Karel Kazda

Karel Kazda

Karel Kazda

Karel Kazda se narodil 19. února 1925 ve Velemíně (okres Litoměřice) do české rodiny. Vychodil 5 tříd obecné a 4 třídy měšťanské školy a následně půlroční obchodní kurz, ale to již region připadl na podzim roku 1938 Německu. Karel Kazda tak byl v 18 letech povolán do německé armády, do níž v lednu 1944 narukoval. Po dokončení výcviku byl zařazen ke spojovacímu praporu 148. pěší divize, který byl dislokován na jihofrancouzském pobřeží u Nice.

Po spojeneckém vylodění byl 28. srpna 1944 zajat u La Roquette-sur-Var poblíž italských hranic. Přihlásil se jako Čechoslovák, avšak byl dále přemisťován do zajateckých táborů a v lednu 1945 se dostal do Velké Británie. Teprve na počátku roku 1945 bylo dokončeno jeho zpravodajské prověřování a Karel Kazda byl zařazen k dalšímu výcviku, tentokrát v československé zahraniční armádě (osobní číslo T-4046). Dne 23. února 1945 byl odeslán do Francie v rámci záložní tankové roty k Československé samostatné obrněné brigádě, která obléhala Dunkerque. Karel Kazda se účastnil dalšího výcviku a 8. května 1945 byl zařazen ke 2. rotě 1. tankového praporu. Následující den se však německá okupační posádka vzdala a brigáda se začala přesunovat zpět do Československa.

Karel Kazda zemřel 21. května 1945. Stalo se tak nešťastnou náhodou nedaleko Klatov 20. května, když mával z věže tanku občanům vítajícím československé vojáky a spadl pod jeho pásy. Kazda byl odvezen do klatovské nemocnice, kde však následující den svým těžkým zraněním podlehl. Pohřben byl v Klatovech o tři dny později na oddělení 1A, hrob číslo 78. V září 1955 byly jeho ostatky necitlivě exhumovány a uloženy do hromadného hrobu č. 105. Byl zde pohřben anonymně spolu s českými vojáky, kteří zemřeli v klatovské vojenské nemocnici během první světové války. Je zde důstojně připomenut pamětní deskou teprve od 28. října 2023, kdy bylo upravené místo odhaleno u příležitosti oslav ke vzniku Československa.

Lukáš Havel

Ostatky Karla Kazdy jsou uloženy v Klatovech. Jeho jméno se však na náhrobku objevilo až dodatečně – v říjnu 2023, mimo jiné i v důsledku přístupu komunistického režimu.

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3205-6094

 

Summary: 

Karel Kazda was born on 19 February 1925 in Velemín (Litoměřice district). After the annexation of the region by Germany in 1938, he was conscripted into the German army and enlisted in January 1944. Following training, he served with the signals battalion of the 148th Infantry Division near Nice. Captured by Allied forces on 28 August 1944, he identified as Czechoslovak and was eventually transferred to Britain, where he joined the Czechoslovak forces in exile. In February 1945 he was sent to France to serve with the Czechoslovak Independent Armoured Brigade. After the war, he died on 21 May 1945 from injuries sustained in an accident near Klatovy while greeting civilians.

Vojín Karel Kazda

Vojín Karel Kazda
Zdroj: PLACHÝ, Jiří. Kříže a hvězdy od Dunkerque: černá kniha Čs. samostatné obrněné brigády 1944-1945. Svět křídel, 131. Cheb: Svět křídel, 2011. ISBN 978-80-86808-95-6.

Kmenové listy vojína Karla Kazdy

Kmenové listy vojína Karla Kazdy
Zdroj: Vojenský historický archiv Praha

Kmenové listy vojína Karla Kazdy

Kmenové listy vojína Karla Kazdy
Zdroj: Vojenský historický archiv Praha

Celkový pohled na památník na hřbitově v Klatovech. U příležitosti oslav 28. října byla v roce 2023 odhalena pamětní deska s textem: „PAMÁTCE ZDE POHŘBENÝCH VOJÁKŮ ČESKOSLOVENSKÉ SAMOSTATNÉ OBRNĚNÉ BRIGÁDY“, s uvedením jména Karla Kazdy.

Celkový pohled na památník na hřbitově v Klatovech. U příležitosti oslav 28. října byla v roce 2023 odhalena pamětní deska s textem: „PAMÁTCE ZDE POHŘBENÝCH VOJÁKŮ ČESKOSLOVENSKÉ SAMOSTATNÉ OBRNĚNÉ BRIGÁDY“, s uvedením jména Karla Kazdy.
Zdroj: CEVH

Detailní pohled na pamětní desku.

Detailní pohled na pamětní desku.
Zdroj: CEVH

Zdroje:

PLACHÝ, Jiří. Kříže a hvězdy od Dunkerque: černá kniha Čs. samostatné obrněné brigády 1944-1945. Svět křídel, 131. Cheb: Svět křídel, 2011. ISBN 978-80-86808-95-6.

MARŠÁLEK, Zdenko a HOFMAN, Petr. Dunkerque 1944-1945: ztráty Československé samostatné obrněné brigády během operačního nasazení ve Francii. Paměť války: Čechoslováci 1939-1945. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2011. ISBN 978-80-7422-119-4.

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.