Horní Hynčina (Pohledy)

Horní Hynčina (Pohledy)

Horní Hynčina (Pohledy)

Pomník obětem první světové války v Horní Hynčině stojí v blízkosti kostela sv. Mikuláše od roku 1921. Jedná se o jednoduchý pomník zbudovaný z osmi kusů pískovcových kamenů, sestavených do podoby skaliska o výšce 270 cm. V přední části je vsazena nápisová deska z opaxitu, umístěná v mělké, zaklenuté nice, připomínající 59 obětí. Autorem pomníku je M. Kubitschek z Moravské Třebové. Nad nápisovou deskou je v kruhovém poli umístěn matně zlacený reliéf hlavy Krista.

Na pomníku byla vzhledem k jeho stáří a použitím pískovce patrná povrchová eroze a lokální znečištění tmavými depozity. Další závady spočívaly v místy chybějících spárách, což zvyšovalo nebezpečí zatékání vody do konstrukce pomníku a za nápisovou desku, a také ve zhoršené čitelnosti nápisů v důsledku vymytého zlacení. Na vrcholu pomníku rovněž chyběla soška orla, představující symbolickou a nacionální výzdobu pomníku, která zmizela patrně již někdy po druhé světové válce.

Vlastník pomníku, obec Pohledy, pod niž Horní Hynčina spadá, proto usiloval o jeho renovaci. Ta byla realizována v roce 2025. V rámci obnovy byl pomník očištěn tlakovou vodou a čisticí pastou určenou pro porézní anorganické materiály. Následovalo nové vyspárování hydraulickou maltovinou na bázi bílého cementu ve směsi s křemičitým pískem, probarvenou anorganickými pigmenty dle barevnosti dochovaných spár. U nápisové desky došlo k přezlacení textu plátkovým zlatem a na vrchol pomníku byla navrácena kopie původního orla, zhotovená z pískovce.

Závěrem byl pomník ošetřen hydrofobizačním přípravkem na bázi organokřemičitanů za účelem vytvoření vodoodpudivého povrchu, který zajišťuje dlouhodobě vyšší odolnost vůči povrchovému znečištění a uchycení vegetabilních porostů, jako jsou řasy či lišejníky.

Renovace pomníku obětem 1. světové války v Horní Hynčině dosáhla celkové výše 243 095 Kč, přičemž větší část nákladů, konkrétně 194 476 Kč, byla hrazena Ministerstvem obrany ČR z dotačního programu ISPROFIN č. 107 290 „Zachování a obnova historických hodnot I“.

Jiří Řezníček

 

Číslo válečného hrobu: CZE5312-6329

Odkaz na pomník v Evidenci válečných hrobů zde:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5312-6329

 

Pomník v Horní Hynčině krátce po svém zbudování.

Pomník v Horní Hynčině krátce po svém zbudování.
Foto: aukro.cz

Pohled na pomník v Horní Hynčině před renovací.

Pohled na pomník v Horní Hynčině před renovací.
Foto: Marina Hrozinová

Pohled na pomník v Horní Hynčině po renovaci.

Pohled na pomník v Horní Hynčině po renovaci.
Zdroj: CEVH

Pohled na zadní část pomníku v Horní Hynčině po renovaci.

Pohled na zadní část pomníku v Horní Hynčině po renovaci.
Zdroj: CEVH

Detail nově vyzlacené nápisové desky na pomníku v Horní Hynčině.

Detail nově vyzlacené nápisové desky na pomníku v Horní Hynčině.
Foto: mapy.com

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.