Dušan Jurkovič: Haličská funerální architektura za Velké války - Nowy Żmigród

Dušan Jurkovič: Haličská funerální architektura za Velké války - Nowy Żmigród

Navazujeme na první díl naší nové minisérie o haličské funerální architektuře Dušana Jurkoviče a nejprve se zastavíme na hřbitově č. 8 v Nowem Żmigródě v Podkarpatském vojvodství. Hřbitovu dominuje ústřední pomník, jež tvoří pět sloupů na společném podstavci, zakončených hlavicemi s motivem akantových listů. Pomník nese rovněž nápis: FRAGT NICHT, WER FREUND EUCH ODER FEIND GEWESE – HIER RUHN DEM EID GETREU HELDEN AUS; AUS TAUSENDEM IM WILD ERGRIMMEN STRAUSS VOM WURGER TOD ZU OPFERN AUSERLESEN – WOM WÜRGER TOD, DER GRAB AN GRABER REITHE, BIS SICH VERSÖHNUNG AUS DEM NASS BEFREITE. Díky rekonstrukci hřbitov znovu zaplnily vztyčené litinové kříže 214 padlých a pohřbených vojáků, kteří zde zahynuli v měsících listopadu a prosinci 1914, a dále v květnu 1915.  

Na hřbitově spočívají vojáci hned tří armád ve 27 masových hrobech a 157 jednotlivých hrobech. Nejvyššího počtu pohřbených dosahují ruští vojáci, příslušející k několika plukům: 32. (32-й пехотный Кременчугский полк), 189. (189-й пехотный Измаильский полк), 190. (190-й пехотный Очаковский поовский пооок 192. (192-й пехотный Рымникский полк), 195. (195-й пехотный Оровайский полк) a 196. (196-й пехотный Инсарский полк) pěšímu pluku.

Druhou nejpočetnější skupinu představují příslušníci c. k. rakouské armády, jichž zde napočítáme na 58. Jedná se o muže z pěšího pluku č. 97 z doplňovacího obvodu Triest, pěšího pluku č. 47 z doplňovacího obvodu Marburg (dnešní Maribor), pěšího pluku č. 27 z doplňovacího obvodu Graz, pěšího pluku č. 96 z doplňovacího obvodu Carlstadt (dnešní Karlovac) a konečně z 2. a 3. polního střeleckého praporu. Třetí seskupení tvoří sedm německých vojáků ze 77. a 46. pruského pěšího pluku a dále z 3. a 13. bavorského pěšího pluku. 

V Centrální evidenci válečných hrobů evidujeme na tomto hřbitově dva příslušníky c. k. praporu polních myslivců č. 2 Hradec Králové. Nalézá se zde válečný hrob s ostatky jägera neboli myslivce (vojína) Václava Vrobického, který dne 19. listopadu 1914 si dal zde schůzku se Smrtí. V druhém případě se jedná o Josefa Ernsta Reichelta, rodáka ze Smržovky na Jablonecku, u něhož disponujeme údajem, že zesnul ve Żmigródě.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=POL-41412&coid=193&con=Polsko&lid=211&lim=Nowy%20%c5%bdmigr%c3%b3d&st=1&

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=POL-41413&coid=193&con=Polsko&lid=211&lim=Nowy%20%c5%bdmigr%c3%b3d&st=1&

Přehled všech identifikovaných pohřbených na tomto hřbitově naleznete zde: http://wicy.webd.pl/polegli/miasto.php?lng=pl&m=382&order=n

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.