Českoslovenští tankisté v Ostravské operaci

Českoslovenští tankisté v Ostravské operaci

V Ostravsko-opavské operaci zasáhl do bojů také 1. československý armádní sbor v SSSR, včetně 1. československé samostatné tankové brigády, která vstoupila do bojů 24. března 1945. Již 27. března se jí podařilo prolomit německá obranná postavení u polské osady Marusze. V bojích zde padli podporučík Rostislav Ponikelský, rotný Josef Mrázek a desátník Ondrej Seninec, kteří byli pohřbeni v této osadě.

Tankisté následně postupovali směrem na Turzu, kde padlo 11 příslušníků brigády, kteří byli rovněž pohřbeni v této obci. Těžké boje probíhaly při postupu k československým hranicím u města Tworków, kde mezi 4. a 6. dubnem padlo 15 příslušníků československé tankové brigády.  Jedním z padlých byl velitel tankové roty podporučík Stěpan Vajda. Narodil se v roce 1922 na Podkarpatské Rusi. Po její okupaci Maďary v březnu 1939 odešel v následujícím roce do Sovětského svazu, kde byl zadržen a odsouzen k nuceným pracím. Z Gulagu byl s podlomeným zdravím propuštěn na základě intervence plk. Heliodora Píky až na začátku roku 1943. V Buzuluku byl přijat do československé zahraniční armády v hodnosti vojína. Po absolvování tankového výcviku se na začátku listopadu 1943 pod velením podporučíka Buršíka účastnil osvobození Kyjeva. Byl povýšen na desátníka. Poté se opět vyznamenal v bojích u Rudy a Bílé Cerkve. Za což byl dekorován Československým válečným křížem 1939. Za boje u Buzivky obdržel druhý Válečný kříž. 

Vajda se vyznamenal i v bojích u Tworkówa. Opět projevil výjimečné manévrovací schopnosti a přesnou střelbu. Bohužel, 6. dubna při vystupování z tanku byl zastřelen německým odstřelovačem. Společně s poručíkem Jiřím Lízálkem byl pohřben následující den na hřbitově u kostela v osadě Pogrzebieň. Dne 11. května byly jejich ostatky exhumovány a pohřbeny na náměstí před Novou radnicí v Moravské Ostravě. Později byly ještě jednou přemístěny do samostatného hrobu za Památníkem rudé armády v Komenského sadech. Poněkud zvláštní je, že se v tomto památníku nachází také jeho urna. Urnu má v památníku i Jiří Lízálek, jehož ostatky rodina nechala převézt do rodné Prahy, a je pohřben v Košířích. Stěpan Vajda byl posmrtně povýšen do hodnosti kapitána a byl mu udělen třetí Válečný kříž a titul Hrdina Sovětského svazu. V jeho rodném Dulovu se nachází muzeum věnované jeho památce.

U Tworkówa padl 5. dubna i desátník Andrej Marutka pocházející od Rovna na Volyni. Po jeho ostatcích pátrá jeho neteř Hana Fogatošová již déle než 15 let. Z ústního podání od své babičky a otce se dozvěděla, že její strýc Andrej s ostatními tankisty bojovali u obce Tworków. Jejich čtyři tanky vjely do vesnice, kde je Němci ze svých úkrytů ve stodolách zlikvidovali protitankovými zbraněmi. Šestnáct padlých spolubojovníků později pohřbili místní obyvatelé pod lipou ve vesnici. Její strýc se svým tankem a několik dalších se snažili dostat od lesa přes pole k trati a obsadit nádraží. Bohužel z jednoho domu na jeho tank vystřelili protipancéřovou pěst a tank začal hořet. Ostatní stroje dostaly příkaz ke stažení zpět do lesa. Dva z osádky tanku to měli přežít a odplazit se mezi tanky zpět do lesa. Strýc Andrej a jeho spolubojovník Emanuel Kuruc byli údajně zastřeleni kulometem ze stejného domu. Když se Němci stáhli směrem k československým hranicím, přeživší spolubojovníci padlého strýce a jeho druha vlastnoručně pohřbili na zahradě u domu a hrob osadili křížem s jejich jmény. Ten dům tam stále stojí. Podle polského starousedlíka kolem roku 1949 údajně pohřbené vojáky exhumovali a odvezli je buď do Krzanowic anebo Kryzanowic (to si přesně nepamatoval), kde prý měli zřídit společný hrob. Mysleli si, že jsou to sovětští vojáci, které údajně nenáviděli. Až kolem roku 1953 při odhalení pomníku kapitánu Vajdovi si uvědomili, že to nebyli Sověti.

Jméno Andreje Marutky, stejně jako jeho dalších padlých spolubojovníků je uvedeno na pietním místě v Národním památníku II. světové války v Hrabyni na Opavsku. Ovšem místo jejich posledního odpočinku se stále nepodařilo určit.

Pavel Filipek

Odkaz do Centrální evidence válečných hrobů na místa připomínající památku padlých tankistů.

Jméno Jířího Lízálka a Stěpana Vajdy je připomenuto v Památníku 2. světové války v Hrabyni

(VH: CZE8117-54675, VH: CZE8117-56103)

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8117-54675

Hrob s ostatky Jiřího Lízálka se nachází v Praze Košířích (VH: CZE0005-20182)

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0005-20182

Památník Stěpana Vajdy se nachází v polském Tworkówě (VH: POL30354)

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=POL-30354

Urna Stěpana Vajdy se nachází v Památníku Rudé armády v Komenského sadech v Ostravě (VH: CZE8119-7968)

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8119-7968

Summary: 

During the Ostrava-Opava Operation, the 1st Czechoslovak Army Corps in the USSR, including the 1st Czechoslovak Independent Tank Brigade, joined the fighting on 24 March 1945. On 27 March, they broke through the German defences at Marusha, where several tankers were killed. Heavy fighting continued towards Tworków, where 15 members of the brigade, including Lieutenant Stepan Vajda, were killed between 4 and 6 April. Vajda, an experienced tank commander and hero from the town of Kiev, was fatally shot by a German sniper on 6 April. He was later posthumously promoted to captain and awarded the title Hero of the Soviet Union. The final resting place of many other fallen soldiers remains unknown.