KALENDÁRIUM Jozef Gabčík

KALENDÁRIUM Jozef Gabčík

Dnes, 8. dubna, si připomínáme narození hrdiny protinacistického odboje, československého vojáka a výsadkáře Jozefa Gabčíka (8. 4. 1912 – 18. 6. 1942), který se v rámci Operace Anthropoid podílel na provedení atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha dne 27. května 1942.

Jozef Gabčík pocházel ze slovenské obce Poluvsie (dnes součást Rajeckých Teplic) nedaleko Žiliny. Vyučil se kovářem a zámečníkem. Po absolvování základní vojenské služby v roce 1934 působil v armádě. Od roku 1937 pracoval v továrně na výrobu chemických bojových látek v Žilině. V červnu 1939 odešel přes Polsko do Francie, kde nejdříve vstoupil do Cizinecké legie a posléze v září 1939 do formující se československé zahraniční armády ve Francii, s níž se zúčastnil bojů o Francii. Po evakuaci do Anglie se jako jeden z prvních dobrovolně přihlásil k plnění bojových úkolů na okupovaném území. Prošel speciálním výcvikem a byl zařazen do operace Anthropoid. Byl vysazen v noci na 29. prosince 1941 poblíž Nehvizd u Prahy. Padl po statečném boji společně se svými kamarády dne 18. června 1942 v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze.

Připomeňme si proto Jozefa Gabčíka tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u pietních míst, které jej připomínají. Nejznámějším je Pomník Operace Anthropoid v Praze 8 v ulici V Holešovičkách, tedy poblíž místa uskutečněného atentátu. Další pomník se nachází v místě seskoku u obce Nehvizdy, v místě jeho skonu v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze nebo v jeho rodné vsi v západoslovenské Poluvsii. Pamětní desky pak připomínají místa, kde se Gabčík ukrýval v Protektorátu - Pamětní deska Jozefa Gabčíka, Jana Kubiše a Václava Nováka na ulici Lidického 228/8 v Praze, Pamětní deska rodiny Fafkových na ulici Kolínská 1718/11 v Praze nebo Pamětní deska rodiny Králových, Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše na ulici Pod Záhorskem 1/22 v Plzni.

Odkaz na Pomník Operace Anthropoid v Praze 8 v ulici V Holešovičkách v Evidenci válečných hrobů: 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0008-36641&srn=gab%c4%8d%c3%adk&st=0&.

Odkaz na pomník u obce Nehvizdy v Evidenci válečných hrobů:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE2103-36522&srn=gab%c4%8d%c3%adk&st=0&,

Odkaz na místo skonu v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0002-18091&srn=gab%c4%8d%c3%adk&st=0&

Odkaz na pamětní desku rodiny Králových, Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše na ulici Pod Záhorskem 22/1 v Plzni v Evidenci válečných hrobů: 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3209-41601.

 

Zdroj fotografií: portrét Jozefa Gabčíka - VHÚ. Pamětní deska na kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici Praze - Vladimír Štrupl.

KALENDÁRIUM Jozef Gabčík

KALENDÁRIUM Jozef Gabčík
Zdroj fotografií: portrét Jozefa Gabčíka - VHÚ. Pamětní deska na kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici Praze - Vladimír Štrupl.

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.