85. výročí úmrtí letce RAF Albína Nasswettera

85. výročí úmrtí letce RAF Albína Nasswettera

85. výročí úmrtí letce RAF Albína Nasswettera

Dne 16. června 1941odstartovalo 12 stíhacích letounů 1. peruti RAF s úkolem doprovázet letoun z námořní záchranné služby, který ve vlnách moře v Doverské úžině pátral po nezvěstných pilotech z včerejšího dne.  Kolem šesté hodiny večerní britské stroje narazily na německý hydroplán, který plnil identický úkol a hledal sestřelené letce. Jelikož každá ze skupin měla silný doprovod stíhacích letounů, byl střet nevyhnutelný. Stroj Hurricane Mk.IIB (Z3460/JX-) pilotovaný čet. Albínem Nasswetterem byl zasažen. Pilotovi se i přes mimořádně závažnou situaci podařilo vyskočit a zachránit se na nafukovacím člunu. Utrpěl však vážné popáleniny. Námořní hlídka jej brzy nalezla. Následně byl převezen do nemocnice v Doveru, kde svým zraněním v noci na 17. června 1941 podlehl.

Jaký byl životní příběh pilota Albína Nasswettera?

Narodil se 21. srpna 1919 v Praze do rodiny obvodního lékaře Albína Nasswettera a Anny Nasswetterové, rozené Čapkové. V některých pramenech je alternativně uváděn leden jako měsíc jeho narození, což je patrně způsobeno chybou při přepisování dat. Nedlouho po porodu se rodina přestěhovala do Dolan u Olomouce. V letech 1930–1936 studoval na Slovanském gymnáziu. Studium jej však příliš neuspokojovalo, neboť inklinoval spíše k technickým oborům. Po jeho dokončení pracoval jako technický úředník, zároveň se však snažil pokračovat v otcových šlépějích a usiloval o studium medicíny. Ve svém volném čase se věnoval sportu – hrál lední hokej, lyžoval – především ho však přitahovalo létání. Samostudiem si osvojoval znalosti z oblasti aerodynamiky, navigace i pilotní techniky. Jako člen Hanáckého aeroklubu se účastnil plachtařských závodů, v nichž piloti bezmotorových letadel – kluzáků – poměřovali své schopnosti v rychlosti, taktice letu i ve využití povětrnostních podmínek. Své znalosti a dovednosti potvrdil dne 18. listopadu 1937, kdy úspěšně složil zkoušky odborné způsobilosti pilota sportovních letadel. Již v devatenácti letech se vypracoval na leteckého instruktora.

Dne 1. 3. 1939 dobrovolně vstoupil do československé armády. Po jejím rozpuštění odešel v červenci téhož roku ilegálně přes Polsko do Francie, aby se mohl aktivně zapojit do boje za znovuobnovení svobodného Československa. Dne 2. října 1939 byl v Paříži prezentován do československé zahraniční armády.  Byl zařazen k letecké skupině jako stíhač. Po kapitulaci Francie se evakuoval do Velké Británie, kde byl přijat k RAF. Zpočátku sloužil u 52. operačně výcvikové jednotky. Po zaškolení na britské stroje byl dnem 22. dubna 1941 zařazen k 1. peruti.  Velmi brzy vykonal i svůj první průzkumný let s npor. A. Velebnovským. Během několika následujících týdnů absolvoval další cvičné lety i hlídkování nad lodními konvoji. Jeho další nadějnou službu vlasti však tragicky ukončila smrt.  

Za svou službu v armádě byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939. Posmrtně byl povýšen do hodnosti štábního rotmistra letectva a později do hodnosti plukovníka. Pilot Albín Nasswetter byl pohřben dne 21. června 1941 na hřbitově sv. Lukáše ve Whyteleafe v hrabství Surrey ve Velké Británii v řadě H do hrobu č. 31. Nasswetterovu památku lze uctít tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u válečných hrobů, které jsou trvalou připomínkou jeho hrdinství.

Jan Benda

 

Na tomto místě uvádíme odkazy do Veřejného portálu CEVH na všechny evidované válečné hroby připomínající památku statečného letce čet. Albína Nasswettera, jenž zemřel v doverské nemocnici dne 17. června 1941. 

1. Hrob čet. Albína Nasswettera ve Velké Británii – ev. č. VH: GBR1507:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=GBR-1507

 

2. Památník čs. letců, kteří padli v boji za druhé světové války, v Praze-Bubenči - ev. č. VH: CZE0006-18911: 

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0006-18911

 

3. Destička s jeho jménem v areálu Národního památníku II. světové války v Hrabyni – ev. č. CZE8117-39517:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/cf417099-fb7c-423e-8f27-78285b1cd0c0

 

4. Symbolický hrob v areálu Ústředního hřbitova v Olomouci – ev. č. CZE7107-41610:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/626a0b26-17cb-4230-9d43-ed5b09acf7ef

 

5. Pomníku ve tvaru kostky z leštěné šedé žuly v Dolanech v Olomouckém kraji – ev. č. VH: CZE7107-7363:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/Graves/Detail/8a50eb7a-9fbf-4657-a4a7-79b525d55886

 

Summary:

Czechoslovak RAF pilot Albín Nasswetter died in a hospital in Dover, England, on 17 June 1941 from injuries sustained in combat with the enemy. He was one of the experienced pilots who, after the Nazi occupation of the homeland, went into exile and continued the fight for the restoration of Czechoslovakia. He served in France and Great Britain. He was decorated for his role in the national liberation struggle and is buried in St. Luke's Cemetery in Whyteleafe, Surrey.

