Obnova pomníku obětem I. světové války v Jiřicích

Obnova pomníku obětem I. světové války v Jiřicích

Obnova pomníku obětem I. světové války v Jiřicích

Na návsi středočeské obce Jiřice, ležící nedaleko zábavního centra Mirakulum u Milovic, stál ještě donedávna nenápadný pomník připomínající oběti I. světové války. Jednalo se však o torzo původně mnohem monumentálnějšího pomníku, odhaleného v červnu 1933. Jeho autorem byl žák Jana Kotěry, sochař Karel Mauermann.  Pomník byl zhotoven ve formě vysokého trojbokého sloupu ze světle šedé hrubozrnné žuly s pemrlovaným povrchem. Na čelní straně sloupu byla osazena deska z leštěné tmavě šedé až černé žuly s obrazem v podobě pískovaného nízkého reliéfu na ztracenou kresbu. Reliéf znázorňuje vojáka stojícího v bojové linii nedaleko zákopů a truchlícího nad křížem. Motiv vznikl podle návrhu malíře Karla Boháčka.

Pomník byl pravděpodobně poničen během druhé světové války, kdy byla obec Jiřice vysídlena, aby uvolnila prostor pro rozšiřující se vojenské cvičiště německého Wehrmachtu. Po válce byl alespoň v torzální podobě obnoven, neboť z původního sloupu se nedochovaly dva horní díly dříku. V tomto stavu byl pomník k vidění až do předminulého roku. Torzo však výrazně neodpovídalo původnímu architektonickému záměru a značně jej znehodnocovalo. Majitel pomníku, obec Jiřice, se proto rozhodl obnovit dílo do jeho původní podoby s využitím všech dochovaných originálních částí.

Předcházela jim demontáž torza a jeho očištění od prachových depozit a biokoroze. Rozsah konzervačního zásahu nebyl velký, protože obec se o pomník dlouhodobě starala a jeho stav tomu odpovídal. Ošetření mělo primárně zabránit vzniku závažnějších poškození. Následně byly podle historické dokumentace původní podoby pomníku zhotoveny chybějící části jako sekané kamenné kopie z materiálu, který se svými optickými vlastnostmi co nejvíce blížil dochovaným originálům. Na závěr byl pomník sestaven na nově vybudovaném základu a 27. září 2023 slavnostně odhalen.

Celkové náklady na obnovu pomníku v Jiřicích činily 346 610 Kč. Ministerstvo obrany na ni přispělo částkou 277 288 Kč z dotačního programu ISPROFIN – Zachování a obnova historických hodnot I.

Jiří Řezníček

 

Číslo válečného hrobu: CZE2113-1819

Odkaz na pomník v Evidenci válečných hrobů zde: 

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE2113-1819

 

Summary

The World War I memorial in Jiřice was restored in 2023 to its original monumental form from 1933. Severely damaged during World War II and preserved only as a fragment, the monument was carefully dismantled, cleaned, and professionally restored by sculptor Vojtěch Adamec. Missing stone elements were recreated based on historical documentation, and the entire structure was reassembled on a new foundation. The restoration cost 346,610 CZK, with the Ministry of Defence contributing 277,288 CZK.

 

 

 

Původní vzhled pomníku v Jiřicích v roce 1933.

Původní vzhled pomníku v Jiřicích v roce 1933.
Zdroj: Středočeský Magazín

Torzo pomníku v Jiřicích na fotografii z roku 2021.

Torzo pomníku v Jiřicích na fotografii z roku 2021.
Foto: Jaroslav Pohůnek

Nedatovaná fotografie torza pomníku v Jiřicích.

Nedatovaná fotografie torza pomníku v Jiřicích.
Zdroj: CEVH

Obnovený pomník v Jiřících.

Obnovený pomník v Jiřících.
Foto: Božena Šonská

Momentka ze slavnostního odhalení obnoveného pomníku v Jiřicích 27. září

Momentka ze slavnostního odhalení obnoveného pomníku v Jiřicích 27. září
Foto: Středočeský Magazín

Pietní akt v Bělehradě

Dne 5. listopadu se na bělehradském hřbitově Novo Groblje uskutečnil pietní akt k uctění památky vojáků rakousko-uherské armády, z nichž 188 pocházelo z českých zemí. Akce se zúčastnili zástupci 15 zemí, včetně České republiky, Maďarska a Rakouska. Současně byla zahájena rekonstrukce vojenského hřbitova Novo Groblje. Delegace ČR navštívila i další místa v Srbsku spjatá s českými vojáky a jednala o pokračování společných projektů péče o válečné hroby.

IV. bitva na Soči

Čtvrtá bitva na Soči (listopad–prosinec 1915) byla součástí série krvavých střetů na italské frontě. Přes početní převahu Italové nedosáhli průlomu. Významně se zapojily i jednotky z českých zemí, zejména XI. pochodový prapor. Boje si vyžádaly desítky tisíc obětí.

Bitva na Bílé hoře

Bitva na Bílé hoře, svedená 8. listopadu 1620, představovala rozhodující střet české války a symbolický mezník českých dějin. V krátkém, avšak osudovém boji se zhroutily naděje stavovského povstání a začala nová éra habsburské moci v českých zemích. Článek přibližuje nejen průběh bitvy a příčiny porážky, ale také proměny místa boje a vznik památníku, který dnes připomíná nejen vojenskou událost, ale i kulturní a duchovní rozměr tehdejší doby.