KALENDÁRIUM – Josef Švéd 16. srpna 1916

foto

Josef Švéd se narodil 16. srpna 1916 do židovské rodiny v maďarské obci Vylok na Podkarpatí. Po 1. světové válce se obec ocitla na československé straně hranic s Maďarskem a Josef Švéd zde pracoval jako krejčí. Po maďarském zabrání Podkarpatské Rusi v roce 1939 uprchl do Sovětského svazu, kde byl internován s dalšími uprchlíky v Kamenci Podolském. Patřil zde do tzv. politicky spolehlivé skupiny, která měla poměrně velkou volnost pohybu.

Pravděpodobně v červnu 1940 si jako člen Komsomolu našel práci v sovchozu Proletkult ve Stalingradské oblasti, kde se stal traktoristou a kombajnistou. Po začátku války se hlásil k tankovým jednotkám Rudé armády, ale odveden nebyl. Naopak sovchoz vyzdvihoval jeho práci v zajišťování potravin. V roce 1942 mu sovětské úřady umožnily vyslechnout československé mobilizace a 11. února 1942 byl Josef Švéd v Buzuluku odveden jako vojín nováček a dočkal se zařazení jako střelec protitankové pušky (PT puška). Během výcviku také absolvoval kurz „stíhačů tanků“ pro práci s protitankovými granáty a zápalnými lahvemi. V čs. vojenské jednotce se stal členem neoficiální buňky KSČ. 

Do památného boje u Sokolova 8. března 1943 nastupoval Josef Švéd jako střelec PT pušky v hodnosti svobodníka na jižní břeh řeky Mža – do obrany samotné obce. V noci se mu podařilo ze Sokolova ustoupit i s PT puškou a v některých pozdějších textech mu bylo přisuzováno, že rovněž vyvedl několik raněných. Následujícího dne se Josef Švéd zúčastnil nočního protiútoku 2. roty vedené npor. Janem Kudličem a sehrál jednu z klíčových úloh, když PT puškou zneškodnil německý tank. Generál Svoboda v knize Z Buzuluku do Prahy o tomto boji napsal:  >„Kam se ženeš? Neblázni!“ Ne, vojín čety protitankových pušek Jožko Švéd vůbec neblázní. Skok a ještě skok, svou předlouhou zbraň v obou rukách, k zemi, skok, k zemi – a střílí, zasahuje, zazvonilo to, znovu střílí a zasahuje z bezprostřední blízkosti. Věž tanku je zřetelně vychýlena, kanónem a kulometem esesmani už nemohou manévrovat. Jožka Švéd zneškodnil železnou obludu, prolomil pancéřovou hradbu... Jožka Švéd, československý Matrosov, vědomě obětoval život, aby zachránil soudruhy a uvolnil jim cestu na vrahy…<

Josef Švéd padl v bojích u Sokolova dne 9. března 1943. O osm dní později byl vyznamenán sovětským Řádem Rudého praporu a 13. dubna 1943 také Československým válečným křížem 1939 In memoriam. V návrhu na jeho vyznamenání je uvedeno: „8. 3. 1943 při obraně Sokolova bil se chrabře v obklíčení až do noci. Z hořící vesnice unikl pozdě v noci nepřátelským strážím a vynesl s sebou protitankovou pušku. Druhý den 9. 3. 1943 při nočním útoku na Sokolovo s nasazením vlastního života přiblížil se do bezprostřední blízkosti tanku a zničil jej. V boji padl.“ 

Dodnes je připomenut pomníkem v Sokolovu: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=UKR-1395

Summary

Josef Švéd was born on August 16, 1916, into a Jewish family in the Hungarian village of Vylok, located in the Carpathian region. After World War I, the village became part of Czechoslovakia. Following the Hungarian annexation of Carpathian Ruthenia in 1939, Josef švéd fled to the Soviet Union. With the outbreak of Soviet-German War in 1941, he volunteered for the Red Army's tank units, but was rejected. In February 1942, he joined the Czechoslovak military unit in Buzuluk as an anti-tank rifleman. On March 8, 1943, Josef Švéd participated in the Battle of Sokolovo. Next day, during the counterattack, he played a crucial role by disabling a German tank with his anti-tank rifle. He was killed in action. Posthumously, Josef Švéd was awarded the Soviet Order of the Red Banner and the Czechoslovak War Cross 1939 for his valor.

Josef Švéd jako střelec z protitankové pušky PTRD-41.

Josef Švéd jako střelec z protitankové pušky PTRD-41.
Zdroj: BROŽ, Miroslav, KOPECKÝ, Milan a kol. Sokolovo - nezapomenutí hrdinové. Příslušníci 1. čs. samostatného praporu v SSSR. Praha: ČsOL a Epocha, 2023.

Střelci z protitankových pušek PTRD-41 s pomocníky během zimního výcviku v Buzuluku v lednu 1943.

Střelci z protitankových pušek PTRD-41 s pomocníky během zimního výcviku v Buzuluku v lednu 1943.
Zdroj: KOPECKÝ Milan, MOJŽÍŠ Milan, KACHEL Filip a kol. Sokolovo - První boj. 1. čs. samostatný prapor v bitvě o Charkov. Praha: ČsOL a Epocha, 2023.

Dominanta Sokolova, kostel Nanebevzetí Panny Marie, v roce 1953.

Dominanta Sokolova, kostel Nanebevzetí Panny Marie, v roce 1953.
Zdroj: VHU.cz

Pomník v Sokolovu.

Pomník v Sokolovu.
Zdroj: CEVH

Katastr válečných hrobů

V únoru 2026 byla dokončena digitalizace Katastru válečných hrobů s údaji o pohřbech zejména z první světové války na území meziválečného Československa (mimo Slovenska) i dalších částí Evropy. Projekt vznikl ve spolupráci VÚA–VHA, VHÚ Praha a OVVVH MO. Data poslouží obcím i badatelům v hledání padlých z první světové války a postupně budou zpřístupněna veřejnosti. Již nyní pomáhají dokumenty odhalovat zapomenuté hroby vojáků.

Čáslav

Osárium na městském hřbitově v Čáslavi, založené v první polovině 20. století, je místem posledního odpočinku 349 vojáků bývalého Rakousko-Uherska, kteří zemřeli během první světové války. Dominantou památníku je kamenný latinský kříž z blatenské žuly. Podzemní část osária umístěná pod křížem je tvořena dvěma komorami sloužícími k uložení rakviček s ostatky V letech 2024–2025 proběhla dvouetapová renovace s finanční podporou Ministerstva obrany ČR a města Čáslav.

Rakousko-uherská ofenziva v Albánii

Rakousko-uherská ofenziva v Albánii v letech 1915–1916 vedla k obsazení severní a střední části země a k zajištění pravého křídla balkánské fronty. Nepodařilo se však zajmout ustupující srbskou armádu ani dobýt Valonu a prolomit tak blokádu Otrantské úžiny. Okupační správa rozvíjela infrastrukturu, školství i správní a bezpečnostní aparát, zároveň však čelila epidemiím a obtížným podmínkám, v nichž vojáci trpěli nemocemi i vyčerpáním. Stažení vojsk v roce 1918 okupaci ukončilo. Pátrání po válečných hrobech vojáků z českých zemí v Albánii je dodnes složité.