Bitva o Břest

Bitva o Břest

Bitva o Břest

Před osmdesáti lety vypukla bitva o malou moravskou obec Břest, ležící severovýchodně od Kroměříže. Obec malá svou rozlohou, ale velká svým vojenským významem. Prochází jí železnice a silnice směřující dále na sever do Přerova, který tehdy (stejně jako dnes) představoval důležitý dopravní uzel. Na konci druhé světové války navíc tvořil logistické zázemí pro německé jednotky rozmístěné východně od města.

Nacisté obsadili Břest již v polovině dubna se záměrem vytvořit z něj svého druhu pevnost, jež měla zbrzdit postup spojeneckých vojsk. Hlavním cílem bylo zabránit odříznutí německých sil operujících východně od Přerova. Bitva o Břest se stala posledním nasazením československého armádního sboru a zároveň představovala poslední větší vojenský střet druhé světové války na území dnešní České republiky.

Československé jednotky měly za úkol útočit ve směru Hulín – Břest – Přerov. První střety proběhly již 6. května u Rymic, Količína a Kostelce u Holešova. V těchto bojích padlo 25 příslušníků 3. brigády, z toho nejvíce – 17 v Rymicích.

Samotný útok na Břest začal o půlnoci z 6. na 7. května, kdy úderný prapor pronikl do východní části obce a po krátké přestřelce s německými jednotkami ji obsadil. Ráno však přišel protiútok ze západní části Břestu. Bitva zuřila dlouhé hodiny a vedla se téměř o každou ulici. Němci se nakonec v noci ze 7. na 8. května stáhli, aby se vyhnuli obklíčení.

Při bojích přímo v Břestu padlo 12 příslušníků československého armádního sboru, kteří jsou pohřbeni na místním hřbitově. Mezi nimi i podporučík Josef Schreiber ze slovenské Gelnice. Ostatky sedmi těžce zraněných vojáků, kteří později podlehli svým zraněním, jsou uloženy na hřbitově v Hulíně.

Pavel Filipek

Odkaz do Centrální evidence válečných hrobů připomínající památku padlých příslušníků československého armádního sboru v bojích o obec Břest:

Místo posledního odpočinku dvanácti vojáků československého armádního sboru se nachází na hřbitově v obci Břest.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7203-1522

 

Sedm vojáků československého armádního sboru je pohřbeno na Hřbitově v Hulíně.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7203-1513

 

V boji o obec padl i partyzán Josef Kvasnička.

https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7203-1573

 

Summary:

Eighty years ago, the Battle of Břest broke out in a small Moravian village northeast of Kroměříž. Though modest in size, Břest held great strategic importance—rail and road lines ran through it to Přerov, a major transport hub. In April 1945, Nazi forces fortified the village to delay the advancing Allied armies and protect German units stationed east of Přerov. The battle marked the final deployment of the Czechoslovak Army Corps and the last major military clash of WWII on Czech territory. Fighting began on 6 May near Rymice, Količín and Kostelec u Holešova. The main assault on Břest began at midnight on 6–7 May, with fierce house-to-house combat until the Germans withdrew on the night of 7 May. Twelve Czechoslovak soldiers died in the village and are buried in Břest; seven more died of injuries and are buried in Hulín.

Věž kostela v obci Břest, ve které měli Němci pozorovatelnu.

Věž kostela v obci Břest, ve které měli Němci pozorovatelnu.
Zdroj: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/bitva-o-brest-posledni-stret-s-nemci-na-nasem-uzemi-133840#galerie=17734

Škody po bitvě v obci Břest.

Škody po bitvě v obci Břest.
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/bitva-o-brest-posledni-stret-s-nemci-na-nasem-uzemi-133840#galerie=17734

Vojáci československého armádního sboru v obci Břest.

Vojáci československého armádního sboru v obci Břest.
Zdroj: Obecní úřad Břest, on-line: https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/valka-bitva-o-brest-vyroci-75-let-skody-druha-svetova-valka-osvobozeni.A200507_546328_zlin-zpravy_ras/foto/RAS833695_07VM02C2_ZLIN_9306665_CMYK.jpg

Pohřeb příslušníků československého armádního sboru.

Pohřeb příslušníků československého armádního sboru.
Zdroj: Obecní úřad Břest, on-line: https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/valka-bitva-o-brest-vyroci-75-let-skody-druha-svetova-valka-osvobozeni.A200507_546328_zlin-zpravy_ras/foto/RAS833693_07VM02B2_ZLIN_9306670_CMYK.jpg

Škody po bitvě v obci Břest.

Škody po bitvě v obci Břest.
Zdroj: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/bitva-o-brest-posledni-stret-s-nemci-na-nasem-uzemi-133840#galerie=17734

Místo posledního odpočinku dvanácti vojáků československého armádního sboru na hřbitově v obci Břest.

Místo posledního odpočinku dvanácti vojáků československého armádního sboru na hřbitově v obci Břest.
Zdroj: CEVH

V boji o obec padl i partyzán Josef Kvasnička.

V boji o obec padl i partyzán Josef Kvasnička.
Zdroj: CEVH

Detail pamětní desky umístěné na hřbitovní zdi v obci Břest.

Detail pamětní desky umístěné na hřbitovní zdi v obci Břest.
Zdroj: CEVH

Místo posledního odpočinku sedmi vojáků československého armádního sboru na hřbitově v Hulíně.

Místo posledního odpočinku sedmi vojáků československého armádního sboru na hřbitově v Hulíně.
Zdroj: CEVH

Místo posledního odpočinku sedmi vojáků československého armádního sboru na hřbitově v Hulíně.

Místo posledního odpočinku sedmi vojáků československého armádního sboru na hřbitově v Hulíně.
Zdroj: CEVH

Pamětní deska na hřbitově v Hulíně připomíná podíl československého armádního sboru na osvobození města.

Pamětní deska na hřbitově v Hulíně připomíná podíl československého armádního sboru na osvobození města.
Zdroj: CEVH

Úspěšné zapojení československých vojáků do obrany Tobruku

Dnešní den si připomínáme 84. výročí zapojení 11. československého pěšího praporu pod velením podplukovníka Karla Klapálka do obrany libyjského přístavu Tobruk, obléhaného od dubna do prosince 1941 německo-italskými silami. Jednotka vznikla v Palestině z československých exulantů a dobrovolníků, kteří po boku spojenců prokázali mimořádnou statečnost. Jejich hrdinství jim zajistilo místo mezi legendárními „Tobruckými krysami“.

Želechovice

Prvního října 1938 obsadil Wehrmacht československé pohraničí, přičemž Německo později zabralo i tzv. páté pásmo s převahou českého obyvatelstva. Po odstoupení území se jednotky Stráže obrany státu stáhly k demarkační linii. Dne 19. října 1938 však skupina SOS překročila hranici do Želechovic, kde došlo ke konfliktu s německou přesilou. Incident skončil tragicky – padli čtyři příslušníci SOS a starosta Novotný, další Češi byli zatčeni a ztýráni.

Rosice

Asi dva kilometry východně od Rosic na Chrudimsku stojí v místě zvaném „U Mrtvých“ pomník obětem napoleonských válek. Byl postaven v roce 1911 na místě masového hrobu vojáků, kteří zemřeli po bitvě u Lipska roku 1813. Po letech zanedbání prošel pomník v roce 2024 kompletní renovací díky finanční podpoře Ministerstva obrany ČR a znovu důstojně připomíná oběti napoleonských válek.