prague, whose exact numbers are difficult to establish due to wartime chaos and incomplete records. 

Zdroje

Loučíme se s Rudou armádou: Dopis ministerského předsedy generál-plukovníkovi Žadovovi. In: Svobodné Československo, 14. 11. 1945, s. 1, on-line: https://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:f545a151-9b54-11e9-86cf-005056b73ae5

Spasibo Vam bratja krasnoarmejci! Zdroj: Svobodné Československo, 15. 11. 1945, on-line: https://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:b0c97a2b-9b55-11e9-a928-005056b73ae5

Slavné a bratrské loučení s Rudou armádou. In: Svobodné Československo, 17. 11. 1945, s. 1, on-line: https://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:8c5a9490-9b56-11e9-a45e-005056b73ae5

Odhalení pomníku padlým rudoarmějcům v Praze. In: Svobodné Československo, 20. 11. 1945, s. 2, on-line: https://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:844ee158-9b58-11e9-bf9b-005056b73ae5

Všem občanům Brna. In: Čin, 20. 11. 1945, s. 1.

Brno se rozloučilo s Rudou armádou. In: Slovo národa, 21. 11. 1945, s. 1.

Teplice se rozloučily s Rudou armádou. In: Sever, 6. 12. 1945, s. 1.

Po půlletém soužití: Den rozloučení s Rudou armádou. In: Práce, 15. 11. 1945, s. 1.

Týden ve filmu 1945/25, on-line: https://www.ceskatelevize.cz/porady/11806218971-tyden-ve-filmu/24553236437/cast/1111681/

Žadov, Alexej Semjonovič. Valka.cz, on-line: https://www.valka.cz/Zadov-Alexej-Semjonovic-t124365

POMORCEV, Vladimir. Pravilnyj spisok zachoronenij krasnoarmejcev na Olšanskom kladbišče, on-line: https://pomortzeff.com/spisok 

POMORTZEFF, Vladimir. Hroby sovětských vojáků, on-line: https://zpravy.aktualne.cz/domaci/priciny-smrti-rudoarmejcu-v-praze/r~ae61674a8de711ea8972ac1f6b220ee8/

POMORTZEFF, Vladimir. Pražská ulice nese jméno po neexistujícím rudoarmějci, on-line: https://pomortzeff.com/cz/bakurin

ŠÍR, Vojtěch. Financování čs. armády v zahraničí. In: Fronta.cz, 18. 11. 2006, on-line: https://www.fronta.cz/dotaz/financovani-cs-armady-v-zahranici