Centrální hřbitov a jednání na velvyslanectví ČR ve Vídni

Kladení věnců.

Dnes vám přinášíme slíbený příspěvek o naší cestě do Vídně. Minulý týden ve dnech 22. – 23. 2. 2024 se zástupci Odboru pro válečné veterány a válečné hroby MO ČR v doprovodu vojenského přidělence v Rakousku a Mgr. Tomáše Kykala z Vojenského historického ústavu vydali do Vídně na jednání s představiteli spolku Österreichische Schwarze Kreuz (dále jen Černý kříž). Jednání proběhlo v pátek 23. 2. na velvyslanectví České republiky a účastnil se ho i pan velvyslanec PhDr. Jiří Šitler. Černý kříž reprezentovali viceprezident pan Friedrich Ehn, spolkový vedoucí pro Dolní Rakousy Dr. Reinhard Wildling a Ing. Otto Jaus.

Rozhovory se nesly v přátelském duchu v krásném prostředí naší ambasády, v jejich rámci jsme rakouským kolegům prezentovali naši činnost a informovali je o vzniku Oddělení pro válečné hroby a pietní místa. Hlavním tématem byla vzhledem k naší společné minulosti péče o válečné hroby vojáků původem z našeho území, kteří padli v první světové válce. Černý kříž se dlouhodobě zaměřuje na opravy a údržbu vojenských hřbitovů z  první světové války nejen na území Rakouska, ale například v Itálii a na Balkáně. A právě na tyto lokality se chceme v letošním roce zaměřit i my, plánujeme je navštívit a doplnit naší Centrální evidenci válečných hrobů. Nabídli jsme možnost společného postupu při rekonstrukci vojenských hřbitovů nejdříve na území Itálie a posléze i v dalších státech. Nyní je na straně Černého kříže, aby jeho zástupci naši nabídku posoudili, a uvidíme, jak se naše spolupráce bude vyvíjet. Celkově hodnotíme jednání jako velice přínosné a pozitivní. I  díky viditelné snaze rakouských kolegů sdílet s námi informace, kterou deklarovali předáním seznamu všech vojáků rakousko-uherské armády původem z českých zemí pohřbených na vídeňském Centrálním hřbitově.

Samozřejmě jsme nemohli vynechat návštěvu Centrálního hřbitova a jeho vojenské části. Výše zmíněný seznam obsahuje přes 4 000 jmen a opravdu při obhlídce místa jsme našli skoro na každém náhrobním kameni aspoň jedno česky znějící jméno (vojáci zde byli pohřbíváni většinou po čtyřech). V současné době máme na tomto pohřebišti v naší evidenci pouze dva padlé, což jen dokazuje, jak moc práce před námi ještě stojí i v zemích nám tak blízkých jako je Rakousko. Na závěr návštěvy hřbitova jsme u ústředního pomníku vojenského pohřebiště položili věnec a vzdali čest památce našich padlých.

Společná fotka z jednání.

Společná fotka z jednání.
Zdroj: vlastní.

Ústřední pomník na vojenském pohřebišti z první světové války na Centrálním hřbitově.

Ústřední pomník na vojenském pohřebišti z první světové války na Centrálním hřbitově.
Zdroj: vlastní.

Kladení věnců.

Kladení věnců.
Zdroj: vlastní.

Kladení věnců.

Kladení věnců.
Zdroj: vlastní.

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.