KALENDÁRIUM Jozef Gabčík

KALENDÁRIUM Jozef Gabčík

Dnes, 8. dubna, si připomínáme narození hrdiny protinacistického odboje, československého vojáka a výsadkáře Jozefa Gabčíka (8. 4. 1912 – 18. 6. 1942), který se v rámci Operace Anthropoid podílel na provedení atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha dne 27. května 1942.

Jozef Gabčík pocházel ze slovenské obce Poluvsie (dnes součást Rajeckých Teplic) nedaleko Žiliny. Vyučil se kovářem a zámečníkem. Po absolvování základní vojenské služby v roce 1934 působil v armádě. Od roku 1937 pracoval v továrně na výrobu chemických bojových látek v Žilině. V červnu 1939 odešel přes Polsko do Francie, kde nejdříve vstoupil do Cizinecké legie a posléze v září 1939 do formující se československé zahraniční armády ve Francii, s níž se zúčastnil bojů o Francii. Po evakuaci do Anglie se jako jeden z prvních dobrovolně přihlásil k plnění bojových úkolů na okupovaném území. Prošel speciálním výcvikem a byl zařazen do operace Anthropoid. Byl vysazen v noci na 29. prosince 1941 poblíž Nehvizd u Prahy. Padl po statečném boji společně se svými kamarády dne 18. června 1942 v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze.

Připomeňme si proto Jozefa Gabčíka tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u pietních míst, které jej připomínají. Nejznámějším je Pomník Operace Anthropoid v Praze 8 v ulici V Holešovičkách, tedy poblíž místa uskutečněného atentátu. Další pomník se nachází v místě seskoku u obce Nehvizdy, v místě jeho skonu v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze nebo v jeho rodné vsi v západoslovenské Poluvsii. Pamětní desky pak připomínají místa, kde se Gabčík ukrýval v Protektorátu - Pamětní deska Jozefa Gabčíka, Jana Kubiše a Václava Nováka na ulici Lidického 228/8 v Praze, Pamětní deska rodiny Fafkových na ulici Kolínská 1718/11 v Praze nebo Pamětní deska rodiny Králových, Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše na ulici Pod Záhorskem 1/22 v Plzni.

Odkaz na Pomník Operace Anthropoid v Praze 8 v ulici V Holešovičkách v Evidenci válečných hrobů: 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0008-36641&srn=gab%c4%8d%c3%adk&st=0&.

Odkaz na pomník u obce Nehvizdy v Evidenci válečných hrobů:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE2103-36522&srn=gab%c4%8d%c3%adk&st=0&,

Odkaz na místo skonu v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0002-18091&srn=gab%c4%8d%c3%adk&st=0&

Odkaz na pamětní desku rodiny Králových, Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše na ulici Pod Záhorskem 22/1 v Plzni v Evidenci válečných hrobů: 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3209-41601.

 

Zdroj fotografií: portrét Jozefa Gabčíka - VHÚ. Pamětní deska na kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici Praze - Vladimír Štrupl.

KALENDÁRIUM Jozef Gabčík

KALENDÁRIUM Jozef Gabčík
Zdroj fotografií: portrét Jozefa Gabčíka - VHÚ. Pamětní deska na kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici Praze - Vladimír Štrupl.

Pohřeb repatriovaného hrdiny – vrchního respicienta finanční stráže Ludvíka Svobody

Urna s ostatky vrchního respicienta finanční stráže Ludvíka Svobody byla uložena do rodinného hrobu v Horních Vilémovicích. Svoboda, velitel čety Stráže obrany státu, byl 22. září 1938 zavražděn nacisty během henleinovského povstání v Liptani. Jeho ostatky, po desetiletí uložené v Polsku, byly exhumovány v roce 2025 díky spolupráci Ministerstva obrany ČR a polského Institutu národní paměti. Pohřeb je symbolem návratu padlého obránce vlasti i dlouhodobé péče státu o válečné hroby a historickou paměť.

Alej československých parašutistů - lípy výsadku Iridium a Bronse

V Aleji československých parašutistů, která se nachází v těsné blízkosti obce Střížov na Třebíčsku, bylo v sobotu 18. dubna za účasti zástupců odboru pro válečné veterány a...

Josef Šanc – český námořník v Japonsku

Josef Šanc z Nymburka sloužil jako námořník na křižníku Kaiserin Elisabeth. Po vypuknutí první světové války se zapojil do obrany německého přístavu Čching-tao proti japonským a britským silám. Po kapitulaci padl do zajetí a byl internován v Japonsku. Zemřel 21. dubna 1916 v táboře Kurume. Jeho osud připomíná pomník u chrámu Šogen-ji.