Konec 2. světové války

Konec 2. světové války

Když 2. září 1945 skončila japonskou bezpodmínečnou kapitulací 2. světová válka, vzpamatovávaly se české země již čtvrtým měsícem z šesti let nesvobody, okupace a tvrdých bojů konce války. Tisk se sice situaci na asijském bojišti věnoval, ale více prostoru dostávalo výročí Slovenského národního povstání, vypořádávání se s nacistickými zločiny a nové budování Republiky. A to i přesto, že i do bojů v jihovýchodní Asii a Tichého oceánu se zapojili občané Československa a nejméně 8 jich zde nalezlo poslední odpočinek. 

Přerušení diplomatických styků s Japonskem a orientace na zahraniční politiku SSSR v důsledku zamezilo sjednání příměří mezi oběma státy. Československo tak de iure stále bylo ve válce. O ukončení válečného stavu se postaral Jiří Hájek, československý diplomat v Londýně, který se na vhodnosti opětovného navázání diplomatických styků dohodl s japonským velvyslancem v Londýně v březnu 1957. Protokol obsahoval ustanovení o zastavení válečného stavu, obnově mírových přátelských styků a vzájemné výměně diplomatických zástupců. Československo ukončilo válečný stav s Japonskem teprve 8. května 1957, po ratifikaci londýnského protokolu. Tímto vymezením se řídí rovněž zákon č. 122/2004 o válečných hrobech a pietních místech.

Celkovým ztrátám československých občanů ve 2. světové válce jsme se věnovali v loňském článku k výročí začátku tohoto konfliktu. Text je dostupný zde: https://valecnehroby.mo.gov.cz/aktuality/85-vyroci-zacatku-2-svetove-valky

V současné době evidujeme na území České republiky pro československé státní příslušníky 1548 válečných hrobů s ostatky, 2 osária, 32 evidovaných míst a 6 426 pietních míst spojených s událostmi 2. světové války. Je v nich pohřbeno 4 287 a jimi připomenuto 54 875 obětí z řad československých občanů. V zahraničí evidujeme 1 407 hrobů s ostatky, 2 osária a 7 evidovaných míst s 2 951 pochovanými a 157 pietních míst s 2 580 připomenutými.

Vlastimil Křišťan

Válečné hroby československých občanů z 2. světové války v České republice v Evidenci válečných hrobů: https://evidencevh.army.cz/Evidence/vysledky-hledani-v-cr?hid=4&hin=2.%20sv%c4%9btov%c3%a1%20v%c3%a1lka&ctid=7&cin=%c4%8ceskoslovensko&st=0

Válečné hroby československých občanů z 2. světové války v zahraničí v Evidenci válečných hrobů: https://evidencevh.army.cz/Evidence/vysledky-hledani-v-zahranici?hid=4&hin=2.%20sv%c4%9btov%c3%a1%20v%c3%a1lka&st=0

 

Summary
On 2 September 1945, Japan’s unconditional surrender ended World War II. By then, the Czech lands had already lived four months in freedom after six years of occupation. Yet, Czechoslovakia remained de jure at war with Japan until 1957, when a protocol signed in London formally ended hostilities and restored diplomatic relations. The war left profound losses: today, 1,548 war graves with remains, 32 registered sites and more than 6,400 memorials related to WWII are documented across the Czech Republic, commemorating over 54,000 victims. Abroad, there are 1,407 graves, 2 ossuaries and 157 memorials connected with almost 3,000 buried and 2,500 remembered.

Počty padlých a zemřelých československých občanů ve spojeneckých jednotkách.

Počty padlých a zemřelých československých občanů ve spojeneckých jednotkách.

Počty válečných hrobů československých státních příslušníků v Evidenci válečných hrobů.

Počty válečných hrobů československých státních příslušníků v Evidenci válečných hrobů.

Zdroje
URBÁNEK, Aleš. Československo ve válečném stavu v právněhistorických souvislostech. [Diplomová práce.] PF MU, 2022. On-line: https://is.muni.cz/th/a1fl5/Ales_Urbanek_Diplomova_prace.pdf

Pohřeb repatriovaného hrdiny – vrchního respicienta finanční stráže Ludvíka Svobody

Urna s ostatky vrchního respicienta finanční stráže Ludvíka Svobody byla uložena do rodinného hrobu v Horních Vilémovicích. Svoboda, velitel čety Stráže obrany státu, byl 22. září 1938 zavražděn nacisty během henleinovského povstání v Liptani. Jeho ostatky, po desetiletí uložené v Polsku, byly exhumovány v roce 2025 díky spolupráci Ministerstva obrany ČR a polského Institutu národní paměti. Pohřeb je symbolem návratu padlého obránce vlasti i dlouhodobé péče státu o válečné hroby a historickou paměť.

Alej československých parašutistů - lípy výsadku Iridium a Bronse

V Aleji československých parašutistů, která se nachází v těsné blízkosti obce Střížov na Třebíčsku, bylo v sobotu 18. dubna za účasti zástupců odboru pro válečné veterány a...

Josef Šanc – český námořník v Japonsku

Josef Šanc z Nymburka sloužil jako námořník na křižníku Kaiserin Elisabeth. Po vypuknutí první světové války se zapojil do obrany německého přístavu Čching-tao proti japonským a britským silám. Po kapitulaci padl do zajetí a byl internován v Japonsku. Zemřel 21. dubna 1916 v táboře Kurume. Jeho osud připomíná pomník u chrámu Šogen-ji.