Operace Exporter 1941

Operace Exporter 1941

 „Československý pěší prapor 11 - Východní“ vstoupil do akce na přelomu června a července a již 2. července utrpěla první ztrátu, když vojín Karel Weiner ze slovenského městečka Modra dostal rozkaz odjet na velitelství britské 23. brigády, přičemž zemřel na následky zranění po střetu s nepřítelem. 

Při obraně vyvýšeniny nazývané Brity Beehive („Včelín“) pak na následky dělostřeleckého ostřelování zemřel vojín Jiří Haas. Prapor bojoval proti vichistickému 6. pluku cizinecké legie a dostal se tak pravděpodobně i do bojů s Čechoslováky, kteří byli jeho příslušníky. Boje skončily dne 11. července 1941 ve večerních hodinách ukončením palby a posléze příměřím a odchodem vichistických jednotek. Asi jedna sedmina se však přidala k jednotkám svobodných Francouzů. Ztráty na obou stranách byly po tvrdých bojích tisícové (uvádí se asi 2,5 tisíce na straně spojenců a 3,5 tisíce na straně vichistické Francie). 

Československý pěší prapor 11 - Východní byl vytvořen československými dobrovolníky dne 1. listopadu 1940 v táboře Gedera nedaleko Tel Avivu. Základ tvořilo 206 mužů, kteří se do Palestiny přesunuli po kapitulaci Francie ze Sýrie, jež zůstala pod kontrolou výše zmíněného loutkového státu - vichistické Francie. Velitelem se stal podplukovník Karel Klapálek. Prapor o pěti rotách se později přestěhoval do Egypta. V bojích v Sýrii proti vichistické Francii utrpěl prapor výše zmíněné první ztráty. V zemi zůstal až do října 1941, kdy se přesunul do bitvy o Tobruk. Jednotka již o síle 643 mužů zde od 21. října do 10. prosince 1941 hájila silně ohrožený západní úsek pevnostního perimetru. 14 příslušníků praporu v bojích zahynulo, mnoho dalších bylo raněno. V létě 1943 se jednotka stala součástí československé samostatné obrněné brigády.

Odkaz na hrob Karla Weinera v Evidenci válečných hrobů zde:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=LBN-37189

Odkaz na hrob Jiřího Haase v Evidenci válečných hrobů zde:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=ISR-1045

Vojáci praporu v bitvě o Tobruk

Vojáci praporu v bitvě o Tobruk
Zdroj: Wikipedie

Ministryně obrany Jana Černochová u hrobu Karla Weinera 17. března 2023

Ministryně obrany Jana Černochová u hrobu Karla Weinera 17. března 2023
Zdroj: VHÚ

Hrob Karla Weinera - na základě výzkumu Vojenského historického ústavu zahájil Odbor pro válečné veterány a válečné hroby proces řádného označení válečného hrobu jménem

Hrob Karla Weinera  - na základě výzkumu Vojenského historického ústavu  zahájil  Odbor pro válečné veterány a válečné hroby proces řádného označení válečného hrobu jménem
Zdroj: CEVH

Hrob Jiřího Haase

Hrob Jiřího Haase
Zdroj. CEVH

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.