Bitva u Hradce Králové – 3. července 1866

Sto šedesáté výročí dnes připadá na statisícovou bitvu u Hradce Králové, která v podstatě rozhodla válku Pruska a Rakouska v roce 1866. Příčinou prusko-rakouské války byly spory o správu Šlesvicko-Holštýnska dobytého na Dánsku v roce 1864 a v konečném gardu o moc nad oblastí států Německého spolku. Pruský kancléř Otto von Bismarck obratnou diplomacií zajistil fixování části rakouských sil v Itálii proti Italskému království, kterému bylo za účast ve válce přislíbeno Benátsko. Prusko se na válku rovněž připravilo díky změnám ministra války Albrechta von Roona, který dosáhl rozšíření vojenské služby a rigorózního výcviku vojáků. Velkou devizou byla i železniční síť, která umožňovala rychlé přesuny velkého množství vojáků.

Pruské síly byly formálně vedeny králem (a pozdějším císařem) Vilémem I. Náčelníkem štábu byl generál Helmut von Moltke. Rakouské Severní armádě velel generál Ludwig von Benedek. Po menších a až na výjimku prohraných bitvách v severních Čechách se rakouská a saská armáda střetla s pruskou Labskou a I. slezskou armádou 3. července 1866 nedaleko Hradce Králové. Přestože chtěl von Benedek silně omezit bodákové a jízdní útoky, tradice to neumožnila a útočící kolony čelily sice nepřesné, ale rychlé palbě pruských „zadovek“. Vynikající rakouské dělostřelectvo nebylo řádně uplatněno. Jednotky pruské Labské i rakouské Severní armády se vyčerpávaly v nesmyslném boji o les Svíb. Příchozí pruská I. slezská armáda objevila vzniklou mezeru v rakouské sestavě a obsadila obec Chlum a následně prudkým bodákovým útokem sousední důležité stejnojmenné návrší, kde mělo postavení rakouské dělostřelectvo. Zadržet se je pokusila dělostřelecká baterie setníka Augusta von der Groebena. Hlavní síly rakouského dělostřelectva mezitím návrší urychleně evakuovaly. Prusové postoupili až do Rozběřic, odkud je vyhnala a nakrátko opět ovládla výšinu Chlum brigáda generála Rammiga. Bez posil musela ustoupit. Rakušané se pokusili Chlum opět ovládnout pomocí sil I. armádní sboru – asi 20 000 mužů pod vedením generála Poschachera postupovalo úvozem stoupajícím ke Chlumu od Rozběřic. Prusové útok již očekávali. Během 20 minut padlo 6 600 vojáků i generál Poschacher. Podle vzpomínek byl úvoz zcela zaplněn zabitými a umírajícím vojáky habsburské monarchie. Rakouské ztráty byly neudržitelné a armáda začala ustupovat. Aby byli prchající pěšáci a dělostřelci ochráněni před pruskou jízdou vyrazila do protiútoku jízda rakouská. U Střezetic se srazilo 39 rakouských a 31 pruských eskadron – asi 10 000 jezdců a jejich koní. Šlo o jednu z největších jezdeckých bitev v evropských dějinách. Pruské pronásledování se podařilo zastavit, ale během půlhodiny padlo přes 1600 jezdců a více než 2000 koní, povětšinou z rakouské armády. Rakouská Severní armáda následně ustoupila na Moravu.

Přes pokračující boje válka směřovala k mírovým jednáním, které již byly v chodu. Válka byla formálně ukončena Pražským mírem uzavřeným 23. srpna 1866. Podepsána byla v již zaniklém hotelu Modrá Hvězda v ulici Na Příkopě. Uznána tak byla pruská dominance v Severním Německu. Dopady na Habsburskou monarchii byly dlouhodobé, spojené se ztrátou velmocenského postavení. Vakuum moci zaplnilo vznikající Německé císařství. Naopak rakousko-uherské vyrovnání v roce 1867, které bylo rovněž důsledkem upadající pozice Rakouska, vynechává České království, čímž je dále podlamován vztah české veřejnosti k habsburské monarchii.

Lukáš Havel

Pomníky prusko-rakouské války i bitvy u Hradce Králové jsou rozesety po celém našem území. Nejvíce koncentrovány jsou samozřejmě v Královehradeckém kraji (1004 VH z celkem 1256). Řada pomníků je ale i kolem Mnichova Hradiště (55 VH) ve Středočeském kraji, které se stalo dějištěm jiné bitvy války (28. června 1866). Mezi ty nejvýznačnější na bojišti náleží:

Památník bojů u Střezetic

Památník války s hroby padlých v Broumově

Pomník příslušníkům rakouského 9. praporu polních myslivců, Sendražice

Pomník padlým ve válce v Trutnově

Monumentální pomník války u Chlumu

Pomník rakouské jízdní dělostřelecké baterie č. 7./VI1I. (tzv. „Mrtvé baterie") mezi Lípou a Chlumem

Hrob pruských, saských a rakouských vojáků v obci Probluz

Pomník generálmajora Karla Schultze a jeho vojákům v Hradci Králové

Hrob vídeňského rodáka a velitele 49. pěšího pluku, plukovníka Victora Bindera barona von Bindersfelda

Hrob plukovníka Karla Poeckha, brigáda 4. armádního sboru, zahynul následkem zranění v bojích o les Svíb

Hrob plukovníka Sigmunda Gőrtze von Zertina v Nedělišti, náčelníka 4. armádního sboru

Generálmajor Ferdinand Poschacher von Poschach, hrob v Sadové, velitel brigády 1. armádního sboru

Pruský generálporučík Friedrich Wilhelm Johann Ludwig Freiherr Hiller von Gaertringen. Velitel 1. gardové pěší divize. Nejvyšší pruský důstojník padlý v bitvě u Hradce Králové. Hrob u Chlumu.

Pruský podplukovník Heinrich Gottfried Ernst von Helldorff, hrob u Chlumu

Hrob pruského plukovníka Gustava von Wietetscheima v Hořicích

Hrob pruského podplukovníka Hermann von Pannewitz, pochovaného v Sadové

Summary
The largest battle in our territory and one of the largest battles of the nineteenth century took place on July 3, 1866 near Hradec Králové. The Battle of Königgrätz (Hradec Králové) marked the decisive turning point of the Austro-Prussian War. The conflict stemmed from disputes over Schleswig-Holstein and the struggle for dominance within the German Confederation. Prussia, led by King Wilhelm I and Chief of Staff Helmuth von Moltke, benefited from military reforms, an efficient railway network and the widespread use of the Dreyse needle gun. Despite determined resistance, the Austrian North Army under General Ludwig von Benedek was defeated after fierce fighting around Svíb Forest and Chlum. The defeat led to the Treaty of Prague, confirmed Prussian supremacy in northern Germany and weakened the Habsburg Monarchy, paving the way for German unification. Today, hundreds of memorials, graves and monuments across the Czech Republic commemorate the soldiers of the Austrian, Prussian and Saxon armies who fought and died in the 1866 campaign.