Kalendárium – Kurt Finkelstein a Arnošt Schudmak
Oba muži se shodně narodili v Moravské Ostravě – Arnošt Schudmak dne 17. června 1913, Kurt Finkelstein o dva roky později na počátku letního slunovratu, tedy dne 21. června 1915. Stejně jako na svět, tak i do Buzuluku přibyl a byl odveden s kmenovým číslem 946/m jako první Arnošt Schudmak – stalo se tak poslední červencový den roku 1942. Kurt Finkelstein dorazil do Buzuluku až 24. září 1942, obdržel kmenové číslo 1021/m a byl jako nosič střeliva zařazen ke kulometné rotě. Připomeňme, že první československá vojenská jednotka na území tehdejšího Sovětského svazu vznikla 15. července 1942 a jejím velitelem byl jmenován Ludvík Svoboda. V Buzuluku oba vojíni prošli tvrdým vojenským výcvikem a dne 30. ledna 1943 byli odveleni na frontu, kde podstoupili bojový křest 8. března 1943 při obraně vesnice Sokolovo, která se nachází jižně od ukrajinského Charkova. Jednotka zde bránila svěřený 15 km široký úsek podél řeky Mže proti útoku německého pluku zesíleného tankovým praporem 4. tankové armády.
Právě tato památná bitva se stala oběma mužům osudná. Kurta Finkelsteina nacisté zajali a 31. prosince téhož roku v zajateckém táboře Dněpropetrovsku zavraždili. Pro úplnost dodejme, že Miroslav Brož ve své publikaci Hrdinové od Sokolova uvádí údaj, že Vojenský ústřední archiv vedl K. Finkelsteina jako padlého. Po válce byl Kurtu Finkelsteinovi udělen Československý válečný kříž 1939 in memoriam a v roce 1948 také Sokolovská pamětní medaile in memoriam.
Krutý osud zastihl i jeho spolubojovníka Arnošta Schudmaka, který byl v bojích u Sokolova vážně zraněn a odvezen do 1. armádní nemocnice v Charkově. V březnu 1943 německá armáda útočila na Charkov a obránci včetně Čechoslováků ustupovali, kvapně opouštěli město a nestihli již evakuovat raněné. Dne 13. března v dopoledních hodinách se u nemocničního areálu objevila jednotka SS, donutila obyvatelstvo vykopat jámy a nacisté začali s popravami. Zastřelené oběti padaly do připravených jam. Esesmani jeden z nemocničních pavilonů zatarasili a zapálili. Dle svědectví vrchní sestry Ally Rudičové v něm zaživa uhořelo a zahynulo na 800 raněných i zaměstnanců nemocnice. Některé z nich esesmani popravili střelou do týla. Mezi oběťmi tohoto nelidského řádění, které ustalo až 17. března, nalezneme deset československých vojáků - vedle Arnošta Schudmaka zahynuli například vojín Bedřich Schaff z Opavy a svobodník Vítězslav Wittmann z Karviné, četař Erich Freschl z Prahy se při příchodu esesmanů zastřelil sám. Arnošt Schudmak – datum úmrtí 14. března 1943 – obdržel v roce 1948 Sokolovskou pamětní medaili in memoriam.
Připomeňme si Kurta Finkelsteina a Arnošta Schudmaka tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u hrobu ve Slezské Ostravě:
Odkazy v Evidenci válečných hrobů:
Pomník před vojenskou nemocnicí v Charkově – vzdává hold oběma válečným hrdinům:
Kenotaf připomínající Arnošta Schudmaka na Židovském hřbitově v Ostravě:
Arnošt Schudmak a Kurt Finkelstein
Masakr v Charkově
Masakr v Charkově
Pomník před Vojenskou nemocnicí v Charkově
Detail charkovského pomníku
Kenotaf v Ostravě připomíná památku Arnošta Schudmaka
