Bitva u Doss Alto

Pozice na Doss Alto po boji.

Před 106 lety, 21. září 1918,  se odehrály prudké boje na vršku Doss Alto di Nago (též vojensky označován jako kóta 703), které leží mezi jezery Lago di Loppio a Lago di Garda, a tyčí se do výšky asi 703 metrů nad mořem. Rakousko-uherskému útoku zde čelily tři roty dobrovolnického 33. československého střeleckého pluku, které hájily výhodné postavení shlížející na průsmyk pod kopcem. Základem obrany byl vyhloubený tunel, v němž měli bránící se vojáci k dispozici i kulomet.

Útok samotný v brzkých ranních hodinách předcházela dělostřelecká palba rakousko-uherské strany, která legionářům vyřadila komunikaci a znemožnila jim tak koordinovat palbu italského dělostřelectva. Obránci se proti přesile hrdinně bránili, docházelo na souboje muže proti muži s využitím bodáků. Pět čs. legionářů bylo zajato. Zajetí přitom představovalo jistou smrt, neboť legionáři byli bráni za zrádce (za zajatého čs. legionáře byla i finanční odměna). Poručík Oldřich Trojánek (nar. 1897 v Praze) tak raději spáchal vlastní zbraní sebevraždu, aby nepadl do rukou nepřítele.

Postupně se však legionáři stahovali do výše zmíněného tunelu, který šlo nejlépe bránit. Obrana pod velením poručíka Jindřicha Varhaníka čelila granátům a plamenometům. S pomocí signální rakety se nakonec povedlo přivolat na rakousko-uherské vojáky dělostřeleckou palbu. Vojáci 33. čs. střeleckého pluku tak úspěšně vydrželi až do příchodu posil. Celková bilance na straně legionářů byla 31 raněných a 7 padlých. Poručík Oldřich Trojánek (viz výše), poručík František Svoboda (nar. 30. 8. 1896 Libice nad Cidlinou), desátník Josef Polák (nar. 19. 2. 1989 Přední Hutě), stř. František Havel (nar. 17. 12. 1898 ve Svratce), stř. Alois Janků (nar. 29. 11. 1894 Janoušov), stř. Josef Kovář (nar. 14. 2. 1891 Opočno) a stř. Vavřinec Kříž (nar. 27. 8. 1898 Vochov). 

Čtyři českoslovenští legionáři byli popraveni hned druhý den po bitvě - 22. září 1918. Jednomu legionáři, Slovákovi Martinu Badinkovi, byl pro udávaný nízký věk změněn trest smrti na dvacet let vězení. Popravení legionáři leží na čestném vojenském pohřebišti na Olšanských hřbitovech v Praze u Památníku obětí první světové války a československých legionářů. Ve dvacátých letech dvacátého století sem tak byly převezeny ostatky Antonína Ježka, Karla Nováčka, Jiřího Schlegla a Václava Svobody. Původní pomník popraveným se nachází i poblíž Doss Alta.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-lokality?id=7a0bb4db-9762-4aaf-96e8-e0321d394fa5

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=ITA-2

Padlí legionáři byli pohřbeni nejprve na hřbitově Malga Prato, později byli jejich ostatky převezeny do velkého památníku Castel Dante Monumento u Rovereta. 21. září se zároveň stalo památným dnem Ministerstva obrany. 

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=ITA-370

Lukáš Havel

Summary

The Czechoslovak Legions in Italy were only established in April 1918. The newly created 6th Czechoslovak Division was led by General Andrea Graziani. The most important military performance of the Czechoslovak legionnaires in Italy was the heroic defense of the Doss Alto hill near Lake Lago di Garda, where the 33rd regiment of the Czechoslovak volunteers defended the position against significant Austro-Hungarian superiority. The bloody battle, which often meant personal confrontation with the use of bayonets, were also marked by the awareness of the legionnaires that capture meant an ignominious death by hanging. The victorious defense and overall fighting determination were an important signal for the Italian command and other allies.

Pomník legionářům Castel Dante v Roveretu.

Pomník legionářům Castel Dante v Roveretu.
Zdroj: CEVH

Pomník Castel Dante v Roveretu.

Pomník Castel Dante v Roveretu.
Zdroj: CEVH

Původní pomník popraveným legionářům.

Původní pomník popraveným legionářům.
Zdroj: CEVH

Hroby legionářů pohřbených na Olšanských hřbitovech.

Hroby legionářů pohřbených na Olšanských hřbitovech.
Zdroj: CEVH

Zdroje:

Tolar, Petr. 103 let od bojů na Doss Altu. 23. 9. 2021. On-line: https://www.csol.cz/z-cinnosti-csol/archiv/2021/103-let-od-boju-na-doss-altu/

Rak, Michal. Boje na Doss Altu. 7. 1. 2019. On-line: https://www.csol.cz/z-historie/prvni-odboj/boje-na-doss-altu/

Binar, Aleš. Vítězná bitva československých legionářů na kótě Doss Alto. 21. 9. 2016. On-line: https://lib.unob.cz/INFO_ARCHIV/INFO/info.unob.cz/Stranky/2016/09/20160921_1.html

Věnec z kóty Doss Alto. On-line: https://www.vhu.cz/exhibit/venec-z-koty-doss-alto/

Zeman, Adolf. Doss Alto. Román italské legie. Praha 1938. On-line: https://digitalnistudovna.army.cz/view/uuid:e99449dd-bf56-4d32-bf9d-e241d48cdf9e?page=uuid:b47bcadf-f838-11ea-adc1-001b63bd97ba

Zformování 311. stíhací perutě a nejvýznačnější hrobová místa

„Teď jsme zatím v boji sami. Stíhači si svoje udělali, ve Francii i předloni v Anglii, a naše armáda tu šanci nemá, s invazí se jistě spěchat nebude. Jen třistajedenáctka může teď Němcům vracet za všechny, za celý náš národ jim můžeme splácet. Jen třistajedenáctka, pane, zatím nikdo jiný.“ (úryvek z knihy Nebeští jezdci). Dne 29. července uplynulo od založení legendární 311. československé bombardovací perutě 85 let.

Rozhodnutí konference velvyslanců o rozdělení Těšínska, 28. července 1920

Před 105 lety určilo rozhodnutí konference velvyslanců z 28. července 1920 hranici mezi Československem a Polskem po sporech o Těšínsko. Sedmidenní válka v lednu 1919 skončila obsazením části území československými jednotkami. Konflikt si vyžádal přes 140 obětí. Ústřední pomník československým padlým vznikl v Orlové v roce 1928. Hroby polských obětí zůstaly rozptýleny na obou stranách hranice.

Vzpoura na Lesonickém panství v roce 1775

V roce 1775 vypuklo v českých zemích poslední velké nevolnické povstání jako reakce na bídu, hladomor a rostoucí feudální povinnosti po sedmileté válce. Jedno z nejvýznamnějších se odehrálo 25.–26. července na lesonickém panství. Sedláci požadovali zrušení ruční roboty, ale byli vojensky potlačeni. Šest z nich přišlo o život, vůdci byli potrestáni. Událost připomíná pamětní deska na zdi lesonického zámku, odhalená v roce 1935.