Hrádek u Nechanic

Hrádek u Nechanic

Hrádek u Nechanic

Rozhodující bitva prusko-rakouské války z roku 1866 se odehrála u Hradce Králové 3. 7. 1866 a potvrdila jasnou vojenskou převahu pruského království. Bitvu nám do dnešní doby připomíná množství pomníků a válečných hrobů. Ty průběžně prochází nezbytnou renovací, aby i nadále plnily roli pietního místa i jako němá vzpomínka na válku a konkrétní lidské osudy. 

V obci Hrádek u Nechanic proběhla na místním hřbitově u kostela sv. Jiří v letech 2024 a 2025 nezbytná komplexní renovace osmi válečných hrobů, respektive pomníků na nich umístěných. Jednalo se o nutný zásah, neboť se pomníky, především jejich pískovcové části, z nichž byly všechny kromě jednoho zhotoveny, nacházely ve velmi špatném technickém stavu. Problémy představovala zejména povrchová degradace kamene a u některých pomníků také praskání kamene v místech kotvení litinových křížů. Kamenné části byly navíc biologicky (řasy, lišejníky) i anorganicky znečištěny, písmo bylo místy nečitelné, tmely nefunkční a u litinových křížů dožívaly ochranné nátěry, přičemž se již objevovala koroze.

Renovace pomníků provedená odborným kameníkem Jiřím Soukupem spočívala především ve zpevnění kamene speciálními zpevňovacími prostředky, jeho očištění, tmelení, zvýraznění písma a závěrečné hydrofobizaci. Obnovou prošly tyto pomníky:

Pískovcový pomník s vysokým litinovým křížem rakouského majora Adolfa von Karlowa od c. k. pěšího pluku č. 45 (ev. č. válečného hrobu CZE5205-3810).

Pískovcový pomník s vysokým litinovým křížem rakouského podporučíka Julia Soppeho od c. k. pěšího pluku č. 45 (ev. č. válečného hrobu CZE5205-3811).

Pomník z hadce s křížem z téhož materiálu saského nadporučíka Woldemara Schulze od 14. pěšího praporu (ev. č. válečného hrobu CZE5205-3812).

Pískovcový pomník rakouského podporučíka Gustava Strádala od c. k. praporu polních myslivců č. 29 (ev. č. válečného hrobu CZE5205-3813).

Pískovcový pomník s křížem z téhož materiálu rakouského nadporučíka Kaspara Vogela od c. k. praporu polních myslivců č. 31 (ev. č. válečného hrobu CZE5205-3814).

Pískovcový pomník s litinovým jetelovým (brabantským) křížem pruského vojína J. Schaffse (ev. č. válečného hrobu CZE5205-3815).

Pískovcový pomník pruského poručíka Hermanna Otto Wilhelma Madelunga od 56. westfálského pěšího pluku (ev. č. válečného hrobu CZE5205-3817).

Pískovcový pomník zakončený litinovým jetelovým (brabantským) křížem pruského vojína Friedricha Wilhelma Goerta (ev. č. válečného hrobu CZE5205-3818).

 

Finanční náklady na první etapu renovace válečných hrobů v Hrádku u Nechanic dosáhly v roce 2024 částky 165 891 Kč, z čehož 132 712 Kč poskytlo Ministerstvo obrany ČR z dotačního programu ISPROFIN č. 107 290 „Zachování a obnova historických hodnot I“. Druhá etapa realizovaná v roce 2025 si vyžádala náklady ve výši 210 813 Kč, přičemž Ministerstvo obrany ČR ze stejného dotačního programu uhradilo 168 813 Kč.

Jiří Řezníček

 

Odkazy do Veřejného portálu Centrální evidence válečných hrobů na všechny evidované válečné hroby:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5205-3810

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5205-3811

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5205-3812

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5205-3814

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5205-3815

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5205-3817

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5205-3818

Summary

The Battle of Hradec Králové on 3 July 1866, the decisive engagement of the Austro-Prussian War, confirmed Prussia's military superiority. Today, its legacy is preserved through numerous war graves and memorials. In 2024–2025, eight war grave monuments at the cemetery beside St George's Church in Hrádek u Nechanic underwent comprehensive conservation. Severely weathered sandstone monuments and cast-iron crosses were professionally restored to preserve their historical value and ensure they remain places of remembrance for future generations.

Pomníky na válečných hrobech na hřbitově u kostela sv. Jiří v Hrádku po renovaci.

Pomníky na válečných hrobech na hřbitově u kostela sv. Jiří v Hrádku po renovaci.
Foto: Ladislav Černý

Pomník saského nadporučíka Woldemara Schulze před renovací.

Pomník saského nadporučíka Woldemara Schulze před renovací.
Foto: CEVH

Pohled na pomníky rakouského nadporučíka Kaspara Vogela a rakouského podporučíka Gustava Strádala před renovací.

Pohled na pomníky rakouského nadporučíka Kaspara Vogela a rakouského podporučíka Gustava Strádala před renovací.
Foto: CEVH

Pohled na pomníky pruského vojína Friedricha Wilhelma Goerta a rakouského majora Adolfa von Karlowa před renovací.

Pohled na pomníky pruského vojína Friedricha Wilhelma Goerta a rakouského majora Adolfa von Karlowa před renovací.
Foto: CEVH

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.