85. výročí tragické smrti letce Františka Běhala

85. výročí tragické smrti letce Františka Běhala

85. výročí tragické smrti letce Františka Běhala

V noci z 10. na 11. května 1941 vzlétlo dvanáct letounů 1. perutě RAF ve třech sekcích k nočním hlídkám nad Londýnem. Peruť během akce dosáhla sedmi sestřelů letadel Luftwaffe, z toho dvou poškozených, avšak za cenu vlastních ztrát – jeden letoun Hawker Hurricane byl sestřelen a jeho pilot, por. František Běhal, zahynul.

Třetí sekci tvořili českoslovenští letci Jaroslav Novák, Josef Příhoda, Otto Pavlů a František Běhal, kteří hlídkovali ve výškách mezi 16 000 a 17 500 stopami. Novák zaútočil na bombardér Ju 88, Příhoda se střetl se dvěma He 111. Poručík Běhal, letící na Hurricane Mk. IIa (Z2921/JX-), byl při sledování He 111 zasažen palbou a po oznámení úmyslu vyskočit s padákem zahynul. Jeho letoun dopadl na pozemek Paxtonova sadu u South Croydonu. Okolnosti jeho sestřelu zůstávají nejasné; mohl za něj nést odpovědnost německý pilot Bf 110, případně mohl být výsledkem palby spojeneckého letounu v téže oblasti.

Jaký byl životní příběh pilota por. Františka Běhala?

Narodil se 18. března 1912 v Želatovicích v okrese Přerov. V říjnu 1936 nastoupil vojenskou presenční službu. Dne 1. února 1938 byl přijat na Školu pro odborný dorost letectva ve Vojenském leteckém učilišti v Prostějově. Následně sloužil u 32. peruti 1. leteckého pluku T. G. Masaryka v Chebu. V československé armádě dosáhl hodnosti podporučíka letectva. Nacistická okupace českých zemí a vyhlášení samostatného Slovenska znamenaly pro Běhala konec jeho služby u československé branné moci.   

Jako přesvědčený vlastenec se rozhodl odejít do exilu, aby bojoval za znovuobnovení svobodného Československa. Dne 5. června 1939 překročil hranici do Polska, kde se hlásil na čs. konzulátu ke splnění vojenské povinnosti. Jelikož mezinárodní situace neumožňovala vznik čs. jednotek, čs. vojáci a letci často směřovali do Francie, aby byli přijati do cizinecké legie. Běhal cestoval vlakem do Gdyně, aby se na palubě parníku „Chrobry“ dopravil do francouzského přístavu Boulogne. Vstoupil do cizinecké legie, odkud byl po vypuknutí války uvolněn. Do čs. zahraniční armády byl prezentován na čs. vyslanectví v Paříži dne 2. 10. 1939. Jako pilot byl přijat k letectvu. Absolvoval výcvik na francouzské stroje. Jako příslušník Stíhací skupiny III/3 se zúčastnil bojů o Francii a dosáhl bojového úspěchu se dvěma sestřelenými letadly Luftwaffe.  Po pádu Francie se evakuoval přes Afriku a Gibraltar do Velké Británie. V Cardiffu se vylodil dne 5. srpna 1940. Poté byl přijat jako stíhací pilot do RAF. Od 28. září 1940 byl přidělen k 6. operačně výcvikové jednotce (OTU), kde absolvoval operační výcvik. Od 14. října 1940 sloužil u 1. perutě. Bitvy o Británii se nezúčastnil, jelikož stále prováděl cvičné lety. Nejčastěji se jednalo o let ve formaci, cvičení rutinních postupů, nácvik soubojů, vzlety a přistání a radiokomunikace. Do dokončení výcviku konal denní hlídkové lety nad Kanálem a oblastí severní Francie. V prosinci peruť zahájila noční přelety podél severního francouzského pobřeží a od jara 1941 pak hlídkové lety jako obranu na ochranu Londýna před bombardovacími útoky Luftwaffe.

