Blšany u Loun

Blšany u Loun

Blšany u Loun

Pomník v Blšanech u Loun byl zbudován v roce 1947 především jako památka na oběti druhé světové války, které jmenovitě připomíná, konkrétně tři místní rodáky. Současně však připomíná také místní občany, kteří se nevrátili z bojišť první světové války, a to obecným textem: „Připomínáme i oběti války 1914–1918“.

Jedná se o malý a velice jednoduchý pomník tvaru stély, který byl původně, až do renovace v roce 2025, zhotoven z teracové desky, na níž byla čelně připevněna černá žulová nápisová deska. Prostor pomníku byl vymezen kovovým oplocením, původně uchyceným – rovněž až do renovace v roce 2025 – na sloupcích vystavěných z bílé lícové cihly.

Pomník se nacházel v nedůstojném a velmi zanedbaném stavu. Teracová deska tvořící vlastní pomník byla částečně uvolněná a vlivem klimatických podmínek rozpraskaná a spolu s betonovým základem se nacházela na hranici životnosti. Na pomníku dále chyběly doplňky pro květinovou výzdobu, včetně lampičky na svíčku, a písmo na nápisové desce bylo nečitelné. Také oplocení bylo ve špatném stavu. Betonový základ byl značně poškozen trhlinami, cihlové sloupky byly uvolněné od základového betonu a kovový plůtek byl místy zkorodovaný.

Vlastník pomníku, obec Blšany u Loun, proto usiloval o jeho renovaci. Vzhledem k velmi špatnému technickému stavu však nemělo smysl pomník pouze opravit, ale bylo vhodnější pojmout obnovu jako vybudování nového pomníku při zachování původní nápisové desky. Pomník byl proto kompletně demontován včetně základů a následně byly vybetonovány nové základy pro pomník i oplocení v nezámrzné hloubce.

Vlastní pomník byl zhotoven z francouzské žuly Tarn, pojmenované podle stejnojmenné řeky. Jedná se o nejpoužívanější druh kamene pro sakrální architekturu, se kterým se lze setkat téměř na každém hřbitově v Čechách, na Moravě i ve Slezsku.  Jedná se o středně zrnitou světle šedou žulu s výraznými tmavými peckami. Tato žula má vynikající vlastnosti – je vysoce tvrdá, pevná, není nasákavá a odolná vůči povětrnostním vlivům.

Nově vztyčený pomník byl osazen původní nápisovou deskou, u níž bylo písmo zvýrazněno stříbrnou barvou, a doplněn sloupky s lucernou a vázou ze žuly Tarn, což přispělo k reprezentativnějšímu vzhledu. Plůtek vymezující prostor pomníku byl zhotoven nově z ocelových sloupků a opatřen nátěrem v kovářské černi. Oplocená část byla na závěr vysypána valounky v šedočerné barvě. Mimo oplocenou část byla vybudována nová přístupová cestička a založen nový travní porost.

Celkové náklady na vybudování nového pomníku v Blšanech u Loun, který je kvalitativně na vyšší úrovni než původní, činily 280 433,92 Kč, z nichž větší část ve výši 201 430,00 Kč byla financována Ministerstvem obrany ČR z dotačního programu ISPROFIN č. 107 290 „Zachování a obnova historických hodnot I“.

Jiří Řezníček

Číslo válečného hrobu: CZE4207-176

Odkaz na pomník v Evidenci válečných hrobů:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4207-176

 

Summary

The memorial in Blšany u Loun, built in 1947 to commemorate victims of World War II and indirectly World War I, underwent a complete restoration in 2025. Due to its deteriorated condition, it was replaced with a new structure made of durable Tarn granite, while preserving the original inscription plaque. The renovation included new foundations, fencing, and additional elements. The restored memorial now appears more dignified and better reflects the commemorative significance of the site.

Pohled na původní vzhled pomníku v Blšanech u Loun.

Pohled na původní vzhled pomníku v Blšanech u Loun.
Zdroj: CEVH

Detail původního pomníku v Blšanech u Loun.

Detail původního pomníku v Blšanech u Loun.
Zdroj: CEVH

Celkový pohled na nový pomník v Blšanech u Loun.

Celkový pohled na nový pomník v Blšanech u Loun.
Zdroj: CEVH

Detail nového pomníku v Blšanech u Loun.

Detail nového pomníku v Blšanech u Loun.
Zdroj: CEVH

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.