Boje o Slovensko 1919

Boje o Slovensko 1919

Na základě rozkazu ministra národní obrany Václava Klofáče překročily československé jednotky pod velením italských důstojníků 27. dubna 1919 provizorní československo-maďarskou demarkační linii. Podnětem k tomuto dohodovými mocnostmi oficiálně neschválenému výpadu byly předcházející úspěšné operace rumunské armády proti maďarským silám, které byly převážně soustředěny na rumunské frontě.

Na jednom ze dvou hlavních operačních směrů českoslovenští legionáři postupovali s obrněným vlakem podél železnice na důležitý dopravní uzel Sajószentpeter a dále na průmyslové a správní středisko Miskolc ležící necelých 60 km jihovýchodně od Tornaľy. Ani zkušené legionářské jednotky nebyly svou výzbrojí a výstrojí, ani početním stavem (sníženým částečnou demobilizací) připraveny na větší bojové střety. Nepočítala s nimi ani vláda v Praze, ani italské velení přímo na místě. Zákrok byl oficiálně prezentován jako policejní akce směřující k obsazení území opuštěného maďarskými bolševickými silami, aby se zamezilo rabování a ochránilo civilní obyvatelstvo.

První fáze operace se zdařila a Miskolc byl obsazen již 2. května téměř bez boje a beze ztrát. Kromě značného množství cenných surovin zde byl zajištěn i početný park parních lokomotiv, které sem Maďaři svezli téměř z celého slovenského území.

Jediným padlým československým vojákem v průběhu této akce byl italský legionář Josef Benda z 32. střeleckého pluku. Padl 29. dubna 1919 ve Štrkovci na slovenské straně současné slovensko-maďarské hranice. Narodil se 4. června 1888 v Brandýse nad Labem. Zajat byl na řece Soča v srpnu 1917 a do legií vstoupil 16. dubna roku následujícího. Boje na obou stranách italské fronty přežil bez větší újmy na zdraví. Osudnými se mu stali až maďarští bolševici, mezi nimiž ovšem působila také významná česká úderka vedená Antonínem Janouškem z Nymburku, jenž na přelomu dubna a května 1919 organizoval shazování bolševických letáků z maďarských letadel nad československými jednotkami.

Hrob Josefa Bendy jsme objevili ve vesnici Lenka jižně od Tornaľy a severně od Štrkovce v průběhu pietní cesty po hrobech padlých československých vojáků k 100. výročí bojů proti maďarským bolševikům v červenci 2019.

Předpokládali jsme, že náhrobek k letošnímu 105. výročí bojů zrestaurujeme, ale jeho struktura byla natolik narušena, že to nebylo možné. Nechali jsme zhotovit kamennou kopii, která bude na zrekonstruovaný hrob Josefa Bendy osazena v květnu letošního roku. 

Odkaz na hrob Josefa Bendy v Evidenci válečných hrobů zde:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=SVK-55526&coid=228&con=Slovensko&hid=1&hin=Boje%20o%20%c4%8cS%20hranice%20(1918-1919)&fnin=Josef&srn=Benda&st=0&

Momentka z pietního aktu u příležitosti 100. výročí bojů proti maďarským bolševikům v červenci 2019

Momentka z pietního aktu u příležitosti 100. výročí bojů proti maďarským bolševikům v červenci 2019
Zdroj: MO ČR

Původní náhrobek legionáře Josefa Bendy. Hrob se nachází ve vesnici Lenka jižně od Tornaľy a severně od Štrkovce

Původní náhrobek legionáře Josefa Bendy. Hrob se nachází ve vesnici Lenka jižně od Tornaľy a severně od Štrkovce
Zdroj: MO ČR

Kamenná kopie, která bude osazena na zrekonstruovaný hrob Josefa Bendy v květnu letošního roku

Kamenná kopie, která bude osazena na zrekonstruovaný hrob Josefa Bendy v květnu letošního roku
Zdroj: MO ČR

Osvobození Brna 26. dubna 1945

Bratislavsko-brněnská operace vyvrcholila po těžkých pouličních bojích osvobozením Brna 26. dubna 1945. Sovětské a rumunské síly, podporované posilami od dobyté Vídně, osvobodily město a jeho okolí, přičemž padlo přes 20 000 vojáků a 1200 civilistů. Na Ústředním hřbitově v Brně dnes odpočívá na Čestném pohřebišti 3647 sovětských a 1569 rumunských vojáků.

Bitva o Ořechov

V dubnu 1945 probíhaly u Ořechova tvrdé boje v rámci osvobozování Brna. Sovětské jednotky nejprve Ořechov dobyly, ale Němci jej 19. dubna silným protiútokem znovu ovládli. Po několika dnech urputných bojů byl Ořechov definitivně osvobozen 24. dubna. Bitva přinesla obrovské lidské i materiální ztráty – padly stovky vojáků, obec byla téměř zničena. U kostela Všech svatých je dnes pohřbeno přes 1 400 sovětských vojáků. Boje zanechaly hluboké stopy v životě místních obyvatel.

Krvavý konec války v obci Prlov

Konec 2. světové války se kromě radosti z osvobození od šest let trvajícího nacistického útlaku bohužel nesl i ve znamení závěrečného, mnohdy brutálního teroru na moravském a českém obyvatelstvu. Zatímco obec Loučka u Vizovic 22. dubna 1945 unikla zničení a možná i díky dobrým vyjednávacím schopnostem svých občanů povraždění obyvatel, o 17 kilometrů vzdálený Prlov už takové štěstí o den později neměl. Řádění německých jednotek nepřežilo celkem 23 jeho občanů.