Belloy-en-Santerre 4. – 10. července 1916

Bitva na Sommě zahájená 1. července 1916 byla anglo-francouzskou ofenzivou, která si v původním plánu ze zimy 1915/1916 kladla za cíl rozhodnout válku útokem podél řeky Somme, ale po zahájení německé ofenzívy u Verdunu a vázání velkého množství francouzských sil se cílem stalo ulehčit francouzským sborům na této části fronty. Stala se jednou z nejkrvavějších bitev v dějinách. Francie do bojů v úvodní fázi nasadila 11 divizí, včetně Marocké divize, v jejíchž řadách mimo koloniálních vojáků bojoval 1. pluk Cizinecké legie. U 1. roty 1. praporu sloužila Česká (2.) četa. Poslední pozůstatek slavné roty Nazdar. Asi 60 Čechů a Slováků. Dalších asi 70 Čechoslováků bylo roztroušeno v kulometných oddílech a dalších specializacích v pluku.

Útok Marocké divize první den, 4. července 1916, osvobodil malou vesničku Belloy-en-Santerre [bɛlwa ɑ̃ sɑ̃tɛʁ], přebudovanou německými okupanty v opevněné místo. V prvním sledu útočil 2. a 3. prapor Cizinecké legie. Česká četa s 1. praporem postupovala v záloze. Pršelo. Podle vzpomínek měla Belloy-en-Santerre dosáhnout bez ztrát a dostali v dešti rozkaz zalehnout, někteří vysílením usnuli. Legionáři byli ukolébáni tím, že jsou v druhém sledu. Dostali rozkaz znovu opevnit vesnici silně poškozenou dělostřeleckou palbou. Vlevo od České čety stála 4. četa (bez Čechoslováků), která před prací složila zbraně do kozelců. První sled Cizinecké legie byl ale již rozprášen. Ve středu 5. července ve 4 hodiny ráno vyrazili Němci k protiútoku s cílem získat vesnici zpět. 

Němci pronikli vlevo od České čety do vesnice a zajali celou 4. četu bez boje. Když ji začali odvádět do zajetí, zjevil se vpravo kulomet vedený českým kulometčíkem Bedřichem Nezavdalem (*13. 4. 1889 Český Brod – †24. 4. 1918 Amiens) a po vykřiknutí «Couchez vous!» [„K zemi!”] zahájil palbu. Následný protiútok České čety Němce ve vesnici rozprášil. Postupně na vesnici začaly přes bramborové pole nastupovat tři německé útočné vlny. Legionáři všechny rozprášili a získali asi 60 zajatců včetně jednoho důstojníka. Ztráty byly strašné i na straně legionářů.

Česká četa šla do boje v síle asi 60 mužů. Padlo nejméně 6 z nich, další byli zraněni. Ve zdraví přečkalo boje jen 25 mužů. Těla padlých v Belloy-en-Santerre (Jozef Adamík, František Maroušek, Jan Mornstein a pravděpodobně Karel Melichar) zabalili přeživší do stanových dílců a odnesli je do průjezdu statku, kde je k pohřbení převzal červený kříž. Ranění putovali přes obvaziště do divizní nemocnice Proyart a armádní nemocnice Marcelcave. Po dvou dnech, 6. července 1916, byl prapor stažen do zálohy v zákopech „Breclau”, ale již 9. července vyčkával na útok v předních zákopech „La Tristesse” k útoku na Peronnskou cestu. Ale z důvodu vysokých ztrát způsobených ostřelováním a chemickými bojovými látkami byl útok odvolán. Česká četa byla stažena do relativního bezpečí Dompierre 10. července. Za boje u Belloy-en-Santerre byla četa vyznamenána francouzským Válečným křížem a později citována v rozkaze generála Mangina. Zároveň ale četa zanikla a přeživší muži poslední československé organizované  jednotky byli převeleni do jiných oddílů jak v 1. pluku, tak i celé Marocké divizi. Celý pluk Cizinecké legie byl na frontě vystřídán v noci z 12. na 13. července 1916. Při pochodu do týlu k Proyart byl smrtelně raněn Gustav Hölzl a těžce zraněni Solnička, Mottl a Novotný. Bitva na Sommě zuřila až do listopadu a vyžádala si přes 1 000 000 životů na obou stranách.

