80. výročí slavnostního rozloučení s americkou armádou v Plzni
80. výročí slavnostního rozloučení s americkou armádou v Plzni
Dne 20. listopadu 1945 se v Plzni konalo slavnostní rozloučení zástupců Československa a široké veřejnosti s americkou armádou. Uzavírala se tak její osvoboditelská mise v nejzápadnějším slovanském velkoměstě Evropy, která započala v ranních hodinách dne 6. května 1945.
Do Plzně tehdy vstoupily předsunuté jednotky 16. obrněné divize V. sboru 3. armády. Ručičky časoměrů ukazovaly přibližně osmou hodinu středoevropského času. Jejich cesta vedla nejdříve do středu města, kde se jim na náměstí Republiky i přes studený déšť dostalo nadšeného přivítání Plzeňany, kteří je zahrnuli květy, pohostili jídlem i proslulým plzeňským ležákem.
Ve městě již v té době probíhala spontánní revoluce Plzeňanů, ale povstalecké útvary byly oproti dobře organizovaným okupačním německým útvarům početně slabší. Ozbrojené jednotky ilegálních odbojových skupin a české policie pod vedením Revolučního národního výboru přesto obsadily všechny důležité objekty ve městě. Povstalcům se podařilo vyjednat s okupačními jednotkami křehké příměří, což byl sám o sobě úspěch, jelikož se ve městě nacházela posádka se 7 500 muži německé branné moci. Vojska SS, Schutzpolizei a další složky odmítly výsledek jednání uznat.
Krátce po příjezdu amerických jednotek se tak vytvořilo několik hnízd odporu. Z kostelní věže chrámu sv. Bartoloměje, oken domů na náměstí a podkrovních bytů v ostatních částech města se ozývala palba německých fanatiků. Na jejich likvidaci se až do odpoledních hodin podíleli Američané a Plzeňané společně. Všechen nepřátelský odpor byl úspěšně potlačen, a tak po druhé hodině odpoledne vrchní velitel německých sil ve městě podepsal příslušné kapitulační listiny.
Brzy odpoledne si zřídil velitel 16. obrněné divize brigádní gen. John Leonard Pierce svůj hlavní štáb v dnešním hotelu Slovan. V Plzni později sídlilo i velitelství V. sboru. Do večera prvního dne osvobození dorazili do města ještě vojáci 2. a 97. pěší divize. Dne 25. června 1945 byly jednotky V. sboru převeleny přes USA do oblasti Tichomoří a V. pěší sbor byl nahrazen XXII. sborem (8. obrněná, 79. a 94. pěší divize), jehož velitel gen. Ernest N. Harmon byl o několik dní později přijat na Pražském hradě u prezidenta republiky Dr. Edvarda Beneše.
Američtí vojáci se po osvobození intenzivně zapojili do hospodářského, ale také společenského a kulturního života města. Během svého pobytu poskytovali Plzeňanům všestrannou a rozsáhlou pomoc. Podíleli se na opravách válkou poškozených vozovek, mostů a rozvodů elektřiny. Pomáhali v průběhu žní nebo při přepravě uhlí. Ve velkém množství zapůjčovali potřebným osobám a institucím své dopravní prostředky, nebo darovali pohonné hmoty pro potřeby místní samosprávy.
Široká veřejnost s potěšením přijímala, že se město stalo dějištěm několika slavnostních defilé osvoboditelské armády. Nejvíce pozornosti si vysloužila vojenská přehlídka konaná dne 15. června 1945, jíž se účastnili prezident republiky Dr. Beneš a ministr národní obrany gen. Ludvík Svoboda. Čestnými hosty byli američtí generálové John M. Devine a Hobart R. Gay. Nejvýznamnější důstojníci podílející se na osvobození ČSR byli při té příležitosti vyznamenáni vysokými československými řády. Na počest oslavy amerického státního svátku Dne nezávislosti uspořádali osvoboditelé další vojenskou přehlídku. Jejímu průběhu dne 4. července 1945 přihlíželi zástupci USA, ČSR a SSSR – generálové E. N. Harmon, Bohumil Boček a Alexej Semjonovič Žadov. Příležitostí ke slavnostnímu defilé amerických jednotek byly i oslavy ukončení 2. světové války v důsledku vítězství nad Japonskem, nebo oficiální návštěvy zástupců USA ve městě.
Slavnostní rozloučení s americkými vojáky konané dne 20. listopadu 1945 započalo na plzeňské radnici a pokračovalo na jižní straně náměstí Republiky. Americkou stranu zastupovali gen. Harmon a velvyslanec Laurence Steinhardt. Z významných československých osobností se aktu zúčastnili – náměstek předsedy vlády Ján Ursíny, ministr zahraničí Jan Masaryk a ministr národní obrany gen. L. Svoboda. Přítomen byl i pražský primátor Petr Zenkl a gen. B. Boček. Po ukončení vojenské přehlídky byli významní američtí a českoslovenští důstojníci vyznamenáni. O několik dní později (26. listopadu 1945) se v Cizineckém domě Škodových závodů rozloučil s americkým důstojnickým sborem ještě ministr dopravy gen. Antonín Hasal. Štáb XXII. armádního sboru v čele se svým velitelem gen. Ernestem N. Harmonem opustil Plzeň dne 30. listopadu 1945. Do roku 1947 působila v Plzni už pouze nepříliš početná likvidační komise 3. americké armády, která vyřizovala nároky a pohledávky vůči americké armádě vzniklé během jejího pobytu na československém území.
