Kapitulace pevnosti Dunkerque
Kapitulace pevnosti Dunkerque
V říjnu 1944 Československá samostatná obrněná brigáda pod velením brigádního generála Aloise Lišky obklíčila německou posádku v severofrancouzském přístavu Dunkerque. Sedm měsíců úspěšně uzavírali naši vojáci spolu s britskými a francouzskými jednotkami početně silnějšího nepřítele. Blokádou mu znemožňovali probít se z obklíčení nebo podnikat výpady do týlu spojeneckých vojsk. Sami uskutečnili několik bojových akcí, z nichž nejúspěšnější byla ofenzíva z 28. října 1944, v den státního svátku ČSR. Ke vzájemným střetům mezi spojeneckými útvary a německou obranou města docházelo s různou intenzitou až do května 1945.
Zatímco v celém Německu odpor nacistů víceméně slábl, u Dunkerque nic nenasvědčovalo tomu, že se existence nacistického Německa chýlí ke konci. Dělostřelecké a minometné přepady naopak nabíraly na intenzitě a stály již zcela zbytečně oběti na životech. Mírových časů se již nedočkali příslušníci Československé samostatné obrněné brigády vojíni Stanislav Král († 4. 5. 1945), Oldřich Mužík († 5. 5. 1945), Mikuláš Benies († 5. 5. 1945) a Karel Pokorný († 8. 5. 1945), kteří patřili mezi poslední padlé.
Velitel pevnosti německý viceadmirál Friedrich Frisius dával zřetelně najevo, že hodlá splnit své prohlášení o pokračování v odporu i po zhroucení Třetí říše. Dne 7. května 1945 došla na velitelství brigády depeše oznamující bezpodmínečnou kapitulaci nacistického Německa, která byla podepsána v Remeši. Druhého dne ji doručili českoslovenští vyjednavači německému velení v Dunkerque a předali Frisiusovi příkaz spojeneckého hlavního stanu k bezpodmínečné kapitulaci.
Frisius se i přes původní výhrůžky rozhodl kapitulovat. Kapitulační akt byl proveden do rukou brig. gen. Aloise Lišky, spojeneckého operačního velitele dunkerské oblasti, na spojeneckém velitelství ve Wormhoutu. Kapitulační dokument podepsali viceadmirál Frisius a jeho zástupci Oberstleutnant von Loeben a Kapitänleutnant Schuricht. Společně s nimi se spojeneckým silám vzdalo 10 884 německých vojáků a cizích dobrovolníků ve službách německé branné moci s veškerým válečným materiálem. Boj byl skončen a na nejvyšší věži severofrancouzského přístavu zavlála společně československá a britská vlajka. Bezpodmínečnou kapitulací německé posádky v Dunkerque 9. května 1945 skončilo její osmiměsíční obléhání spojeneckými jednotkami. Sedm měsíců z této doby měla na vedení bojových akcí obléhatelů zásadní podíl Československá samostatná obrněná brigáda. Město Dunkerque obléháním velmi utrpělo, především dělostřeleckou palbou. Většina města budov na okraji města ležela v sutinách a v centru nebyla situace o mnoho lepší. Bunkry se silnými železobetonovými stěnami ale zůstaly takřka nepoškozeny.
Nastal čas pro sumarizaci ztrát. Ze statistik vyplývá, že nepřítel zaznamenal 519 padlých, 1596 raněných a 890 zajatých. Bojové ztráty Čechoslováků činily 183 padlých, 461 raněných a 25 zajatých. Jednotky Československé samostatné obrněné brigády odevzdaly v muničních skladech přebytečné množství výzbroje, zejména zbraně ukořistěné nepříteli. Vojáci se rozloučili na pohřebištích se svými padlými kamarády. Smuteční akt zakončilo položení věnců. Ve dnech 12. a 13. května 1945 započal přesun československých útvarů do vlasti. Do Plzně dorazil transport o pět dnů později. Památka československých vojáků bojujících u Dunkerque nesmí být zapomenuta. Lze ji uctít tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u válečných hrobů, které jsou trvalou připomínkou jejich hrdinství.
Jan Benda
Odkazy na lokality válečných hrobů příslušníků Československé samostatné obrněné brigády, kteří padli při obléhání přístavu Dunkerque v Centrální evidenci válečných hrobů:
Francie, Dunkerque - Nord, Městský hřbitov.
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=f62a28b9-a31b-4d50-8053-1412caf84bab
Francie, St. Omer-Pas de Calais, Longuenesse Souvenir Cemetery.
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=c89a31e7-0748-4436-9113-944504029694
Francie, La Targette - Pas de Calais, Československý vojenský hřbitov.
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=53f2e4d6-4ee2-412c-915f-690675baaaa0
Francie, Cassel - Nord, Communal Cemeterey Extension.
Francie, Leubringhen - Pas de Calais, Calais Canadian War Cemetery.
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=4cd7ae56-23f9-4e8a-a49a-5e416b1308c4
Francie, Boulogne - Pas de Calais, Military Cemetery.
Belgie, Adinkerke, De Panne, Adinkerke Military Cemetery.
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=cd4ce797-8c5d-4a38-b1a1-93b034c0bd50
Belgie, Veurne, Veurne Communal Cemetery.
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=cbde0ec9-8cf2-4664-8cb2-6f5136e5b41a
Belgie, De Panne, De Panne Communal Cemetery.
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=004c6582-882e-4b5f-b5e2-b698b1e49e33
Summary:
During the seven-month siege of the French port of Dunkirk, the Czechoslovak Army proved its strength. A separate armoured brigade will not be able to express its heroism. It was not an easy task. Combat skirmishes lasted until the surrender of the German garrison. On May 8, 1945, Czechoslovak private Karel Pokorný died here. Just 80 years ago, at 9:15 a.m., the German commander of the fortress, Vice-Admiral Frisius, signed the unconditional surrender of the German garrison at the Allied headquarters in the castle of Wormhout.
Tankisté z Čs. samostatné obrněné brigády koncem války nedaleko Dunkerque.
Z obléhání přístavu Dunkerque.
Velitel Čs. samostatné obrněné brigády gen. Alois Liška (1895-1977) v rozhovoru s vojáky.
Po kapitulaci posádky přístavu zavlály nad městem vlajky vítězů. Před generálem Liškou stojí podřízení důstojníci několika národů
Viceadmirál Friedrich Frisius (1895-1970) pročítá kapitulační listinu před podpisem kapitulace německé posádky Dunkerque.
Velitel Čs. samostatné obrněné brigády gen. Alois Liška a další důstojníci při ceremoniálu přijetí kapitulace německé posádky Dunkerque v sídle spojeneckého velitelství ve Wormhoutu. Snímek z 9. května 1945.
Provizorní náhrobky padlých československých vojáků u Dunkerque.
Rozloučení s padlými před odjezdem z Dunkerque.
Hřbitov v belgickém Adinkerke. Před návratem do vlasti se vojáci rozloučili se svými padlými kamarády.
Wormhout ve Francii. Pamětní deska kapitulace pevnosti Dunkerque umístěná na zdi malé hospodářské budovy, která jako jediná zbyla ze zámku, kde v roce 1945 sídlilo spojenecké velitelství.
Detail pamětní desky kapitulace pevnosti Dunkerque umístěné ve středu obce Wormhout.