Během bojů a v důsledku zranění z bojů u Belloy-en-Santerre padlo a zemřelo celkem 14 československých dobrovolníků a 28 bylo raněno. Někteří z nich těžce a byli následně z vojska jako invalidní propuštěni. V minulosti bylo uváděno, že v boji u Belloy-en-Santerre padlo, či zraněním z bojů podlehlo, 15 Čechoslováků, ale údajně padlý Josef Černý se nevyskytuje ani v evidenci Kanceláře legií, a ani v evidenci fr. armády. Jde pravděpodobně o záměnu s padlým Josefem Svobodou, který v prvotních seznamech naopak chyběl. Hroby s ostatky československých legionářů, kteří byli pohřbeni přímo v Belloy-en-Santerre, zanikly v následujících bojích. Většina padlých bez dochovaných hrobů, včetně fiktivního Josefa Černého, byla již historicky připomenuta na centrálním pomníku v La Targette, kam byly také soustředěny ostatky obětí bojů, u nichž bylo možné lokalizovat hrob.

V samotném Belloy-en-Santerre se na účast Čechoslováků zapomnělo. Teprve v roce 2016 při přípravách ceremoniálu k 100letému výročí osvobození obce byla účast československých legionářů opět připomenuta. Samostatný pomník Čechoslovákům byl odhalen 10. května 2022 u kostela ve středu obce. Pomník byl realizován díky spolupráci Ministerstva obrany, Československé obce legionářské a Sdružení československých dobrovolníků ve Francii. 

Vlastimil Křišťan

Všichni padlí jsou připomenutí na pomník v Belloy-en-Santerre:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=FRA-55195 
 

V bojích o Belloy-en-Santerre padli:

vojín Adamík Jozef (20. 7. 1885 – 5. 7. 1916), krejčí z Veľké Bytče, člen Sokola Paříž, vstoupil do legie 22. 8. 1914 v Paříži, padl při obraně Belloy-en-Santerre, zasažen do hlavy, původně pochován v Belloy-en-Santerre, jeho hrob zanikl v pozdějších bojích

Připomenut na ústředním pomníku v La Targette:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=FRA-33170 

–

desátník Barták Josef (28. 2. 1889 – 10. 7. 1916), krejčí z Nového Hradce, okr. Hradec Králové, člen Sokola Paříž, vstoupil do legie 3. 9. 1914 v Paříži, těžce raněn 9. 7. 1916 při útoku na Peronnské cestě, projektil mu utrhl levou nohu, 10. 7. 1916 zemřel v nemocnici č. 13 v Marcelcave, původně pochován na národním hřbitově Marcelcave, hrob č. 272, dnes La Targette

Hrob s ostatky na Československém vojenském hřbitově La Targette:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=FRA-238 

Připomenut na pomníku v Brněnské ulici v Hradci Králové:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE5205-38723 

–

vojín Bláha Emil (25. 5. 1890 – 6. 7. 1916), krejčí z Kamýku, okr. Sedlčany, vstoupil do legie 22. 8. 1914 v Paříži, podlehl zraněním ve Wiencourt l´Equipeé, původně pochován ve Wiencourt l´Equipeé, následně na národním hřbitově Marcelcave, hrob č. 625

Hrob s ostatky na Československém vojenském hřbitově La Targette:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=FRA-239 

Připomenut na pomníku na hřbitově v Kamýku nad Vlatavou:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE2120-22083 

–

vojín Černý Oldřich Alois (16. 7. 1895 – 7. 7. 1916), číšník z Krásného Března, okr. Ústí nad Labem, přijel z Londýna a vstoupil do legie 29. 10. 1914 v Bayonne, od 7. 7. 1916 nezvěstný po dělostřeleckém přepadu v oblasti Belloy-en-Santerre, oficiálně prohlášen za mrtvého 30. 11. 1921

Připomenut na ústředním pomníku v La Targette:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=FRA-33170 

Připomenut na pomníku v parku U Pivovarské zahrady v Ústí nad Labem: https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE4214-31391 

–

vojín Fiala Šimon (alias Montet Simon)  (16. 10. 1885 – 9. 7. 1916), truhlář z Velkých Radslavic, okr. Velké Meziříčí, vstoupil do legie 22. 8. 1914 v Paříži, raněn 21. 12. 1914 v zákopech u Markýzy, padl u Dompierre, původně pochován v Dompierre, hrob č. 977, dnes La Targette

Hrob s ostatky na Československém vojenském hřbitově La Targette:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=FRA-246 

Připomenut na pomníku na návsi v Radslavicích:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE6219-16882 

–

vojín Gorický Toman (22. 12. 1893 – 5. 7. 1916), chorvatský Čech, krejčí z Virovitic, okr. Slavonie, člen Sokola Paříž, vstoupil do legie 22. 8. 1914 v Paříži, podlehl zranění ve Wiencourt l´Equipeé, původně pochován na národním hřbitově Marcelcave, hrob č. 633, dnes La Targette

Hrob s ostatky na Československém vojenském hřbitově La Targette:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=FRA-248 

