Jaselská operace

Jaselská operace

Po Karpatsko-dukelské operaci přešel vyčerpaný 1. československý armádní sbor do obrany na řece Ondavě. Všech pět dělostřeleckých pluků a tanková brigáda (lépe řečeno to, co z ní zbylo) se přesunuly ve druhé polovině prosince zpátky na severní stranu Karpat k polskému městu Jaslo.

Jaselská operace byla zahájena 15. ledna 1945 po osmé hodině dělostřeleckou přípravou sovětských a československých vojsk. V deset hodin vyrazila pěchota s podporou tanků. Československým dělostřelcům se podařilo zasáhnout a zničit všechny určené cíle. Útok podporovaly i československé tanky v síle dvou čet s pěti tanky a jedním samohybným dělem. Jeden z tanků najel krátce po zahájení útoku na minu, ale byl následně opraven, další tank byl zničen německým Panzerfaustem na kótě 382. Zbývajícím obrněncům se podařilo zničit několik německých kulometných hnízd, dva bunkry, několik okopů, protitankové dělo a desítku tankoborníků a pěšáků. Další desítky nepřátelských vojáků se vzdaly. Svůj úkol, obsadit stanovené kóty, českoslovenští tankisté splnili. Stejně tak českoslovenští dělostřelci. 

Sovětské velení udělilo třem z pěti československých dělostřeleckých pluků čestný název „Jaselský“. Německou obranu se podařilo prolomit s minimálními ztrátami na československé straně. Padlo osm vojáků, z toho šest dělostřelců: podporučík Martin Martinček, vojín Iľko Maksymjuk, vojín František Džumurat, desátník Michal Červák, vojín Ivan Gazdag a vojín Michal Roman, a dva tankisté: četař Mitrofan Molnár a vojín Klement Suchánek. Dalších 27 československých vojáků bylo zraněno.

Většina dělostřelců byla původně pochována v obci Wrocanka, zatímco oba tankisté v obci Kopytowa. V současnosti však místo jejich pohřbení není známo. Při živelném přepohřbívání v poválečných letech se stopa jejich ostatků ztratila. Jejich jména jsou nyní uvedena pouze na bronzových deskách Památníku na slovenské straně Dukelského průsmyku. Jméno vojína Františka Džumurata je navíc uvedeno na Válečném hřbitově v polské Dukle, kde je s největší pravděpodobností pohřben. Jeden z dělostřelců, vojín Iľko Maksymjuk, však nemá ani takové pietní připomenutí. Předpokládáme, že jeho jméno bude uvedeno na plánovaném pietním místě v polské Dukle.

V Československé armádě byl od roku 1949 na počest jaselské operace 15. leden slaven jako Den dělostřelectva, později Den raketového vojska a dělostřelectva. V každém větším městě byla Jaselská ulice nebo Jaselská kasárna. Slovensko v této tradici pokračuje a 15. leden slaví jako Den dělostřelectva OS SR.

Spolek Česká a Slovenská Obec Dělostřelecká společně s městem Jaslo a slovenským ministerstvem obrany plánuje 15. ledna 2025 v Jaslu odhalit pamětní tabuli padlým a raněným československým dělostřelcům.

Pavel Filípek

Číslo válečného hrobu: SVK-39577, SVK-39575, SVK-39574, POL-56663

Odkaz na válečný hrob s ostatky v Evidenci válečných hrobů zde:

Hrob Františka Džumurata se pravděpodobně nachází na Válečném hřbitově v polské Dukle:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=POL-56663

Odkaz na pietní místo v Evidenci válečných hrobů zde:

Michal Červák, František Džumurat a Ivan Gazdag jsou připomenuti na desce Památníku v Dukelském průsmyku:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=SVK-39574

Mitrofana Molnára, Martina Martinčeka a Klementa Suchánka připomíná deska Památníku v Dukelském průsmyku:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=SVK-39577

Michal Roman je rovněž připomenut na desce Památníku v Dukelském průsmyku:
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=SVK-39575

 

Summary:

