KALENDÁRIUM Robert Weil

KALENDÁRIUM Robert Weil

Dnes si připomeneme Roberta Weila, jenž v odboji používal krycí jméno Měchura, příslušníka československého exilového vojska, který v průběhu druhé světové války zachraňoval životy vojáků na Středním východě.

Robert Weil se narodil 22. září 1893 v Kamenici nad Lipou, své mládí již strávil v Praze, kam se s rodinou přestěhoval. Po studiích nastoupil na pozici náměstka ředitele Nemocenské pojišťovny. Po nacistické okupaci českých zemí přes „balkánskou cestu“ - Slovensko, Maďarsko a Jugoslávii - se dopravil až na Střední východ a připojil se k československému exilovému vojsku, kde jej v říjnu 1940 zařadili k technické rotě Československého pěšího pluku 4 – Východního, aby posléze přešel k československé vojenské misi v Jeruzalémě coby ústřední tajemník Československého červeného kříže. V listopadu téhož roku jej opět přeřadili k pomocné rotě Československého výcvikového střediska – Východního. U mise však působil i nadále v hodnosti kapitána zdravotní služby a výrazně napomohl s organizací exilové vojenské lékařské služby. Robert Weil zemřel 28. února 1941 v Jeruzalémě v důsledku onemocnění v místní britské vojenské nemocnici. Den nato jej pohřbili na britském vojenském hřbitově v Ramle, v oddělení L, do hrobu číslo 4. 

Uctěme proto Roberta Weila tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny na vojenském hřbitově v Ramle.

 

 

KALENDÁRIUM Robert Weil

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.