Bitva u Zvolena

Bitva u Zvolena

Plukovník Josef Šnejdárek převzal velení 2. československé pěší divize 4. června 1919. Po sérii porážek utrpěných v obranných bojích s maďarskými bolševiky byl morální a bojový duch vyčerpaného československého vojska na velmi nízké úrovni. Přísnými opatřeními plukovník Šnejdárek obnovil uvolněnou kázeň, podstatně zlepšil organizaci a zásobování vojsk. Vynikajícímu stratégovi Šnejdárkovi ovšem bylo jasné, že v pasivní obraně se vyšší bojový duch dlouho neudrží. Dne 10. června zavelel k obchvatnému útoku na Bánskou Štiavnici. Jejím dobytím začal ohrožovat týlové komunikace maďarských bolševiků, kteří ovládali Zvolen a okolí. Úspěšná operace v okolí Bánské Štiavnice znamenala počátek zvratu v bojích proti maďarským bolševikům. Následující den Šnejdárkovy jednotky obsadily Hronskou Breznicu a 13. června 1919 byl za minimálních ztrát obsazen Zvolen. Šnejdárek převzal strategickou iniciativu a začal pronásledovat ustupující bolševické jednotky.

Při této operaci padl třiadvacetiletý vojín Karel Bodlák z obce Lety u Písku. Pohřben byl na banskoštiavnickém hřbitově Piargy. Jeho hrob se do dnešních dnů nedochoval. Na Kalvárii však do dnešních dnů existuje hrob Františka Brože z Malé Libiče u Turnova, který u Bánské Štiavnice padl 12. června 1919. Místní starousedlíci se o něho desítky let starali jako o hrob neznámého vojína. Až do května 2015, kdy z iniciativy bývalého slovenského velvyslance v Moskvě Jozefa Migaše ve spolupráci s ruskou ambasádou byl hrob opatřen novou mramorovou deskou s nápisem „Neznámý vojak červenoarmejec – osl´oboditel´“. Mezi místními pamětníky a historiky tento akt vzbudil značný rozruch. Z pokolení na pokolení byla předávána informace, že hrob pochází z první světové války. Znepokojení místních poučených občanů se dostalo až k nám na Odbor pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany ČR. 

Po nezbytném bádání v archivech jsme zjistili, že se jedná o hrob Františka Brože z 94. pěšího pluku čs. armády, který padl v bojích proti maďarským bolševikům. Předložili jsme tuto kauzu na pořad XII. zasedání Společné česko-slovenské mezivládní komise pro péči o válečné hroby, které se uskutečnilo v říjnu 2015 v Bratislavě. Slovenská strana přislíbila, že dotčený hrob bude dle našeho návrhu opatřen jménem Františka Brože a velkým československým státním znakem. Po delších peripetiích byla nová deska na Brožův hrob instalována v únoru 2017. V okolí Banské Štiavnice padlo v roce 1919 dalších 6 československých vojáků. Jednáme se slovenskou stranou o zřízení pietního místa, kde by byli připomenuti - ideálně u hrobu Františka Brože na Kalvárii.

 

Odkaz pro hrob Františka Brože na Klavárii v Evidenci válečných hrobů zde:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=SVK-55199&coid=228&con=Slovensko&hid=1&hin=Boje%20o%20%c4%8cS%20hranice%20(1918-1919)&fnin=Franti%c5%a1ek&srn=Bro%c5%be&st=0&

Odkaz pro hrob Karla Bodláka, pohřbeného na hřbitově Piargy, v Evidenci válečných hrobů zde:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-osoby?id=359707

Plk. Šnejdárek se svým štábem u Banské Štiavnice, v pozadí Kalvárie

Plk. Šnejdárek se svým štábem u Bánské Štiavnice, v pozadí Kalvárie
Zdroj: MO ČR

Rudoarmějec – osvoboditel

Rudoarmějec – osvoboditel
Zdroj: MO ČR

Hrob Františka Brože - opravená deska

Hrob Františka Brože - opravená deska
Zdroj: MO ČR

Hrob Františka Brože - detail

Hrob Františka Brože - detail
Zdroj: MO ČR

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.