Bitva u Zvolena

Bitva u Zvolena

Plukovník Josef Šnejdárek převzal velení 2. československé pěší divize 4. června 1919. Po sérii porážek utrpěných v obranných bojích s maďarskými bolševiky byl morální a bojový duch vyčerpaného československého vojska na velmi nízké úrovni. Přísnými opatřeními plukovník Šnejdárek obnovil uvolněnou kázeň, podstatně zlepšil organizaci a zásobování vojsk. Vynikajícímu stratégovi Šnejdárkovi ovšem bylo jasné, že v pasivní obraně se vyšší bojový duch dlouho neudrží. Dne 10. června zavelel k obchvatnému útoku na Bánskou Štiavnici. Jejím dobytím začal ohrožovat týlové komunikace maďarských bolševiků, kteří ovládali Zvolen a okolí. Úspěšná operace v okolí Bánské Štiavnice znamenala počátek zvratu v bojích proti maďarským bolševikům. Následující den Šnejdárkovy jednotky obsadily Hronskou Breznicu a 13. června 1919 byl za minimálních ztrát obsazen Zvolen. Šnejdárek převzal strategickou iniciativu a začal pronásledovat ustupující bolševické jednotky.

Při této operaci padl třiadvacetiletý vojín Karel Bodlák z obce Lety u Písku. Pohřben byl na banskoštiavnickém hřbitově Piargy. Jeho hrob se do dnešních dnů nedochoval. Na Kalvárii však do dnešních dnů existuje hrob Františka Brože z Malé Libiče u Turnova, který u Bánské Štiavnice padl 12. června 1919. Místní starousedlíci se o něho desítky let starali jako o hrob neznámého vojína. Až do května 2015, kdy z iniciativy bývalého slovenského velvyslance v Moskvě Jozefa Migaše ve spolupráci s ruskou ambasádou byl hrob opatřen novou mramorovou deskou s nápisem „Neznámý vojak červenoarmejec – osl´oboditel´“. Mezi místními pamětníky a historiky tento akt vzbudil značný rozruch. Z pokolení na pokolení byla předávána informace, že hrob pochází z první světové války. Znepokojení místních poučených občanů se dostalo až k nám na Odbor pro válečné veterány a válečné hroby Ministerstva obrany ČR. 

Po nezbytném bádání v archivech jsme zjistili, že se jedná o hrob Františka Brože z 94. pěšího pluku čs. armády, který padl v bojích proti maďarským bolševikům. Předložili jsme tuto kauzu na pořad XII. zasedání Společné česko-slovenské mezivládní komise pro péči o válečné hroby, které se uskutečnilo v říjnu 2015 v Bratislavě. Slovenská strana přislíbila, že dotčený hrob bude dle našeho návrhu opatřen jménem Františka Brože a velkým československým státním znakem. Po delších peripetiích byla nová deska na Brožův hrob instalována v únoru 2017. V okolí Banské Štiavnice padlo v roce 1919 dalších 6 československých vojáků. Jednáme se slovenskou stranou o zřízení pietního místa, kde by byli připomenuti - ideálně u hrobu Františka Brože na Kalvárii.

 

Odkaz pro hrob Františka Brože na Klavárii v Evidenci válečných hrobů zde:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=SVK-55199&coid=228&con=Slovensko&hid=1&hin=Boje%20o%20%c4%8cS%20hranice%20(1918-1919)&fnin=Franti%c5%a1ek&srn=Bro%c5%be&st=0&

Odkaz pro hrob Karla Bodláka, pohřbeného na hřbitově Piargy, v Evidenci válečných hrobů zde:

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-osoby?id=359707

Plk. Šnejdárek se svým štábem u Banské Štiavnice, v pozadí Kalvárie

Plk. Šnejdárek se svým štábem u Bánské Štiavnice, v pozadí Kalvárie
Zdroj: MO ČR

Rudoarmějec – osvoboditel

Rudoarmějec – osvoboditel
Zdroj: MO ČR

Hrob Františka Brože - opravená deska

Hrob Františka Brože - opravená deska
Zdroj: MO ČR

Hrob Františka Brože - detail

Hrob Františka Brože - detail
Zdroj: MO ČR

Místa padlých – příběhy válečných hrobů – 6. díl, Olomouc – Vojenský hřbitov v Černovíře 2

Druhá část seriálu Místa padlých – příběhy válečných hrobů na olomouckém vojenském hřbitově v Černovíře nás seznámí se hřbitovními kaplemi, ale také s některými osobnostmi pochovanými na hřbitově po 1. světové válce.

Obnova pomníku v Šonově

Péče o válečné hroby a pietní místa je v České republice chápána jako součást kulturní paměti a státní odpovědnosti. Pomník padlým vojákům Rudé armády v obci Šonov vznikl v roce 1975 svépomocí místních obyvatel a nesl jak pietní, tak ideologický význam. V roce 2025 prošel renovací, která zachovala jeho původní podobu a byla spolufinancována Ministerstvem obrany ČR.

85. výročí tragické smrti osádky Wellingtonu T2519 KX-Y v Severním moři

Připomínáme si 85. výročí tragické havárie Wellingtonu T2519 KX-Y na operačnímu letu, kterým byl nálet na německý Wilhelmshaven. Během návratu se stroj z důvodu silné námrazy zřítil do Severního moře. Nikdo z osádky tvořené československými letci nebyl během pátrací akce nalezen.