Bombardování Drážďan a československé oběti z místní káznice
Vybombardování Drážďan v únoru 1945 mělo za cíl vyřadit důležité průmyslové centrum a zároveň železniční uzel (na žádost sovětské strany). Zároveň mělo nalomit vůli obyvatelstva k odporu. Po několikadenním bombardování zbyly z města z velké části jen trosky, v nichž se jen postupně dařilo hasit rozsáhlé požáry.
S dnešním výročím vybombardování Drážďan si však připomínáme především jeho české oběti. Kousek od řeky Labe se na rohu dnešní Pillnitzer Straße a Rietschelstraße nacházela nacistická věznice, přiléhající k budově vrchního zemského soudu. Zde mnozí čeští vlastenci čekali na popravu, která byla vykonávána v budově na nedalekém Münchner Platz. Na tomto místě bylo sťato více než třináct set osob, z nichž většina pocházela z oblasti protektorátu. V noci z 13. na 14. února 1945 se však věznice stala terčem bombardování amerického a britského letectva, přičemž dostala přímý zásah. Mnoho vězňů přišlo o život během náletu i v následujících dnech. Celkem zde zahynulo více než sto vězňů.
Smrt mnohých znamenala zároveň šanci k útěku jiných. Z cely smrti tak z pobořené věznice utekl například Jan Maryška, který se jako pracovník ministerstva školství zapojil do protinacistického odboje. Maryška se vysvobodil z poničených pout, našel klíče dozorce a pomohl na svobodu i dalším vězňům. Ve skladu nalezl své civilní šaty a oslabený hladem se po mnoha peripetiích dostal zpět do okupovaného Československa. Mnozí jeho blízcí jej pro jeho zbídačený stav ani nepoznávali. Ze strachu kontaktoval své dcery v Praze až na začátku května, nicméně hned se s nimi zapojil do Pražského povstání.“
Jiný vězněný Miloš Kocman později vzpomínal: „"Vězni i dozorci v panice pobíhali sem tam," vzpomíná na svou záchranu. Využil chaosu a vyběhl z budovy ven. Většina vězňů a dozorců zahynula v plamenech nebo v závalu, stejně jako desetitisíce obyvatel Drážďan. "Na ulici to bylo mnohem horší než vevnitř, protože už padaly kusy hořících střech.“
Příběhy dalších vězněných najdete v odkazech pod článkem.
Lukáš Havel
Odkaz na pietní místa uvedená v Evidenci válečných hrobů, která uchovávají památku českých vlastenců vězněných v Drážďanech, kteří zahynuli při náletu na město.
Bronzová pamětní deska umístěná na fasádě domu v Praze 10, věnovaná Oldřichu Beránkovi
(VH: CZE0010-54784).
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0010-54784
Bronzová pamětní deska připomínající Theodora Kleckera v budově ředitelství šumperské nemocnice (VH: CZE7111-29601).
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7111-29601
Jméno Theodora Kleckera se také nachází na pamětní desce umístěné v budově Městského úřadu Šumperk (VH: CZE7111-7088).
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7111-7088
Theodor Klecker je připomenut v Památníku II. světové války u obce Hrabyně (VH: CZE8117-38325).
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8117-38325
Na pomníku věnovaném obětem první i druhé světové války v obci Tučapy se nachází jméno Marie Navrátilové (VH: CZE7202-1353).
https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7202-1353
Summary:
The bombing of Dresden in February 1945 ended the painful wait for execution for many Czech patriots. For others, on the contrary, it provided a chance for life and a return to their homeland. In the article and in the links, you will learn more about the destruction of the dreaded prison at the corner of today's Pillnitzer Straße and Rietschelstraße.
Město Drážďany po bombardování.
Jan Maryška nedlouho po útěku z drážďanské věznice.
Bronzová pamětní deska umístěna na domě v Praze 10, kde žil Oldřich Beránek.
Pamětní deska Theodoru Kleckerovi umístěná v budově ředitelství šumperské nemocnice.
Pamětní deska se jménem Theodora Kleckera, umístěná v budově Městského úřadu Šumperk.
Památník II. světové války u obce Hrabyně zmiňuje Theodora Kleckera.
Pomník v obci Tučapy u Holešova, na kterém se nachází jméno Marie Navrátilové.
Pamětní stéla na rohu ulic Pillnitzer Straße a Rietschelstraße připomíná soudní budovu s věznicí a její oběti.
Zdroje:
Lucie Strašíková, Drážďany 1945: Ohnivá smršť dodnes vyvolává emoce, dne 13. 2. 2015,
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/drazdany-1945-ohniva-smrst-dodnes-vyvolava-emoce-139560
Markéta Höfferová, Vězňové se sepjatýma rukama – nálet Drážďany únor 1945, Míšeň, Lipsko duben 1945 / Zážitky kandidáta smrti, 6. 5. 2020,
Post Bellum, Nacistům utekl z cely smrti, zachránila ho zkáza Drážďan. Zapomenutý odbojář Jan Maryška, dne 22. 10. 2022,
Pavel Polák, Odbojář Lubor Zoufal přežil díky apokalypse Drážďan, ze dne 17. 4. 2015,
https://temata.rozhlas.cz/odbojar-lubor-zoufal-prezil-diky-apokalypse-drazdan-8154426
Ondřej Nezbeda, Padaly kusy hořících střech, vzpomíná muž, který při bombardování Drážďan unikl trestu smrti, 13. 2. 2017,
