KALENDÁRIUM Pavel Ripka

Na pomníku před budovou Ministerstva obrany v Praze, věnovanému památce důstojníků  hlavního štábu, absolventů Vysoké školy válečné, kteří položili své  životy v letech 1939–1945, je vyryto i jméno pplk. gšt. i. m. Pavla Ripky.

Je to již 82 let, co dne 26. srpna 1942 pod sekerou popravčí gilotiny ve věznici Berlín-Plötzensee vyhasl život statečného vojáka a odbojáře pplk. gšt. i. m. Pavla Ripky. 

Narodil se dne 30. června 1898 v Českém Brodě. Po studiích na české vyšší reálce v Brně vstoupil dobrovolně v prosinci 1915 do rakousko-uherské armády. Následovalo jeho povolání do ženijní kadetní školy v Hainburgu. Poté byl přeřazen na pěší kadetní školu v Kamenici u Petrovaradínu. Od září 1917 se zúčastnil bojů na albánské frontě. Po konci první světové války byl převzat do stavu čs. armády jako poručík a v průběhu let byl postupně povýšen až do hodnosti štábního kapitána. 

Sloužil u různých útvarů  a v letech 1934 až 1936 úspěšně vystudoval Vysokou školu válečnou v Praze. Od podzimu 1937 vykonával funkci mobilizačního referenta 3. oddělení Velitelství III. sborové oblasti v Brně. Od 20. října 1938 byl přidělen u Ministerstva národní obrany – hlavního štábu v Praze jako referent mobilizační skupiny 1. oddělení, kde setrval až do počátku likvidace úřadu po vzniku Protektorátu Čechy a Morava. 

Na jaře 1939 se vydal do Brna, kde se začala odvíjet jeho civilní úřednická praxe na tamějším zemském úřadě. Od května se zapojil do odbojové činnosti v rámci moravských složek Obrany národa. Jako pobočník velitele v oblasti Brno-město pplk. Tomáše Podruha měl za úkol přivést do organizace nové členy a najít vhodné velitele pro podsekce ON. Prostřednictvím spojení s různými pracovníky ve zbrojních továrnách zajišťoval zásoby zbraní a střeliva.

Rozsáhlá ilegální činnost neunikla pozornosti nacistického bezpečnostního aparátu. Ripka byl dne 6. prosince 1939 zatčen gestapem. Po věznění v brněnských Sušilových a Kounicových kolejích, jej okupanti v červnu 1940 převezli do Vratislavi, odkud byl v prosinci 1940 přemístěn do Wohlau. V únoru 1941 následoval transport do věznice Moabit v Berlíně. Dne 5. prosince 1941 byl Ripka odsouzen I. senátem zdejšího Lidového soudního dvora k trestu smrti za „přípravu velezrady“ a „napomáhání nepříteli“. Na vykonání rozsudku až  do srpnových dnů roku 1942 čekal v nechvalně proslulé věznici v Berlíně-Plötzensee. Jeho záslužnou odbojovou činnost ocenila naše společnost „in memoriam“ udělením Čs. válečného kříže 1939 a povýšením do hodnosti podplukovníka generálního štábu.

Jan Benda

Památku odvahy a statečnosti, jež jsou spojeny s pplk. gšt. i. m. Pavlem Ripkou, připomíná bronzová pamětní deska u vchodu do budovy Generálního štábu v Praze. Bližší podrobnosti o tomto pietním místě uvádí CEVH:  https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0006-22031

Jméno pplk. gšt. i. m. Pavla Ripky je vyryto i na pomníku před budovou Ministerstva obrany v Praze, věnovanému památce důstojníků hlavního štábu, absolventů Vysoké školy válečné, kteří položili své  životy v letech 1939–1945. Údaje o tomto pietním místě jsou uvedeny v CEVH:  https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0006-20768

 

Summary: 

Pavel Ripka, born on 30 June 1898 in Český Brod, was a Czechoslovak officer who began his officer career during World War I in the Austro-Hungarian Army. In interwar Czechoslovakia he gradually rose to the rank of staff captain and successfully graduated from the War College in Prague. After the establishment of the Protectorate of Bohemia and Moravia, he became involved in resistance activities within the organisation “Obrana národa” (the Defense of the Nation) in Brno, where he participated in recruiting new members and securing weapons. In December 1939, he was arrested by the Gestapo and after a series of transfers between prisons, he was sentenced to death in Berlin for "preparing treason". On 26 August 1942 he was executed in Berlin's Plötzensee prison. In memoriam he was awarded the Czechoslovak War Cross 1939 and promoted to Lieutenant Colonel of the General Staff.

U vchodu do budovy Generálního štábu v Praze je umístěna bronzová pamětní deska, na níž je uvedeno i jméno pplk. gšt. i. m. Pavla Ripky.

U vchodu do budovy Generálního štábu v Praze je umístěna bronzová pamětní deska, na níž je uvedeno i jméno pplk. gšt. i. m. Pavla Ripky.
Zdroj: CEVH

Na pomníku před budovou Ministerstva obrany v Praze, věnovanému památce důstojníků hlavního štábu, absolventů Vysoké školy válečné, kteří položili své životy v letech 1939–1945, je vyryto i jméno pplk. gšt. i. m. Pavla Ripky.

Na pomníku před budovou Ministerstva obrany v Praze, věnovanému památce důstojníků  hlavního štábu, absolventů Vysoké školy válečné, kteří položili své  životy v letech 1939–1945, je vyryto i jméno pplk. gšt. i. m. Pavla Ripky.
Zdroj: CEVH

FLIGHT LIEUTENANT VLADIMIR JOSEPH SOPUCK

Dne 1. července 1945 vyhasl život československého rodáka a navigátora RCAF Vladimira J. Sopucka, roz. Sopucha, který se v době druhé světové války zapojil do boje proti nacistům. Jeho stroj havaroval při transatlantickém přeletu a shořel necelých deset kilometrů jihozápadně od kanadského letiště Mont-Joli, když se osádka pokoušela přistát na jeden motor. Jeho pozůstatky byly pohřbeny na hřbitově v kanadském Montrealu. Památku statečného letce připomínají také pietní místa v České republice.

Vznik Československého 4. pěšího pluku na Středním východě

Letos si připomínáme i půlkulatá výročí událostí roku 1940. Jednou takovou je i vznik 4. čs. pěšího pluku na území Palestiny 29. června 1940. Tato jednotka položila základ pozdějšího 11. pěšího praporu proslaveného zejména v bojích o město Tobruk.

Pomník Josefa Součka, prvního padlého Čecha v prusko-rakouské válce roku 1866

Prusko-rakouská válka roku 1866 byla klíčovým konfliktem o nadvládu v Německém spolku. Prusko zvítězilo nad Rakouskem, což vedlo ke vzniku Rakousko-Uherska a sjednocení Německa bez Rakouska. Rozhodující boje proběhly v českých zemích. Prvním padlým Čechem byl vojín Josef Souček, který zahynul při útoku Prusů u Náchoda. Jeho hrob připomíná pomník v Bělovsi, kde je také pohřben.