KALENDÁRIUM Robert Weil

KALENDÁRIUM Robert Weil

Dnes si připomeneme Roberta Weila, jenž v odboji používal krycí jméno Měchura, příslušníka československého exilového vojska, který v průběhu druhé světové války zachraňoval životy vojáků na Středním východě.

Robert Weil se narodil 22. září 1893 v Kamenici nad Lipou, své mládí již strávil v Praze, kam se s rodinou přestěhoval. Po studiích nastoupil na pozici náměstka ředitele Nemocenské pojišťovny. Po nacistické okupaci českých zemí přes „balkánskou cestu“ - Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii - se dopravil až na Střední východ a připojil se k československému exilovému vojsku, kde jej v říjnu 1940 zařadili k technické rotě Československého pěšího pluku 4 – Východního, aby posléze přešel k československé vojenské misi v Jeruzalémě coby ústřední tajemník Československého červeného kříže. V listopadu téhož roku jej opět přeřadili k pomocné rotě Československého výcvikového střediska – Východního. U mise však působil i nadále v hodnosti kapitána zdravotní služby a výrazně napomohl s organizací exilové vojenské lékařské služby. Robert Weil zemřel 28. února 1941 v Jeruzalémě v důsledku onemocnění v místní britské vojenské nemocnici. Den nato jej pohřbili na britském vojenském hřbitově v Ramle, v oddělení L, do hrobu číslo 4. 

Uctěme proto Roberta Weila tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny na vojenském hřbitově v Ramle.

 

 

KALENDÁRIUM Robert Weil

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.