KALENDÁRIUM Josef Bublík

Pamětní deska a portrét Josefa Bublíka

V dnešním Kalendáriu uctíme památku Josefa Bublíka, jednoho ze sedmi statečných, který padl v hrdinném boji v s nacistickými okupanty v památný den 18. června 1942 v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze.

Josef Bublík se narodil 12. února 1920 v československém Bánově. Po přerušení studia práv  z důvodu uzavření vysokých škol v prosinci 1939 odešel přes Slovensko, Jugoslávii a Sýrii do Francie. Zúčastnil se bojů na francouzské frontě a po kapitulaci Francie se evakuoval do Anglie, kde sloužil po vzniku 1. čs. smíšené brigády u 2. roty pěšího praporu. Po dosažení hodnosti desátníka aspiranta se dobrovolně přihlásil k plnění zvláštních úkolů.

Josef Bublík společně s Janem Hrubým a Bohuslav Koubou tvořili výsadek Bioscop, jenž ve spolupráci s výsadkem Bivouac dostal za úkol provádět sabotáže na území protektorátu, zejména ve vsetínské Zbrojovce a na vybraných moravských železničních tratích. Po výsadku 28. dubna 1942 na Křivoklátsku a po marných pokusech navázání kontaktu s odbojem se Bublík se svými kolegy spojili s dalšími výsadkáři a přebývali v konspiračních bytech. Po atentátu na Heydricha se Bublík ukrýval v kryptě pravoslavného kostela Cyrila a Metoděje, kde po boji v obklíčení okupačními jednotkami spáchal sebevraždu. V roce 2002 byl povýšen do hodnosti podplukovníka v záloze. Jeho jméno nese ulice v Praze - Kobylisích a Základní škola v Bánově. 

Připomeňme si proto Josefa Bublíka tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u pamětního kamene na nároží Resslovy a Václavské ulice v místě, kam položili tělo parašutisty po vyvlečení z krypty pravoslavného kostela, nebo na pietním místě v Pardubicích.

#josefbublik #kalendarium #nikdysenevzdame #bioscop #druhasvetova #WWII #RAF #pieta #vzpominka #hrdina #druhyodboj 

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.