After the Carpathian-Dukla Operation during WWII, the exhausted 1st Czechoslovak Army Corps moved to defensive positions along the Ondava River. In December 1944, its five artillery regiments and what remained of the tank brigade were redeployed north of the Carpathians to the Polish town of Jasło. The Jaslo Operation began on 15 January 1945 with artillery fire of Soviet and Czechoslovak forces, followed by an infantry and tank assault. Czechoslovak artillery destroyed all designated targets, while tanks eliminated German strongholds, including bunkers and machine gun nests. Despite minimal losses—eight dead and 27 wounded—the Czechoslovaks successfully broke through German defences. Soviet command honoured three artillery regiments with the title “Jaselský.” Initially buried in Wrocanka and Kopytowa, most fallen soldiers’ remains are now untraceable, though their names are commemorated on the Dukla Pass Memorial. A new plaque in Jasło, to be unveiled on 15 January 2025, will further honour their legacy.

Pásový tahač Typu JA – 12 s s kanónovou houfnicí ML – 20 ve vleku.

Pásový tahač Typu JA – 12 s s kanónovou houfnicí ML – 20 ve vleku.
Zdroj: KOPECKÝ, Milan. Dělostřelci a tankisté 1. československého armádního sboru u Jasla: (18. prosince 1944–19. ledna 1945). In: Historie a vojenství 2005, č. 3. On-line: https://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:7171e52a-9a0d-45bd-8d3d-632ccf28797d

Plán bojů u Jasla

Plán bojů u Jasla
Zdroj: KOPECKÝ, Milan. 1. československá samostatná tanková brigáda v SSSR: tankisté československé zahraniční armády na Východní frontě 1943-1945. Praha: Miroslav Bílý –MBI, 2001.

Příslušníci dělostřeleckého protitankového pluku bezprostředně po návratu od Jasla.

Příslušníci dělostřeleckého protitankového pluku bezprostředně po návratu od Jasla.
Zdroj: KOPECKÝ, Milan. Dělostřelci a tankisté 1. československého armádního sboru u Jasla: (18. prosince 1944–19. ledna 1945). In: Historie a vojenství 2005, č. 3. On-line: https://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:7171e52a-9a0d-45bd-8d3d-632ccf28797d

Pamětní deska v Dukelském památníku.

Pamětní deska v Dukelském památníku.
Zdroj: CEVH

Válečný hřbitov v polském městě Dukla

Válečný hřbitov v polském městě Dukla
Zdroj: CEVH

Pamětní deska na Válečném hřbitově v polském městě Dukla.

Pamětní deska na Válečném hřbitově v polském městě Dukla.
Zdroj: CEVH

Konečný návrh pamětní tabule věnované dělostřelcům 1. Československého armádního sboru ve městě Jaslo.

Konečný návrh pamětní tabule věnované dělostřelcům 1. Československého armádního sboru ve městě Jaslo.
Zdroj: Česká a Slovenská Obec Dělostřelecká

Pozvánka na slavnostní odhalení pamětní tabule československým dělostřelcům.

Pozvánka na slavnostní odhalení pamětní tabule československým dělostřelcům.
Zdroj: Česká a Slovenská Obec Dělostřelecká

Zdroje:

KOPECKÝ, Milan. 1. československá samostatná tanková brigáda v SSSR: tankisté československé zahraniční armády na Východní frontě 1943-1945. Praha: Miroslav Bílý –MBI, 2001.

KOPECKÝ, Milan. Dělostřelci a tankisté 1. československého armádního sboru u Jasla: (18. prosince 1944–19. ledna 1945). In: Historie a vojenství 2005, č. 3. On-line: https://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:7171e52a-9a0d-45bd-8d3d-632ccf28797d

KOPECKÝ, Milan, VHÚ Praha. Československý sborový dělostřelecký pluk 5 (1944-1945). Praha: Ministerstvo obrany České republiky – Odbor komunikace a propagace, 2012, s 36-37.Armádní rozkaz ke dni československého dělostřelectva. In: Obrana lidu 3, č. 12 (15.1.1949). On-line: https://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:7cc621c0-6c18-11e1-a6b5-0013d398622b

 

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.