Za svou službu v armádě byl vyznamenán dvakrát Československým válečným křížem 1939, Francouzským válečným křížem, Československou vojenskou pamětní medailí se štítkem F-VB. Posmrtně byl povýšen do hodnosti kapitána letectva a později do hodnosti plukovníka. Pilot František Běhal byl pohřben dne 14. května 1941 na hřbitově sv. Lukáše ve Whyteleafe v hrabství Surrey ve Velké Británii v rámci řady H do hrobu č. 29.  

Urna s prstí z hrobu Františka Běhala byla převezena do vlasti a transportována do Prostějova, kde byla uložena do památníku čs. letců na městském hřbitově. Běhalovu památku lze uctít tichou vzpomínkou, zapálením svíčky či položením květiny u válečných hrobů, které jsou trvalou připomínkou jeho hrdinství.

Jan Benda

 

Na tomto místě uvádíme odkazy do CEVH na evidované válečné hroby připomínající památku statečného letce por. Františka Běhala, jenž zahynul při operačním letu dne 11. května 1941. 

1. Hrob por. Františka Běhala ve Velké Británii – ev. č. VH: GBR1508:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=GBR-1508

2. Památník čs. letců, kteří padli v boji za druhé světové války, v Praze-Bubenči - ev. č. VH: CZE0006-18911: 

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE0006-18911

3. Památník čs. letcům, padlým ve 2. světové válce, v Prostějově - ev. č. CZE7108-7523: 

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7108-7523

4. Symbolický hrob v areálu Ústředního hřbitova v Olomouci – ev. č. CZE7107-41610:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7107-41610

5. Destička s jeho jménem v areálu Národního památníku II. světové války v Hrabyni – ev. č. VH CZE8117-32621:

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE8117-32621

6. Pomník padlým letcům ve tvaru křídla v Přerově – ev. č. VH: CZE7109-7335: 

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7109-7335

7. Monumentální památník z travertinu věnovaný obětem obou světových válek v Želatovicích – ev. č. VH: CZE7109-7319: 

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7109-7319

8. Pamětní deska z černé žuly v Želatovicích – ev. č. VH: CZE7109-7318: 

https://evidencevh.mo.gov.cz/Evidence/detail-hrobu-ci-mista?id=CZE7109-7318

Summary:

Czechoslovak RAF pilot František Běhal died on 11 May 1941 during an operational flight in the Greater London area in Great Britain. He was one of the experienced pilots who went into exile after the Nazi occupation of his homeland and continued the fight for the restoration of Czechoslovakia. He served in France and Great Britain. He was decorated in memoriam and is buried in St. Luke's Cemetery in Whyteleafe.

Por. František Běhal (*18. 3. 1912 – † 11. 5. 1941) byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka.

Por. František Běhal (*18. 3. 1912 – † 11. 5. 1941) byl in memoriam povýšen do hodnosti plukovníka.
Zdroj: FCAFA https://fcafa.com/2020/08/09/frantisek-behal/

Hrob Františka Běhala se nachází na hřbitově sv. Lukáše ve Whyteleafe v hrabství Surrey ve Velké Británii (řada H, hrob č. 29).

Hrob Františka Běhala se nachází na hřbitově sv. Lukáše ve Whyteleafe v hrabství Surrey ve Velké Británii (řada H, hrob č. 29).
Zdroj: CEVH

Na hřbitově sv. Lukáše ve Whyteleafe v hrabství Surrey se nalézá 47 válečných hrobů.

Na hřbitově sv. Lukáše ve Whyteleafe v hrabství Surrey se nalézá 47 válečných hrobů.
Zdroj: CEVH, CWGC https://www.cwgc.org/visit-us/find-cemeteries-memorials/cemetery-details/44508/whyteleafe-st-luke-churchyard/

Destička se jménem por. Františka Běhala se nachází v areálu Národního památníku II. světové války v Hrabyni.

Destička se jménem por. Františka Běhala se nachází v areálu Národního památníku II. světové války v Hrabyni.
Zdroj: CEVH

Na desce symbolického hrobu v areálu Ústředního hřbitova v Olomouci jsou stříbrných písmem uvedena jména padlých členů Hanáckého aeroklubu v letech 1939 až 1945, mezi nimiž nechybí jméno letce Františka Běhala.