–

vojín Hölzl Gustav (21. 5. 1886 či 1889 – 11. či 13. 7. 1916), ze Sulovic, okr. Čáslav, vstoupil do legie 25. 8. 1914 v Paříži, raněn 21. 12. 1914 v zákopech u Markýzy, vyznamenán 30. 6. 1916 u Bayonvillers francouzským Válečným křížem, podle československých záznamů padl na neznámém místě, podle vzpomínek při bombardování legionářů stahujících se v noci z 11. na 12. 7. 1916 do týlu k Proyart,  ale francouzské záznamy uvádí, že podlehl zraněním v nemocnici v Marcelcave, původně pochován na národním hřbitově Marcelcave, hrob č. 374, dnes La Targette

Hrob s ostatky na Československém vojenském hřbitově La Targette:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=FRA-253 

–

vojín Maroušek František (28. 11. 1892 – 5. 7. 1916), kuchař z Bělčic, okr. Blatná, přijel z Londýna a vstoupil do legie 30. 10. 1914 v Bayonne, padl u Belloy-en-Santerre, pochován v Belloy-en-Santerre, jeho hrob zanikl v pozdějších bojích

Připomenut na ústředním pomníku v La Targette:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=FRA-33170 

Připomenut na pomníku na náměstí J. Kučery v Bělčicích:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3101-10956 

–

vojín Melichar Karel (18. 1. 1879 – 5. 7. 1916), obuvník z Příbrami, vstoupil do legie 25. 8. 1914 v Paříži, padl v Belloy-en-Santerre, místo jeho pohřbení není známo

Připomenut na ústředním pomníku v La Targette:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=FRA-33170 

–

vojín Mornstein Jan (19. 10. 1884 – 5. 7. 1916), krejčí z Vřeskovic, okr. Přeštice, člen Sokola Paříž, vstoupil do legie 22. 8. 1914 v Paříži, vyznamenán 17. 1. 1916 v Largny ruskou vojenskou misí ve Francii medailí sv. Jiří, vyznamenán 30. 6. 1916 u Bayonvillers francouzským Válečným křížem, padl při obraně Belloy-en-Santerre, zasažen do hrudi, pravděpodobně pochován v Belloy-en-Santerre, jeho hrob nebyl po válce nalezen

Připomenut na ústředním pomníku v La Targette:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=FRA-33170 

Připomenut na pomníku na nám. Dr. E. Beneše ve Švihově:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3205-6145   

–

vojín Svoboda Josef (20. 1. 1887 – 9. 7. 1916), krejčí z Prahy, člen Sokola Paříž, vstoupil do legie 22. 8. 1914 v Paříži, padl v Belloy-en-Santerre či v úseku Dompierre, jeho hrob nebyl po válce nalezen

Připomenut na ústředním pomníku v La Targette:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=FRA-33170 

–

vojín Tschinkel Bohumil (18. 12. 1882 – 9. 7. 1916), číšník ze Strakonic, přijel z Londýna a vstoupil do legie 29. 10. 1914 v Bayonne, padl v Belloy-en-Santerre či u Dompierre, původně pochován v Dompierre, jeho hrob nebyl po válce nalezen

Připomenut na ústředním pomníku v La Targette:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=FRA-33170 

Připomenut na pomníku u kostela sv. Václava ve Strakonicích:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3111-33391 

Připomenut na pamětní desce v Lidické ulici ve Strakonicích:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE3111-10737 

–

vojín Zábranský Arnošt (25. 8. 1879 – 4. 7. 1916), strojník z Jaroměřic, okr. Moravské Budějovice, vstoupil do legie 22. 8. 1914 v Paříži, vyznamenán 30. 6. 1916 u Bayonvillers francouzským Válečným křížem, padl na úseku Dompierre, původně pochován v Dompierre, jeho hrob nebyl po válce nalezen

Připomenut na ústředním pomníku v La Targette:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=FRA-33170 

–

četař Žibřid František (16. 12. 1884 – 4. 7. 1916), hospodářský správce z Tatců, okr. Kolín, vstoupil do legie 29. 8. 1914 v Bayonne, citován za chrabrost u Arrasu, vyznamenán 27. 7. 1915 u Le Mont francouzským Válečným křížem, vyznamenán 17. 1. 1916 v Largny ruskou vojenskou misí ve Francii Křížem sv. Jiří, padl u Belloy-en-Santerre, původně pochován na národním hřbitově Lihons, hrob č. 1031, dnes La Targette

Hrob s ostatky na Československém vojenském hřbitově La Targette:
https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=FRA-305 

– –

Summary
The Battle of the Somme, launched on 1 July 1916, became one of the bloodiest campaigns of the First World War. Among the French forces was the Moroccan Division, including the 1st Marching Regiment of the French Foreign Legion. Within its ranks served the Czech Platoon, the last surviving remnant of the famous “Nazdar” Company.

