KALENDÁRIUM JOSEF OCELKA

KALENDÁRIUM JOSEF OCELKA

V dnešním Kalendáriu si připomeneme výročí narození  Josefa Ocelky, jedinečného velitele 311. československé bombardovací peruti Royal Air Force v hodnosti Wing Commander, generála in memoriam, jenž jako první československý bombardovací letec obdržel od Britů DFC – Záslužný kříž. 

Josef Ocelka se narodil 12. března 1909 v Lipníku nad Bečvou-Novém Dvoře. Po maturitě na státní reálce absolvoval Školu na důstojníky pěšího vojska v záloze v Opavě a Vojenskou akademii v Hranicích. Během své vojenské kariéry si vysloužil vždy nadprůměrně vysoké hodnocení, vynikal ve sportu a neustále si zvyšoval vojenskou kvalifikaci. Není divu, že v roce 1937 na základě vlastní žádosti byl přeložen do skupiny důstojníků letectva, které v něm získalo jednoho z nejlepších a nejperspektivnějších důstojníků. Během mnichovské krize sloužil u 83. těžké bombardovací letky a získal od svého hodnotitele toto dobrozdání: „Velmi rád létá, nebojácný. Výkonné službě dává přednost před kancelářskou prací, výtečný denní i noční pozorovatel.“

Začátkem července 1939 po prezentaci na československém konzulátě v Krakově odplul do Francie. V květnu následujícího roku byl sice povýšen na kapitána letectva, avšak po pádu Francie se evakuoval z Bordeaux do britského přístavu Falmouth. Koncem července 1940 se stal jedním ze zakládajících příslušníků 311. perutě RAF. I zde postupně stoupal od nejnižší hodnosti Pilot Officer k hodnostem vyšším. Josef Ocelka mezi kamarády letci proslul metodou letět vždy do místa kde protiletadlový granát právě vybuchl, neboť věřil, že do stejných míst Němci nebudou střílet dvakrát za sebou. V nejprudší palbě nalétával na cíl i čtyřikrát, aby umožnil navigátorovi přesně shodit náklad a nejednou ho od splnění úkolu neodradila ani porucha letounu nad nepřátelským územím. Nutno dodat, že ze všech příslušníků 311. perutě nalétal nejvíce operačních hodin a vykonal 45 bombardovacích náletů. Nepřekvapí tedy, že již 3. července1941 byl jmenován novým velitelem „jeho peruti“ a následně povýšen na Wing Commandera. Patřil k jejím nejrespektovanějším i nejoblíbenějším velitelům a v průběhu jeho velení jednotka konečně dosáhla plného operačního stavu. Proslulé životní paradoxy se však nevyhnuly ani Josefu Ocelkovi. Statečný a neochvějný letec se potkal se Smrtí 21. července 1942, kdy při zkušebním letu na letounu Beaufort krátce po startu zachytil o střechu hangáru a zřítil se k zemi. O čtyři dny později byl pohřben se všemi vojenskými poctami na oddělení RAF vojenského hřbitova v Brookwoodu.

Připomeňme si proto Josefa Ocelku tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u pamětní desky na jeho rodném domu v Lipníku nad Bečvou, na jeho hrobě v Brookwoodu, nebo u Památníku československým letcům v pražské Bubenči. 

KALENDÁRIUM JOSEF OCELKA

KALENDÁRIUM JOSEF OCELKA
Zdroj fotografií: Portrét VHÚ. Hrob CEVH.

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.