Kalendárium – Kurt Finkelstein a Arnošt Schudmak

Kalendárium – Kurt Finkelstein a Arnošt Schudmak

Oba muži se shodně narodili v Moravské Ostravě – Arnošt Schudmak dne 17. června 1913, Kurt Finkelstein o dva roky později na počátku letního slunovratu, tedy dne 21. června 1915. Stejně jako na svět, tak i do Buzuluku přibyl a byl odveden s kmenovým číslem 946/m jako první Arnošt Schudmak – stalo se tak poslední červencový den roku 1942. Kurt Finkelstein dorazil do Buzuluku až 24. září 1942, obdržel kmenové číslo 1021/m a byl jako nosič střeliva zařazen ke kulometné rotě. Připomeňme, že první československá vojenská jednotka na území tehdejšího Sovětského svazu vznikla 15. července 1942 a jejím velitelem byl jmenován Ludvík Svoboda. V Buzuluku oba vojíni prošli tvrdým vojenským výcvikem a dne 30. ledna 1943 byli odveleni na frontu, kde podstoupili bojový křest 8. března 1943 při obraně vesnice Sokolovo, která se nachází jižně od ukrajinského Charkova. Jednotka zde bránila svěřený 15 km široký úsek podél řeky Mže proti útoku německého pluku zesíleného tankovým praporem 4. tankové armády. 

Právě tato památná bitva se stala oběma mužům osudná. Kurta Finkelsteina nacisté zajali a 31. prosince téhož roku v zajateckém táboře Dněpropetrovsku zavraždili. Pro úplnost dodejme, že Miroslav Brož ve své publikaci Hrdinové od Sokolova uvádí údaj, že Vojenský ústřední archiv vedl K. Finkelsteina jako padlého. Po válce byl Kurtu Finkelsteinovi udělen Československý válečný kříž 1939 in memoriam a v roce 1948 také Sokolovská pamětní medaile in memoriam. 

Krutý osud zastihl i jeho spolubojovníka Arnošta Schudmaka, který byl v bojích u Sokolova vážně zraněn a odvezen do 1. armádní nemocnice v Charkově. V březnu 1943 německá armáda útočila na Charkov a obránci včetně Čechoslováků ustupovali, kvapně opouštěli město a nestihli již evakuovat raněné. Dne 13. března v dopoledních hodinách se u nemocničního areálu objevila jednotka SS, donutila obyvatelstvo vykopat jámy a nacisté začali s popravami. Zastřelené oběti padaly do připravených jam. Esesmani jeden z nemocničních pavilonů zatarasili a zapálili. Dle svědectví vrchní sestry Ally Rudičové v něm zaživa uhořelo a zahynulo na 800 raněných i zaměstnanců nemocnice. Některé z nich esesmani popravili střelou do týla. Mezi oběťmi tohoto nelidského řádění, které ustalo až 17. března, nalezneme deset československých vojáků - vedle Arnošta Schudmaka zahynuli například vojín Bedřich Schaff z Opavy a svobodník Vítězslav Wittmann z Karviné, četař Erich Freschl z Prahy se při příchodu esesmanů zastřelil sám. Arnošt Schudmak – datum úmrtí 14. března 1943 – obdržel v roce 1948 Sokolovskou pamětní medaili in memoriam. 

Připomeňme si Kurta Finkelsteina a Arnošta Schudmaka tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u hrobu ve Slezské Ostravě:

Odkazy v Evidenci válečných hrobů:

Pomník před vojenskou nemocnicí v Charkově – vzdává hold oběma válečným hrdinům:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=UKR-57273&fnin=Kurt&srn=Finkelstein&st=0&F

Kenotaf připomínající Arnošta Schudmaka na Židovském hřbitově v Ostravě:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8119-32394&fnin=arno%c5%a1t&srn=schudmak&st=0&

Arnošt Schudmak a Kurt Finkelstein

Arnošt Schudmak a Kurt Finkelstein

Masakr v Charkově

Masakr v Charkově
Zdroj: ČT24

Masakr v Charkově

Masakr v Charkově
Zdroj: ČT24

Pomník před Vojenskou nemocnicí v Charkově

Pomník před Vojenskou nemocnicí v Charkově
Zdroj: CEVH

Detail charkovského pomníku

Detail charkovského pomníku
Zdroj: CEVH

Kenotaf v Ostravě připomíná památku Arnošta Schudmaka

Kenotaf v Ostravě připomíná památku Arnošta Schudmaka
Zdroj: CEVH

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.