Konec 2. světové války

Konec 2. světové války

Když 2. září 1945 skončila japonskou bezpodmínečnou kapitulací 2. světová válka, vzpamatovávaly se české země již čtvrtým měsícem z šesti let nesvobody, okupace a tvrdých bojů konce války. Tisk se sice situaci na asijském bojišti věnoval, ale více prostoru dostávalo výročí Slovenského národního povstání, vypořádávání se s nacistickými zločiny a nové budování Republiky. A to i přesto, že i do bojů v jihovýchodní Asii a Tichého oceánu se zapojili občané Československa a nejméně 8 jich zde nalezlo poslední odpočinek. 

Přerušení diplomatických styků s Japonskem a orientace na zahraniční politiku SSSR v důsledku zamezilo sjednání příměří mezi oběma státy. Československo tak de iure stále bylo ve válce. O ukončení válečného stavu se postaral Jiří Hájek, československý diplomat v Londýně, který se na vhodnosti opětovného navázání diplomatických styků dohodl s japonským velvyslancem v Londýně v březnu 1957. Protokol obsahoval ustanovení o zastavení válečného stavu, obnově mírových přátelských styků a vzájemné výměně diplomatických zástupců. Československo ukončilo válečný stav s Japonskem teprve 8. května 1957, po ratifikaci londýnského protokolu. Tímto vymezením se řídí rovněž zákon č. 122/2004 o válečných hrobech a pietních místech.

Celkovým ztrátám československých občanů ve 2. světové válce jsme se věnovali v loňském článku k výročí začátku tohoto konfliktu. Text je dostupný zde: https://valecnehroby.mo.gov.cz/aktuality/85-vyroci-zacatku-2-svetove-valky

V současné době evidujeme na území České republiky pro československé státní příslušníky 1548 válečných hrobů s ostatky, 2 osária, 32 evidovaných míst a 6 426 pietních míst spojených s událostmi 2. světové války. Je v nich pohřbeno 4 287 a jimi připomenuto 54 875 obětí z řad československých občanů. V zahraničí evidujeme 1 407 hrobů s ostatky, 2 osária a 7 evidovaných míst s 2 951 pochovanými a 157 pietních míst s 2 580 připomenutými.

Vlastimil Křišťan

Válečné hroby československých občanů z 2. světové války v České republice v Evidenci válečných hrobů: https://evidencevh.army.cz/Evidence/vysledky-hledani-v-cr?hid=4&hin=2.%20sv%c4%9btov%c3%a1%20v%c3%a1lka&ctid=7&cin=%c4%8ceskoslovensko&st=0

Válečné hroby československých občanů z 2. světové války v zahraničí v Evidenci válečných hrobů: https://evidencevh.army.cz/Evidence/vysledky-hledani-v-zahranici?hid=4&hin=2.%20sv%c4%9btov%c3%a1%20v%c3%a1lka&st=0

 

Summary
On 2 September 1945, Japan’s unconditional surrender ended World War II. By then, the Czech lands had already lived four months in freedom after six years of occupation. Yet, Czechoslovakia remained de jure at war with Japan until 1957, when a protocol signed in London formally ended hostilities and restored diplomatic relations. The war left profound losses: today, 1,548 war graves with remains, 32 registered sites and more than 6,400 memorials related to WWII are documented across the Czech Republic, commemorating over 54,000 victims. Abroad, there are 1,407 graves, 2 ossuaries and 157 memorials connected with almost 3,000 buried and 2,500 remembered.

Počty padlých a zemřelých československých občanů ve spojeneckých jednotkách.

Počty padlých a zemřelých československých občanů ve spojeneckých jednotkách.

Počty válečných hrobů československých státních příslušníků v Evidenci válečných hrobů.

Počty válečných hrobů československých státních příslušníků v Evidenci válečných hrobů.

Zdroje
URBÁNEK, Aleš. Československo ve válečném stavu v právněhistorických souvislostech. [Diplomová práce.] PF MU, 2022. On-line: https://is.muni.cz/th/a1fl5/Ales_Urbanek_Diplomova_prace.pdf

Pietní akt v Bělehradě

Dne 5. listopadu se na bělehradském hřbitově Novo Groblje uskutečnil pietní akt k uctění památky vojáků rakousko-uherské armády, z nichž 188 pocházelo z českých zemí. Akce se zúčastnili zástupci 15 zemí, včetně České republiky, Maďarska a Rakouska. Současně byla zahájena rekonstrukce vojenského hřbitova Novo Groblje. Delegace ČR navštívila i další místa v Srbsku spjatá s českými vojáky a jednala o pokračování společných projektů péče o válečné hroby.

IV. bitva na Soči

Čtvrtá bitva na Soči (listopad–prosinec 1915) byla součástí série krvavých střetů na italské frontě. Přes početní převahu Italové nedosáhli průlomu. Významně se zapojily i jednotky z českých zemí, zejména XI. pochodový prapor. Boje si vyžádaly desítky tisíc obětí.

Bitva na Bílé hoře

Bitva na Bílé hoře, svedená 8. listopadu 1620, představovala rozhodující střet české války a symbolický mezník českých dějin. V krátkém, avšak osudovém boji se zhroutily naděje stavovského povstání a začala nová éra habsburské moci v českých zemích. Článek přibližuje nejen průběh bitvy a příčiny porážky, ale také proměny místa boje a vznik památníku, který dnes připomíná nejen vojenskou událost, ale i kulturní a duchovní rozměr tehdejší doby.