During the fighting around Belloy-en-Santerre on 4–5 July 1916, the platoon helped repel a German counter-attack after enemy troops penetrated the village. Supported by machine-gun fire from Czech legionnaire Bedřich Nezavdal, the unit contributed to recapturing positions and taking prisoners. The cost was severe: of around 60 men, only 25 emerged uninjured. Fourteen Czechoslovak volunteers were ultimately killed or died of wounds and twenty-eight were wounded. The platoon received the Croix de Guerre for its actions. After decades of relative obscurity, the contribution of these volunteers was formally commemorated in Belloy-en-Santerre with a memorial unveiled in 2022.

Zdroje

LAUSEGER, Emanuel Eugen. Pod slavnými prapory starodružiníků: (historické vzpomínky). Svazek 1. Praha: Česká beletrie, 1927, s. 144–151. On-line: https://digitalnistudovna.mo.gov.cz/uuid/uuid:55671fba-f43f-11ea-91a8-001b63bd97ba

BOHÁČ, Jaroslav. Kronika Československé legie ve Francii, Kniha prvá: Rota Nazdar 1914-1916. Praha: Naše záloha, O. Vaněk, 1938, s. 437–446. On–line: https://digitalnistudovna.mo.gov.cz/uuid/uuid:1fbecbe9-fa1b-11ea-b9c3-001b63bd97ba

PREININGER, Ladislav. Československá legie ve Francii: 1914-1918, 1. díl. Praha: Kruh francouzských legionářů, 1928-1930, s. 41–44. On-line: https://digitalnistudovna.mo.gov.cz/uuid/uuid:53a1e0c2-aa4e-11ea-8646-001b63bd97ba 

BRANISLAV, František, RÁŽ, Antonín, HAMPL František, ŽIVEC, Václav. Věrnému vojáku Jonášovi. Beroun: Městský osvětový sbor, 1928, s. 10. Dostupné také z: https://digitalnistudovna.mo.gov.cz/uuid/uuid:17e2647f-15a2-11eb-9995-001b63bd97ba

ULRYCH, Emil. Dvacet pět hrobů padlých reků z roty „Nazdar“. In: Československý legionář, 27.09.1935, s. 5. On-line: https://digitalnistudovna.mo.gov.cz/uuid/uuid:4070c2a0-2ae3-11e1-8332-0013d398622b

Seznam ztrát v ciz. legii  francouzské. In: Československý legionář, 23.05.1919, s. 4. On-line: https://digitalnistudovna.mo.gov.cz/uuid/uuid:91a8dc80-27cc-11e1-9870-0013d398622b 

ZYKA, Jar. B. Československé legie a sokolstvo: K zájezdu čs. Sokolstva do Paříže. In: Československý legionář, 10.04.1931, s. 2. On-line: https://digitalnistudovna.mo.gov.cz/uuid/uuid:db831950-2a39-11e1-b224-0013d398622b

Za bratrem Nezavdalem. In: Legionářská stráž, 23.06.1933, s. 3–4. On-line: https://www.digitalniknihovna.cz/dsmo/uuid/uuid:dfea7de0-57a6-11e1-b7a9-0013d398622b 

Padl v bojích na Sommě. In: Národní listy, 15.07.1919, s. 2.

Vzpomínka na Čechy, kteří před 100 lety bojovali v řadách Cizinecké legie, on-line: https://acr.mo.gov.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/vzpominka-na-cechoslovaky--kteri-pred-100-lety-bojovali-v-radach-cizinecke-legie-124892/ 

Ceremonie v Belloy-en-Santerre dne 10. května 2022, on-line: https://mzv.gov.cz/paris/cz/cesko_francouzske_vztahy/vyroci/ceremonie_v_belloy_en_santerre_dne_10.html 

MOJŽÍŠ, Milan, VOLFOVÁ, Marcela. Odhalení pomníku čs. legionářům v Belloy-en-Santerre. In Legionářský směr 2022, č. 2–3, s. 34-35. On-line: https://www.csol.cz/wp-content/uploads/2022/11/Legionarsky_smer_2-3_2022.pdf 

KREISINGER, Pavel. Cizinecký legionář Alan Seeger a jeho schůzka se Smrtí. In: Historie a vojenství 2016, č. 4. s. 94–96. On-line: https://digitalnistudovna.mo.gov.cz/uuid/uuid:1acb1dfb-72d9-11ea-a7cf-001b63bd97ba