Dubňany

Dubňany

Dubňany

V jihomoravském městě Dubňany, ležící ve známém vinařském kraji, se na návsi nachází pomník obětem světových válek z řad místních obyvatel. Pomník, původně věnovaný padlým z první světové války, pochází z roku 1921 a jeho autorem je akademický sochař Ferdinand Štábla z Hodonína. Má tvar třikrát odstupňovaného hranolovitého podstavce se sochou dívky v životní velikosti.

Pod sochou je umístěn reliéf lva s orlicí a nápisová deska s textem „Na věčnou paměť padlých občanů ve světové válce 1914–1918“. Pod ním je umístěna žulová deska se jmény padlých z první světové války. Na bocích pomníku jsou umístěny dětské postavy chlapce a dívky. Dívka drží v ruce věnec, chlapec ratolest. 

Po druhé světové válce byl pomník doplněn ve spodní části o letopočet 1939–1945 a pod ním umístěnou žulovou desku se jmény obětí tohoto konfliktu.

Dlouhodobým působením povětrnostních podmínek se pomník nacházel v zanedbaném stavu. Povrch kamene pomníku pokrýval mech a nečistoty, na některých místech byla patrná zvětralá místa a dožilé tmely. Písmo bylo již slabě čitelné a na žulové desce pomníku vznikla prasklina. Přitom poslední oprava pomníku proběhla přibližně před 15 lety.

Majitel pomníku, město Dubňany, se proto rozhodl k jeho renovaci, kterou v roce 2023 provedl restaurátor Josef Krososka z obce Bavory. Spočívala v jeho kompletním očištění, nahrazení dožilých tmelů umělým kamenem odpovídající barvou a strukturou původnímu materiálu a vyzlacením hůře čitelných nápisů. Na závěr byl pomník nakonzervován, aby lépe odolával povětrnostním vlivům. Celkové náklady na renovaci pomníku činily 76 900 Kč, přičemž na ni přispělo Ministerstvo obrany částkou 61 520 Kč z dotačního programu ISPROFIN – Zachování a obnova historických hodnot I.

Jiří Řezníček

 

Číslo válečného hrobu: CZE6206-14158

Odkaz na pomník v Evidenci válečných hrobů zde: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6206-14158

 

Summary:

A war memorial in Dubňany, South Moravia, honours local victims of both world wars. Created in 1921 by sculptor Ferdinand Štábla, it features a tiered pedestal with a life-sized girl, a lion relief, and name plaques. Over time, weathering damaged the structure. In 2023, a full restoration was carried out by Josef Krososka, including cleaning, repairs, gold lettering, and conservation. The project cost 76,900 CZK, with 61,520 CZK funded by the Ministry of Defence under ISPROFIN. 

Pohled na pomník v Dubňanech v roce 2014.

Pohled na pomník v Dubňanech v roce 2014.
Foto: CEVH

Pohled na pomník v Dubňanech po provedené renovaci.

Pohled na pomník v Dubňanech po provedené renovaci.
Zdroj: Mapy.cz, on-line: https://mapy.cz/turisticka?up=01-12658619357460414984&source=author&id=01-12658619357460414984&sourcep=foto&idp=4608977&x=16.0952086&y=49.3539449&z=8

Detailní pohled na žulovou desku se jmény obětí na pomníku v Dubňanech po renovaci.

Detailní pohled na žulovou desku se jmény obětí na pomníku v Dubňanech po renovaci.
Zdroj: Mapy.cz, on-line: https://mapy.cz/turisticka?q=dub%C5%88any%2C%20pomn%C3%ADk%20ob%C4%9Btem%20sv%C4%9Btov%C3%BDch%20v%C3%A1lek&source=base&id=2314728&ds=2&gallery=1&sourcep=foto&idp=7247252&x=17.1024633&y=48.9198213&z=17

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.