Atentát na Heydricha: Odvážná akce československého odboje

Atentát na Heydricha: Odvážná akce československého odboje

SS-Obergruppenführer Reinhard Heydrich, přezdívaný "Řezník z Prahy", "Plavá bestie", "Mladý zlý bůh smrti" či "Kat Třetí říše", byl hlavou Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA) a zastupujícím říšským protektorem v Protektorátu Čechy a Morava. Heydrich hrál klíčovou roli v plánování a realizaci "konečného řešení židovské otázky" a jeho brutální metody potlačování odporu vůči nacistickému režimu z něj učinily jednoho z nejnenáviděnějších nacistických vůdců.

Československá exilová vláda v Londýně, v čele s prezidentem Edvardem Benešem, rozhodla o nutnosti provést atentát na Heydricha jako symbolický akt odporu a povzbuzení morálky československého obyvatelstva. Operace byla svěřena výsadkářům Janu Kubišovi a Jozefu Gabčíkovi, kteří byli speciálně vyškoleni v britské SOE (Special Operations Executive). Kubiš a Gabčík seskočili padákem v prosinci 1941 v blízkosti Nehvizd a přesunuli se do Prahy, kde se skrývali u místních odbojářů. Operace byla nesmírně riskantní, vyžadovala detailní plánování a pečlivé sledování Heydrichova denního rozvrhu. 

Dne 27. května 1942 se Gabčík a Kubiš postavili u křižovatky v pražské Libni, kde měl Heydrich projíždět ve svém otevřeném Mercedesu. Gabčík se pokusil vystřelit ze samopalu Sten, ale zbraň selhala. Kubiš rychle zareagoval a hodil granát, který explodoval vedle Heydrichova vozu. Heydrich byl těžce zraněn střepinami a utrpěl vážné zranění břicha. Byl okamžitě převezen do nemocnice, kde podstoupil operaci. Zpočátku se zdálo, že se jeho stav stabilizuje, ale 4. června 1942 zemřel na následky septického šoku, pravděpodobně způsobeného infekcí.

Atentát na Heydricha měl dramatické důsledky. Nacisté spustili brutální odvetu, která zasáhla především obce Lidice a Ležáky, které byly srovnány se zemí a jejich obyvatelé zavražděni nebo deportováni do koncentračních táborů. Tato represivní opatření měla zastrašit obyvatelstvo a odradit od dalšího odporu. 

Výsadkáři se ukrývali v pravoslavném chrámu v Resslově ulici. Kromě Gabčíka s Kubišem zde pobývali také další výsadkáři – jednalo se o Josefa Bublíka, Jana Hrubého, Adolfa Opálku, Jaroslava Švarce a Josefa Valčíka. Své kamarády nakonec udal výsadkář Karel Čurda. Po těžkém boji s německými vojáky se odmítli vzdát a raději spáchali sebevraždu nebo padli v boji. Tento památný den 18. června 1942 si připomínáme jako Den hrdinů druhého odboje.

Atentát na Heydricha je považován za jeden z nejvýznamnějších aktů odboje proti nacistické okupaci. I přes kruté represe nacistů dodal tento čin odvahu mnoha dalším bojovníkům za svobodu. Po válce se stal symbolem hrdinství a obětavosti československého odboje, který přispěl k obnovení svobodného Československa.

Odkaz na pomník Operace Anthropoid v Evidenci válečných hrobů zde: https://evidencevh.army.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0008-36641&rgid=10&rgn=Hlavn%c3%ad%20m%c4%9bsto%20Praha&orid=167&orn=Praha%208&mid=3194&min=Praha%208&hid=4&hin=2.%20sv%c4%9btov%c3%a1%20v%c3%a1lka&chid=7&chin=Pietn%c3%ad%20m%c3%adsto%20-%20objekt&st=0&

Portrét Jana Kubiše

Portrét Jana Kubiše
Zdroj: Wikipedie

Portrét Jozefa Gabčíka

Portrét Jozefa Gabčíka
Zdroj: Wikipedie

"Plavá bestie", SS-Obergruppenführer Reinhard Heydrich

Zdroj: Rosswatt1979, Wikipedia Commons

Poškozený vůz Mercedes-Benz W142 Reinharda Heydricha na místě činu

Poškozený vůz Mercedes-Benz W142 Reinharda Heydricha na místě činu
Zdroj: Wikipedie

Terence Cuneo: Atentát na Heydricha. Olejomalbu pocházející asi z roku 1942 dnes uchovává ve svých sbírkách The National Archives (Velká Británie)

Terence Cuneo: Atentát na Heydricha. Olejomalbu pocházející asi z roku 1942 dnes uchovává ve svých sbírkách The National Archives (Velká Británie)
Zdroj: Wikipedie

Památník výsadkářům, kteří provedli atentát na Reinharda Heydricha, v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze

Památník výsadkářům, kteří provedli atentát na Reinharda Heydricha, v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze
Zdroj: Wikipedie

Památník Operace Anthropoid v Praze-Libni

Památník Operace Anthropoid v Praze-Libni
Zdroj: CEVH

Celkový pohled na památník

Celkový pohled na památník
Zdroj: CEVH

Základní kámen pomníku Operace Anthropoid

Základní kámen pomníku Operace Anthropoid
Zdroj: CEVH

80. výročí zákřovské tragédie

Dne 18. dubna 1945 byla vesnice Zákřov obklíčena kozáky a gestapem kvůli podezření z podpory odboje. Zatkli 23 místních mužů a chlapců, z nichž 19 po krutých výsleších popravili 20. dubna v Kyjanicích. Jejich těla byla spálena. Tragédie vyšla najevo až po válce. Letos si připomínáme 80 let od této události.

Pochod smrti Reitzenhain (Pohraniční) – Chomutov – Terezín a vlak smrti v obci Březno

Na jaře 1945 prošel okresem Chomutov jeden z mnoha pochodů smrti, při kterém byli vězni z pobočného tábora Treglitz nuceni putovat z Pohraničního přes Chomutov až do Terezína. Trasa je dodnes lemována hroby a památníky těch, kteří po cestě zemřeli vyčerpáním, byli zastřeleni nebo ubiti. Tragická je i historie tzv. vlaku smrti v obci Březno, kde během několika dní zahynuly stovky vězňů hlady, žízní a následkem spojeneckého náletu. Připomínkou těchto událostí jsou hromadné hroby a pietní místa v obcích regionu.

Poslední let amerických stíhačů Raymonda F. Reutera a Williama R. Preddyho

Na konci druhé světové války se nad územím dnešního Česka odehrávaly dramatické letecké boje. Během jedné z posledních misí 17. dubna 1945 byli nad jižními Čechami sestřeleni dva američtí stíhací piloti – kapitán Raymond F. Reuter a poručík William R. Preddy. Oba padli po střetu s německými proudovými letouny Me-262 a zemřeli nedaleko Boršova nad Vltavou a Záluží. Jejich památku dnes připomínají pomníky na místech dopadu jejich letadel.