Centrální hřbitov a jednání na velvyslanectví ČR ve Vídni

Kladení věnců.

Dnes vám přinášíme slíbený příspěvek o naší cestě do Vídně. Minulý týden ve dnech 22. – 23. 2. 2024 se zástupci Odboru pro válečné veterány a válečné hroby MO ČR v doprovodu vojenského přidělence v Rakousku a Mgr. Tomáše Kykala z Vojenského historického ústavu vydali do Vídně na jednání s představiteli spolku Österreichische Schwarze Kreuz (dále jen Černý kříž). Jednání proběhlo v pátek 23. 2. na velvyslanectví České republiky a účastnil se ho i pan velvyslanec PhDr. Jiří Šitler. Černý kříž reprezentovali viceprezident pan Friedrich Ehn, spolkový vedoucí pro Dolní Rakousy Dr. Reinhard Wildling a Ing. Otto Jaus.

Rozhovory se nesly v přátelském duchu v krásném prostředí naší ambasády, v jejich rámci jsme rakouským kolegům prezentovali naši činnost a informovali je o vzniku Oddělení pro válečné hroby a pietní místa. Hlavním tématem byla vzhledem k naší společné minulosti péče o válečné hroby vojáků původem z našeho území, kteří padli v první světové válce. Černý kříž se dlouhodobě zaměřuje na opravy a údržbu vojenských hřbitovů z  první světové války nejen na území Rakouska, ale například v Itálii a na Balkáně. A právě na tyto lokality se chceme v letošním roce zaměřit i my, plánujeme je navštívit a doplnit naší Centrální evidenci válečných hrobů. Nabídli jsme možnost společného postupu při rekonstrukci vojenských hřbitovů nejdříve na území Itálie a posléze i v dalších státech. Nyní je na straně Černého kříže, aby jeho zástupci naši nabídku posoudili, a uvidíme, jak se naše spolupráce bude vyvíjet. Celkově hodnotíme jednání jako velice přínosné a pozitivní. I  díky viditelné snaze rakouských kolegů sdílet s námi informace, kterou deklarovali předáním seznamu všech vojáků rakousko-uherské armády původem z českých zemí pohřbených na vídeňském Centrálním hřbitově.

Samozřejmě jsme nemohli vynechat návštěvu Centrálního hřbitova a jeho vojenské části. Výše zmíněný seznam obsahuje přes 4 000 jmen a opravdu při obhlídce místa jsme našli skoro na každém náhrobním kameni aspoň jedno česky znějící jméno (vojáci zde byli pohřbíváni většinou po čtyřech). V současné době máme na tomto pohřebišti v naší evidenci pouze dva padlé, což jen dokazuje, jak moc práce před námi ještě stojí i v zemích nám tak blízkých jako je Rakousko. Na závěr návštěvy hřbitova jsme u ústředního pomníku vojenského pohřebiště položili věnec a vzdali čest památce našich padlých.

Společná fotka z jednání.

Společná fotka z jednání.
Zdroj: vlastní.

Ústřední pomník na vojenském pohřebišti z první světové války na Centrálním hřbitově.

Ústřední pomník na vojenském pohřebišti z první světové války na Centrálním hřbitově.
Zdroj: vlastní.

Kladení věnců.

Kladení věnců.
Zdroj: vlastní.

Kladení věnců.

Kladení věnců.
Zdroj: vlastní.

80. výročí zákřovské tragédie

Dne 18. dubna 1945 byla vesnice Zákřov obklíčena kozáky a gestapem kvůli podezření z podpory odboje. Zatkli 23 místních mužů a chlapců, z nichž 19 po krutých výsleších popravili 20. dubna v Kyjanicích. Jejich těla byla spálena. Tragédie vyšla najevo až po válce. Letos si připomínáme 80 let od této události.

Pochod smrti Reitzenhain (Pohraniční) – Chomutov – Terezín a vlak smrti v obci Březno

Na jaře 1945 prošel okresem Chomutov jeden z mnoha pochodů smrti, při kterém byli vězni z pobočného tábora Treglitz nuceni putovat z Pohraničního přes Chomutov až do Terezína. Trasa je dodnes lemována hroby a památníky těch, kteří po cestě zemřeli vyčerpáním, byli zastřeleni nebo ubiti. Tragická je i historie tzv. vlaku smrti v obci Březno, kde během několika dní zahynuly stovky vězňů hlady, žízní a následkem spojeneckého náletu. Připomínkou těchto událostí jsou hromadné hroby a pietní místa v obcích regionu.

Poslední let amerických stíhačů Raymonda F. Reutera a Williama R. Preddyho

Na konci druhé světové války se nad územím dnešního Česka odehrávaly dramatické letecké boje. Během jedné z posledních misí 17. dubna 1945 byli nad jižními Čechami sestřeleni dva američtí stíhací piloti – kapitán Raymond F. Reuter a poručík William R. Preddy. Oba padli po střetu s německými proudovými letouny Me-262 a zemřeli nedaleko Boršova nad Vltavou a Záluží. Jejich památku dnes připomínají pomníky na místech dopadu jejich letadel.