Jihoslovanské mauzoleum V Olomouci

Jihoslovanské mauzoleum V Olomouci

Jihoslovanské mauzoleum V Olomouci

V Bezručových sadech v historickém centru Olomouce se nachází jedna z nejvýznamnějších památek meziválečné funerální architektury na území České republiky – Jihoslovanské mauzoleum. Tato impozantní stavba z roku 1926 slouží jako místo posledního odpočinku více než 1 200 jihoslovanských vojáků, kteří zemřeli na území Moravy a Slezska během první světové války. 

Myšlenka vybudování Jihoslovanského mauzolea vzešla z prostředí Klubu přátel Jugoslávie, založeného v Olomouci dne 14. srpna 1920 po uzavření spojenecké smlouvy mezi Československou republikou a Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců. Klub se později stal součástí Československo-jihoslovanské ligy, která každoročně pořádala pietní vzpomínky na vojenském hřbitově v Olomouci-Černovíře, kde byly uloženy ostatky 173 jihoslovanských vojáků zemřelých během první světové války. Právě tyto tryzny postupně vedly k záměru soustředit ostatky jihoslovanských vojáků z Moravy a Slezska na jedno místo a vytvořit důstojný památník jejich oběti, jenž by zároveň sloužil jako symbol přátelství mezi Československem a Jugoslávií. 

Pro výstavbu byly vybrány Bezručovy sady, kde na uměle navršeném pahorku podle návrhu olomouckého architekta Huberta Austa, žáka významného slovinského architekta Josipa Plečnika, vzniklo působivé mauzoleum. Stavební práce byly zahájeny v dubnu 1926 a již o tři měsíce později, ve dnech 10. a 11. července 1926, proběhlo slavnostní otevření za účasti československých i jugoslávských delegací. Součástí programu bylo rovněž vysvěcení kaple pravoslavným biskupem Gorazdem.  

Architektonické řešení mauzolea vychází z principů monumentálního neoklasicismu. Dominantou areálu je jedenáct metrů vysoká kaple s kupolí, umístěná na vyvýšené terase přístupné dvouramenným schodištěm. Průčelí tvoří antikizující portikus podepřený deseti dórskými sloupy, jehož kladí nese dvojjazyčný nápis „VĚRNOST ZA VĚRNOST – LJUBAV ZA LJUBAV“. Srbochorvatská část nápisu znamená „Lásku za lásku“ a symbolicky vyjadřuje vzájemnou úctu, solidaritu a přátelství mezi československým a jihoslovanským národem. 

Interiér kaple zdobí nástěnné malby a fresky světců v byzantském stylu, které odkazují k pravoslavné tradici zde pohřbených vojáků. Součástí uměleckého řešení je také sochařská výzdoba olomouckého sochaře Julia Pelikána. Jejím nejvýraznějším prvkem je pískovcový reliéf truchlící ženy, doplněný státními znaky Československa a Jugoslávie, umístěný u vstupu do podzemní krypty, která tvoří jádro celé stavby.

Podzemní krypta o rozměrech přibližně 14 × 7 metrů je zaklenuta segmentovou klenbou a ukrývá malé dřevěné rakve s ostatky 1 227 jihoslovanských vojáků, kteří zahynuli během první světové války na území Moravy a Slezska. Většina z nich pocházela z území dnešní Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Slovinska a Srbska, menší počet pak z Černé Hory a Severní Makedonie. 

Totožnost zde pohřbených vojáků je doložena. Dochovaly se údaje o jejich jménech, datech a místech narození, vojenských hodnostech, datech a místech úmrtí i příčinách smrti. Veškeré dostupné informace jsou evidovány ve Veřejném portálu Centrální evidence válečných hrobů na tomto odkazu: https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/ade8b2e5-2c84-4f1e-b0f6-2147aeb51838

Přestože bylo mauzoleum od počátku zamýšleno jako důstojný symbol přátelství obou zemí, po druhé světové válce začalo postupně chátrat. Dlouhodobý nezájem, vandalismus i nevyřešené majetkoprávní vztahy vedly k rozsáhlému poškození stavby, její výzdoby i technického stavu. Zásadní změna nastala až po převodu mauzolea do vlastnictví města Olomouce v roce 2015, kdy bylo možné zahájit jeho komplexní obnovu. 

