Bitva u Zvolena

Bitva u Zvolena

Plukovník Josef Šnejdárek převzal velení 2. československé pěší divize 4. června 1919. Po sérii porážek utrpěných v obranných bojích s maďarskými bolševiky byl morální a bojový duch vyčerpaného československého vojska na velmi nízké úrovni. Přísnými opatřeními plukovník Šnejdárek obnovil uvolněnou kázeň, podstatně zlepšil organizaci a zásobování vojsk. Vynikajícímu stratégovi Šnejdárkovi ovšem bylo jasné, že v pasivní obraně se vyšší bojový duch dlouho neudrží. Dne 10. června zavelel k obchvatnému útoku na Bánskou Štiavnici. Jejím dobytím začal ohrožovat týlové komunikace maďarských bolševiků, kteří ovládali Zvolen a okolí. Úspěšná operace v okolí Bánské Štiavnice znamenala počátek zvratu v bojích proti maďarským bolševikům. Následující den Šnejdárkovy jednotky obsadily Hronskou Breznicu a 13. června 1919 byl za minimálních ztrát obsazen Zvolen. Šnejdárek převzal strategickou iniciativu a začal pronásledovat ustupující bolševické jednotky.

Při této operaci padl třiadvacetiletý vojín Karel Bodlák z obce Lety u Písku. Pohřben byl na banskoštiavnickém hřbitově Piargy. Jeho hrob se do dnešních dnů nedochoval. Na Kalvárii však do dnešních dnů existuje hrob Františka Brože z Malé Libiče u Turnova, který u Bánské Štiavnice padl 12. června 1919. Místní starousedlíci se o něho desítky let starali jako o hrob neznámého vojína. Až do května 2015, kdy z iniciativy bývalého slovenského velvyslance v Moskvě Jozefa Migaše ve spolupráci s ruskou ambasádou byl hrob opatřen novou mramorovou deskou s nápisem „Neznámý vojak červenoarmejec – osl´oboditel´“. Mezi místními pamětníky a historiky tento akt vzbudil značný rozruch. Z pokolení na pokolení byla předávána informace, že hrob pochází z první světové války. Znepokojení místních poučených občanů se dostalo až k nám na Odbor pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany ČR. 

Po nezbytném bádání v archivech jsme zjistili, že se jedná o hrob Františka Brože z 94. pěšího pluku čs. armády, který padl v bojích proti maďarským bolševikům. Předložili jsme tuto kauzu na pořad XII. zasedání Společné česko-slovenské mezivládní komise pro péči o válečné hroby, které se uskutečnilo v říjnu 2015 v Bratislavě. Slovenská strana přislíbila, že dotčený hrob bude dle našeho návrhu opatřen jménem Františka Brože a velkým československým státním znakem. Po delších peripetiích byla nová deska na Brožův hrob instalována v únoru 2017. V okolí Banské Štiavnice padlo v roce 1919 dalších 6 československých vojáků. Jednáme se slovenskou stranou o zřízení pietního místa, kde by byli připomenuti - ideálně u hrobu Františka Brože na Kalvárii.

 

Odkaz pro hrob Františka Brože na Klavárii v Evidenci válečných hrobů zde:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=SVK-55199&coid=228&con=Slovensko&hid=1&hin=Boje%20o%20%c4%8cS%20hranice%20(1918-1919)&fnin=Franti%c5%a1ek&srn=Bro%c5%be&st=0&

Odkaz pro hrob Karla Bodláka, pohřbeného na hřbitově Piargy, v Evidenci válečných hrobů zde:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-osoby?id=359707

Plk. Šnejdárek se svým štábem u Banské Štiavnice, v pozadí Kalvárie

Plk. Šnejdárek se svým štábem u Bánské Štiavnice, v pozadí Kalvárie
Zdroj: MO ČR

Rudoarmějec – osvoboditel

Rudoarmějec – osvoboditel
Zdroj: MO ČR

Hrob Františka Brože - opravená deska

Hrob Františka Brože - opravená deska
Zdroj: MO ČR

Hrob Františka Brože - detail

Hrob Františka Brože - detail
Zdroj: MO ČR

Rosice

Asi dva kilometry východně od Rosic na Chrudimsku stojí v místě zvaném „U Mrtvých“ pomník obětem napoleonských válek. Byl postaven v roce 1911 na místě masového hrobu vojáků, kteří zemřeli po bitvě u Lipska roku 1813. Po letech zanedbání prošel pomník v roce 2024 kompletní renovací díky finanční podpoře Ministerstva obrany ČR a znovu důstojně připomíná oběti napoleonských válek.

Běleč

Pomník obětem světových válek v Běleči na Křivoklátsku nechala v roce 1924 vybudovat místní Dělnická tělocvičná jednota. Původně připomínal padlé z první světové války, po roce 1945 byl doplněn o desku s oběťmi druhé války. V roce 2024 prošel pomník kompletní renovací – byl očištěn, opraven a doplněn o nové prvky. Obnovu finančně podpořilo Ministerstvo obrany ČR z programu ISPROFIN „Zachování a obnova historických hodnot I“.

První pomník obětem první světové války v Evropě

Pomník obětem první světové války v Bílovicích nad Svitavou, odhalený 10. října 1915, patří k vůbec prvním svého druhu v Evropě. Vznikl původně z iniciativy Rudolfa Těsnohlídka, který chtěl v obci zřídit pomník Mistru Janu Husovi. Z politických důvodů však byl nakonec vybudován památník padlým spoluobčanům – symbol nadějí i smutku válečných let.