Odchod osvoboditelské armády nutně vedl k bilancování jejích ztrát na československém území. V případě pozemních amerických jednotek je vyčíslila závěrečná zpráva vojenských statistiků. V této souvislosti listina zmiňuje, že v boji padlo 107 vojáků, 7 zemřelo na zranění a 2 zemřeli v zajetí. Ztráty při leteckých operacích však v převážné míře přímo nesouvisely s dubnovým a květnovým osvobozováním území ČSR, ale s operační činností na našem území v průběhu celého konfliktu. Znalec problematiky Jiří Rajlich zmiňuje, že nad Protektorátem Čechy a Morava a Říšskou župou Sudety v době okupace zahynulo 282 amerických letců, přičemž 9 zůstalo nezvěstných. Na našem území neexistují rozsáhlá americká válečná pohřebiště podobná těm sovětským, protože většinou byli padlí Američané pohřbíváni na válečné hřbitovy v Západní Evropě nebo USA.
Úctu a poděkování osvoboditelům z řad americké armády však vyjadřuje řada pietních míst na území západních Čech a na území města Plzně. Na nejvýznamnější plzeňské pomníky uvádíme odkazy do Centrální evidence válečných hrobů.
Jan Benda
Odkazy do Evidence válečných hrobů:
1. Památník „Díky, Ameriko!“ na plzeňské křižovatce U Práce.
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3209-5160
2. Pamětní deska 16. obrněné (pancéřové) divizi v budově plzeňské radnice na náměstí Republiky.
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3209-5163
3. Pamětní deska v plzeňské čtvrti Křimice.
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3209-28016
4. Pomník 2. pěší divize na Chodském náměstí v Plzni.
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3209-5183
5. Pomník z pylonů Díky, Ameriko! V plzeňském parku M. Horníčka.
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3209-54756
Summary:
It has been 80 years since the official farewell between the American army and the representatives of liberated Czechoslovakia, which took place with a ceremonial arrival on the Republic Square in Pilsen. American troops left Czechoslovakia between November 20 and 30, 1945. The memory of American soldiers in the territory of Western Bohemia is commemorated by a number of places of worship.
Fotografie ze slavnostní přehlídky konané dne 20. listopadu 1945 v Plzni.
Slavnostní pochod praporečníků americké armády krátce po osvobození Plzně.
Pohled na slavnostní nástup příslušníků 2. pěší divize americké armády dne 13. května 1945 v Plzni.
Dne 15. června 1945 se uskutečnila přehlídka při příležitosti návštěvy prezidenta Edvarda Beneše v Plzni. Účastnilo se jí 9500 amerických vojáků a trvala asi 90 minut. Jednalo o jednu z největších amerických vojenských přehlídek v Evropě.
Celkový pohled na pomník americké armádě „Díky, Ameriko!“ na křižovatce ulic Klatovská – Americká v Plzni, který byl vybudován v letech 1994 až 1995. Ke slavnostnímu odhalení došlo při 50. výročí osvobození města Plzně.
Celek pietního místa. Již krátce po válce došlo k položení základního kamene pomníku americkým osvoboditelům Plzně. Teprve po roce 1990 mohly být splněny touhy Plzeňanů po místě, které by bylo důstojnou připomínkou květnových událostí roku 1945.
Detail nápisu. Po roce 1990 proběhla architektonická soutěž na podobu pomníku. Vítězný návrh byl pro své pojetí odmítnut, a tak byl vytvořen nový, který pracoval se dvěma monumentálními pylony s oboustranně umístěnými nápisy.
Detail nápisu. Pomník tvoří zpevněná plocha z kamenných žulových desek doplněná uprostřed bílou pěticípou hvězdou s reliéfem. Hlavní dominantu památníku vytvářejí již zmíněné dva žulové pylony, na které navazuje vyrovnávací kamenné schodiště.
Detail pomníku. Kruhová deska znázorňuje v nízkém reliéfu mapu Evropy a hlavní směry postupu jednotek americké armády s jejich označením.
Pomník 16. obrněné divizi byl v plzeňské Husově ulici instalován v roce 2000.
Pamětní deska se znakem a odznakem 16. obrněné (pancéřové) divize armády USA se nachází v budově plzeňské radnice.
Pomník 2. pěší divizi americké armády na Chodském náměstí v Plzni.
V plzeňské čtvrti Skvrňany vznikl pomník věnovaný 97. pěší divizi americké armády, která se na konci 2. světové války podílela na osvobození západních Čech.
Pamětní deska věnovaná plzeňskou částí Křimice k 50. výročí osvobození americkou armádou v květnu 1945.
Malý pomník inspirovaný památníkem „Díky, Ameriko!“ z Americké třídy. Z něj byly v roce 2016 z důvodu popraskání odstraněny původní pylony, které byly v roce 2018 nahrazeny novými. Zdroj: Křížky a vetřelci https://krizkyavetrelci.plzne.cz/katalog/dilo/25
Pomník gen. Pattonovi, veliteli 3. armády USA, se nachází v plzeňských Sadech Pětatřicátníků.