Rekonstrukce mauzolea byla rozdělena do tří na sebe navazujících etap. První etapa, realizovaná v letech 2016 a 2017, byla zaměřena na sanaci teras a schodišť a na provedení opatření proti vzlínající vlhkosti. Druhá etapa, která probíhala v letech 2018 a 2019, zahrnovala celkovou obnovu kaple, rekonstrukci exteriéru i interiéru, opravu střešní konstrukce a obnovu povrchů stěn a podlah. Třetí, závěrečná etapa, která stále probíhá, je věnována obnově podzemní krypty, restaurování rakví a konzervaci uložených lidských ostatků. 

Celkové náklady na první a druhou etapu rekonstrukce dosáhly 12 139 992 Kč. Významnou část této částky, konkrétně 5 271 410 Kč, poskytlo Ministerstvo obrany České republiky prostřednictvím dotačního programu ISPROFIN č. 107 190 „Zachování a obnova historických hodnot“. Na realizaci probíhající třetí etapy vyčlenilo Ministerstvo obrany České republiky další 3 255 000 Kč z dotačního programu ISPROFIN č. 107 290 „Zachování a obnova historických hodnot I“. 

Kristýna Hledíková

 

Odkaz na Jihoslovanské mauzoleum ve Veřejném portálu Centrální evidence válečných hrobů:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/ade8b2e5-2c84-4f1e-b0f6-2147aeb51838

 

Summary:

Today marks the 100th anniversary of the ceremonial opening of the South Slavic Mausoleum in Olomouc. Designed by architect Hubert Aust in a monumental Neoclassical style, the structure stands as one of the most significant examples of interwar funerary architecture in the Czech Republic. Its underground crypt contains the remains of more than 1,200 South Slavic soldiers, laid to rest in small wooden coffins. These men died on the territory of Moravia and Silesia during the First World War. After decades of neglect and deterioration, the mausoleum underwent an extensive restoration, made possible in part through substantial financial support from the Ministry of Defence of the Czech Republic.

Jihoslovanské mauzoleum v Olomouci bylo postaveno roku 1926 ve stylu monumentálního neoklasicismu.

Jihoslovanské mauzoleum v Olomouci bylo postaveno roku 1926 ve stylu monumentálního neoklasicismu.
Zdroj: Wikipedie

V podzemní kryptě se nachází ostatky více než 1 200 jihoslovanských vojáků, kteří zemřeli během první světové války na území Moravy a Slezska.

V podzemní kryptě se nachází ostatky více než 1 200 jihoslovanských vojáků, kteří zemřeli během první světové války na území Moravy a Slezska.
Zdroj: Wikipedie

Interiér kaple zdobí nástěnné malby a fresky světců v byzantském stylu.

Interiér kaple zdobí nástěnné malby a fresky světců v byzantském stylu.
Zdroj: Wikipedie

Architektem stavby byl Hubert Aust (1891–1955), žák významného slovinského architekta Josipa Plečnika.

Architektem stavby byl Hubert Aust (1891–1955), žák významného slovinského architekta Josipa Plečnika.
Zdroj: Wikipedie

Dřevěné rakve s ostatky jihoslovanských vojáků; stav před rekonstrukcí.

Dřevěné rakve s ostatky jihoslovanských vojáků; stav před rekonstrukcí.
Zdroj: NPÚ, Památkový katalog. Dostupné na: https://pamatkovykatalog.cz/jihoslovanske-mauzoleum-12108969

Stav mauzolea před rekonstrukcí

Stav mauzolea před rekonstrukcí
Zdroj: NPÚ, Památkový katalog. Dostupné na: https://pamatkovykatalog.cz/jihoslovanske-mauzoleum-12108969

Stav mauzolea před rekonstrukcí

Stav mauzolea před rekonstrukcí
Zdroj: NPÚ, Památkový katalog. Dostupné na: https://pamatkovykatalog.cz/jihoslovanske-mauzoleum-12108969

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.