Dobytí Jekatěrinburgu československými legionáři v roce 1918

Dobytí Jekatěrinburgu československými legionáři v roce 1918

Československé legie vstoupily do Jekatěrinburgu pod velením plukovníka Sergeje Nikolajeviče Vojcechovského 25. července 1918. Ve městě pak sídlilo velení Uralské fronty (později Jekatěrinburská skupina Sibiřské armády, jejíž velení přebral gen. Radola Gajda) a Odbočka Československé národní rady v čele s Bohdanem Pavlů (pozdějším československým vyslancem v Rusku). Byly zde dislokovány četné jednotky, včetně týlových, lazarety apod. Na počátku roku 1919 zde byl zřízen československý konzulát.

Uralská oblast byla místem jedněch z nejtěžších bojů občanské války v Rusku. Československé legie kontrolovaly celý region středního a jižního Uralu. Do Jekatěrinburgu je svážena většina vojáků padlých pod náporem bolševických sil, v jejichž řadách působila řada německých a maďarských vojáků a důstojníků.

Jako místo pro jejich pohřbívání byl vybrán jeden z největších městských hřbitovů – Michajlovský. Vojáci byli ukládáni do společných hrobů označených kříži a kovovými tabulkami s čísly hrobů. Například zde bylo pohřbeno téměř 30 padlých z bojů u Utkinského závodu 6. září nebo 24 legionářů ze srážky u Kynu 7. – 9. září 2018. Z bojů u Nižního Tagilu na přelomu září a října bylo do Jekatěrinburgu převezeno 42 padlých a zemřelých na zranění, kteří zde také nalezli své poslední místo odpočinku. Celkem bylo v 11 jednotlivých a 41 hromadných hrobech od konce července 1918 do počátku července 1919 na Michajlovském hřbitově pohřbeno 356 legionářů. Na stejném hřbitově byli pohřbíváni i vojáci ruské Bílé armády (asi 270 osob). 

Počátkem léta 1919 se k Jekatěrinburgu přiblížila fronta a bylo rozhodnuto o opuštění města. Po necelém roce legionáři opustili město. Poslední vlaky odjely 11. července 1919 i s kovovými tabulkami označujícími jednotlivé hroby, které byly z obavy před zničením hřbitova bolševiky sňaty. Legionáři již tehdy měli své zkušenosti s bolševickými způsoby.

Obavy se však naplnily a legionářské hroby za sovětské moci přestaly existovat. Nicméně v roce 2008 se podařilo na místě, kde byli naši hrdinové pohřbeni, odhalit monumentální památník, který připomíná nejen naše padlé, ale i ty z ruské Bílé armády. Organizačně se na této realizaci vedle Odboru pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany ČR významně podílel generální konzul Miroslav. Stavbu financovalo Ministerstvo obrany a brněnská firma Alta a. s. 

 

Summary

Czechoslovak legionnaires captured Yekaterinburg in 1918. They opened a new anti-Bolshevik front in Russia and controlled the Urals region during the civil war. Fallen soldiers were buried in mass graves at Michajlovský Cemetery. The Czechoslovak legionnaires left Yekaterinburg in 1919, and their graves were destroyed by the Soviets. A monument was erected in 2008 to honor the fallen soldiers. The construction of the monument was co-financed by the Ministry of Defense of the Czech Republic.

Dobové foto zachycuje legionářské hroby

Dobové foto zachycuje legionářské hroby
Zdroj: MO ČR.

Historické záběry z pohřbů československých legionářů v Jekatěrinburgu

Historické záběry z pohřbů československých legionářů v Jekatěrinburgu
Zdroj: MO ČR.

Celkem bylo v 11 jednotlivých a 41 hromadných hrobech od konce července 1918 do počátku července 1919 na Michajlovském hřbitově pohřbeno 356 legionářů

Celkem bylo v 11 jednotlivých a 41 hromadných hrobech od konce července 1918 do počátku července 1919 na Michajlovském hřbitově pohřbeno 356 legionářů
Zdroj: MO ČR.

Za místo posledního odpočinku pro čs. legionáře byl zvolen Michajlovský městský hřbitov

Za místo posledního odpočinku pro čs. legionáře byl zvolen Michajlovský městský hřbitov
Zdroj: MO ČR.

Kostel na Michajlovském hřbitově

Kostel na Michajlovském hřbitově
Zdroj: MO ČR.

Monumentální památník připomíná naše padlé i bojovníky z ruské Bílé armády

Monumentální památník připomíná naše padlé i bojovníky z ruské Bílé armády
Zdroj: ČsOL.

Pohřeb repatriovaného hrdiny – vrchního respicienta finanční stráže Ludvíka Svobody

Urna s ostatky vrchního respicienta finanční stráže Ludvíka Svobody byla uložena do rodinného hrobu v Horních Vilémovicích. Svoboda, velitel čety Stráže obrany státu, byl 22. září 1938 zavražděn nacisty během henleinovského povstání v Liptani. Jeho ostatky, po desetiletí uložené v Polsku, byly exhumovány v roce 2025 díky spolupráci Ministerstva obrany ČR a polského Institutu národní paměti. Pohřeb je symbolem návratu padlého obránce vlasti i dlouhodobé péče státu o válečné hroby a historickou paměť.

Alej československých parašutistů - lípy výsadku Iridium a Bronse

V Aleji československých parašutistů, která se nachází v těsné blízkosti obce Střížov na Třebíčsku, bylo v sobotu 18. dubna za účasti zástupců odboru pro válečné veterány a...

Josef Šanc – český námořník v Japonsku

Josef Šanc z Nymburka sloužil jako námořník na křižníku Kaiserin Elisabeth. Po vypuknutí první světové války se zapojil do obrany německého přístavu Čching-tao proti japonským a britským silám. Po kapitulaci padl do zajetí a byl internován v Japonsku. Zemřel 21. dubna 1916 v táboře Kurume. Jeho osud připomíná pomník u chrámu Šogen-ji.