Krhanice

Detailní pohled na spodní část obelisku před renovací.

Na hřbitově středočeské obci Krhanice, která je výchozím bodem pro návštěvníky přijíždějící hromadnou dopravou do známého Vojenského technického muzea v Lešanech, se nachází hrob dvou rudoarmějců, a to gardového kapitána Andreje Ivanoviče Botašana a Nikolaje Alekseeviče Kareva, kteří zemřeli v květnu 1945. Dominantu válečného hrobu s ostatky tvoří kamenný obelisk zakončený tradičně rudou pěticípou hvězdou, ve spodní části obelisku jsou údaje o padlých psaných azbukou. Po levé a pravé straně obelisku se nachází dva menší sloupy.Vlastní hrob je vymezen žulovými kvádry.

Na území České republiky se nachází množství válečných hrobů cizích vojáků, kteří zde padli během různých konfliktů, jež se na území našeho státu odehrávaly. Cílem péče o válečné hroby je jejich zachování v důstojném a poznatelném stavu, přičemž všechny válečné hroby mají rovné postavení bez ohledu na to, zda se jedná o válečné hroby našich nebo spojeneckých vojáků, či zda se jedná o hroby vojáků, kteří bojovali proti naší zemi. Česká republika se k tomu zavázala coby civilizovaný stát.

Hrob rudoarmějců v Krhanicích je umístěn na severní straně hřbitova na rozhraní hrobů a urnového háje a již delší dobu působil, i přes pravidelnou běžnou údržbu, zašle, navíc mu i blízkým hrobům a kolumbáriu škodily přerostlé túje. Vlastník válečného hrobu, obec Krhanice, se jej proto rozhodl zrenovovat. Renovace proběhla v roce 2023, během níž byl kompletně ošetřen korpus pomníku a dvou sloupů, bylo obnoveno písmo, žulové kvádry byly zasazeny do nového betonového lože, byly pokáceny přerostlé túje a místo nich byl vysázen na základě doporučení dendrologa tis červený. Největší změnou oproti předchozímu stavu pak je vydláždění prostoru kolem hrobu žulovými dlažebními kostkami a vysypání vlastního hrobu bílými oblázky, tzv. kačírky.

Renovace přišla celkem na 438 987 Kč, přičemž Ministerstvo obrany přispělo částkou 351 189 Kč z dotačního programu ISPROFIN - Zachování a obnova historických hodnot I.

Číslo válečného hrobu: CZE2101-36901

Jiří Řezníček

 

Odkaz na pomník v Evidenci válečných hrobů zde: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE2101-36901

Pohled na pomník před renovací.

Pohled na pomník před renovací.
Zdroj. CEVH

Celkový pohled na pomník po renovaci.

Celkový pohled na pomník po renovaci.
Zdroj: CEVH

Detailní pohled na spodní část obelisku před renovací.

Detailní pohled na spodní část obelisku před renovací.
Zdroj: CEVH

Detailní pohled na spodní část obelisku před renovací.

Detailní pohled na spodní část obelisku před renovací.
Zdroj: CEVH

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.