Čet. Albín Nasswetter (*21. 8. 1919 – † 17. 6. 1941) byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka.

Čet. Albín Nasswetter (*21. 8. 1919 – † 17. 6. 1941) byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka.
Zdroj: Válka, on-line: https://www.valka.cz/Nasswetter-Albin-t89746

Hrob Albína Nasswettera se nachází na hřbitově sv. Lukáše ve Whyteleafe v hrabství Surrey ve Velké Británii v řadě H. Hrobové místo je označeno číslem 31.

Hrob Albína Nasswettera se nachází na hřbitově sv. Lukáše ve Whyteleafe v hrabství Surrey ve Velké Británii v řadě H. Hrobové místo je označeno číslem 31.
Zdroj: CEVH

Na hřbitově sv. Lukáše ve Whyteleafe v hrabství Surrey ve Velké Británii se nachází 47 válečných hrobů z první a druhé světové války.

Na hřbitově sv. Lukáše ve Whyteleafe v hrabství Surrey ve Velké Británii se nachází 47 válečných hrobů z první a druhé světové války.
Zdroj: CEVH, CWGC https://www.cwgc.org/visit-us/find-cemeteries-memorials/cemetery-details/44508/whyteleafe-st-luke-churchyard/

Destička se jménem Albína Nasswettera se nachází v areálu Národního památníku II. světové války v Hrabyni.

Destička se jménem Albína Nasswettera se nachází v areálu Národního památníku II. světové války v Hrabyni.
Zdroj: CEVH

Na pomníku ve tvaru kostky z leštěné šedé žuly v Dolanech v Olomouckém kraji je z boční strany vytesáno jméno Albína Nasswettera.

Na pomníku ve tvaru kostky z leštěné šedé žuly v Dolanech v Olomouckém kraji je z boční strany vytesáno jméno Albína Nasswettera.
Zdroj: CEVH

Jméno Albína Nasswettera je zvěčněno i na pomníku letců v Praze-Bubenči.

Jméno Albína Nasswettera je zvěčněno i na pomníku letců v Praze-Bubenči.
Zdroj: CEVH

Mezi čs. letci, kteří jsou uvedeni na Pomníku československým letcům na pražském Klárově, se objevuje Albín Nasswetter.

Mezi čs. letci, kteří jsou uvedeni na Pomníku československým letcům na pražském Klárově, se objevuje Albín Nasswetter.
Zdroj: Spolek pro vojenská pietní místa, on-line: https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/237-/?vp-page=12

Jméno Albín Nasswetter nechybí na jedné z desek se jmény příslušníků čs. letectva v RAF v letech 1940-1945, jež jsou umístěny v Ivančicích v Jihomoravském kraji.

Jméno Albín Nasswetter nechybí na jedné z desek se jmény příslušníků čs. letectva v RAF v letech 1940-1945, jež jsou umístěny v Ivančicích v Jihomoravském kraji.
Zdroj: Spolek pro vojenská pietní místa, on-line: https://www.vets.cz/vpm/43278-pametni-deska-osvobozeni-ivancic/

Detail desek se jmény příslušníků čs. letectva v RAF v letech 1940-1945 v Ivančicích v Jihomoravském kraji.

Detail desek se jmény příslušníků čs. letectva v RAF v letech 1940-1945 v Ivančicích v Jihomoravském kraji.
Zdroj: Spolek pro vojenská pietní místa, on-line: https://www.vets.cz/vpm/43278-pametni-deska-osvobozeni-ivancic/

Před 110 lety začaly boje v Dobrudži. Stovky Čechů bojovaly v řadách srbské dobrovolnické divize

Před 110 lety se Dobrudža stala jedním z hlavních bojišť po vstupu Rumunska do první světové války. Do bojů proti vojskům Ústředních mocností zde zasáhla také 1. srbská dobrovolnická divize, v jejíchž řadách sloužilo téměř 600 českých dobrovolníků. Během necelých dvou měsíců prošli těžkými boji u Dobriče, Kokardže, Amzače či Topraisaru a mnozí z nich zde padli. Jejich památku dnes připomíná také mauzoleum a pomník v rumunské Medžidiji, na němž jsou uvedena jména 16 padlých Čechů.

Pomník Františka de Paula z Valdštejna-Vartenberka

Anotace:
V zámeckém parku v Litomyšli se nachází pomník věnovaný Františku de Paulovi z Valdštejna-Vartenberka. Roku 1808 jej nechal zhotovit tehdejší majitel panství hrabě Jiří Josef z Valdštejna-Vartenberka jako památku na svého mladšího bratra, důstojníka císařské armády, který dne 2. září 1796 podlehl zraněním utrpěným během bojů proti revoluční Francii u severoitalského města Salò. Pomník s plastikou ležícího lva, symbolizujícího statečnost i zármutek, je významnou součástí zámeckého parku a zároveň patří k nemnohým památkám v České republice připomínajícím oběti francouzských revolučních válek.

Výsadek Aroš V

Skupina Aroš V měla působit na Moravě v prostoru Holešov–Kroměříž–Slavkov–Brno–Kunovice. Tři muži – Karel Hovůrka, Rudolf Koloničný a Josef Procházka – však byli v noci 2. září 1941 vysazeni u Kazanówa v okupovaném Polsku. Přes obtížnou cestu dorazili dva z nich na Moravu a připravovali zpravodajskou a sabotážní činnost. Po zradě Ferdinanda Čihánka (Aroš III) padl Hovůrka při zásahu gestapa a Koloničný a Procházka byli vězněni brněnským gestapem a 7. května 1942 popraveni v Mauthausenu.