Na desce symbolického hrobu v areálu Ústředního hřbitova v Olomouci jsou stříbrných písmem uvedena jména padlých členů Hanáckého aeroklubu v letech 1939 až 1945, mezi nimiž nechybí jméno letce Františka Běhala.
Zdroj: CEVH

Pomník padlým letcům ve tvaru křídla v Přerově připomíná také letce Františka Běhala.

Pomník padlým letcům ve tvaru křídla v Přerově připomíná také letce Františka Běhala.
Zdroj: CEVH

Pamětní deska Františku Běhalovi z černé žuly upevněné na betonovém podstavci se nachází v rodných Želatovicích v Olomouckém kraji.

Pamětní deska Františku Běhalovi z černé žuly upevněné na betonovém podstavci se nachází v rodných Želatovicích v Olomouckém kraji.
Zdroj: CEVH

Monumentální památník z travertinu věnovaný obětem obou světových válek v Želatovicích připomíná i letce Františka Běhala.

Monumentální památník z travertinu věnovaný obětem obou světových válek v Želatovicích připomíná i letce Františka Běhala.
Zdroj: CEVH

Urna s prstí z hrobu Františka Běhala je uložena v Památníku čs. letců 2. světové války, který je situován na městském hřbitově v Prostějově.

Urna s prstí z hrobu Františka Běhala je uložena v Památníku čs. letců 2. světové války, který je situován na městském hřbitově v Prostějově.
Zdroj: CEVH

Jméno Františka Běhala je zvěčněno i na pomníku letců v Praze-Bubenči.

Jméno Františka Běhala je zvěčněno i na pomníku letců v Praze-Bubenči.
Zdroj: CEVH

Mezi čs. letci, kteří jsou uvedeni na Pomníku čs. letcům na pražském Klárově, se objevuje František Běhal.

Mezi čs. letci, kteří jsou uvedeni na Pomníku čs. letcům na pražském Klárově, se objevuje František Běhal.
Zdroj: Spolek pro vojenská pietní místa https://www.vets.cz/vpm/mista/obec/237-/?vp-page=12

Jméno Františka Běhala nechybí na jedné z desek se jmény příslušníků čs. letectva v RAF v letech 1940-1945, jež jsou umístěny v Ivančicích v Jihomoravském kraji.

Jméno Františka Běhala nechybí na jedné z desek se jmény příslušníků čs. letectva v RAF v letech 1940-1945, jež jsou umístěny v Ivančicích v Jihomoravském kraji.
Zdroj: Spolek pro vojenská pietní místa https://www.vets.cz/vpm/43278-pametni-deska-osvobozeni-ivancic/

Detail desek se jmény příslušníků čs. letectva v RAF v letech 1940-1945 v Ivančicích v Jihomoravském kraji.

Detail desek se jmény příslušníků čs. letectva v RAF v letech 1940-1945 v Ivančicích v Jihomoravském kraji.
Zdroj: Spolek pro vojenská pietní místa https://www.vets.cz/vpm/43278-pametni-deska-osvobozeni-ivancic/

Bitva u Arrasu a nasazení roty „Nazdar“

Po vypuknutí první světové války usilovali Češi ve Francii o vznik vlastní dobrovolnické jednotky v rámci Cizinecké legie. Vznikla slavná rota Nazdar, která bojovala v květnu 1915 u Arrasu, nebo také tzv. „druhé bitvy o Artois“. Českoslovenští dobrovolníci při útoku na kótu 140 utrpěli těžké ztráty, přesto si získali respekt francouzské armády. Symbolem jednotky byl bayonnský praporek, který zmizel spolu s praporečníkem Karlem Bezdíčkem.

Polské ztráty při osvobozování Československa

Během Pražské operace se na osvobozování severních a části středních Čech podílela také 2. polská armáda gen. Karola Świerczewského. Polské jednotky osvobodily od 8. do 10. května 1945 mimo jiné Šluknovský výběžek, Děčín či Mělník a utrpěly 66 padlých a 902 raněných. Na našem území se nachází řada pomníků a válečných hrobů, které připomínají bojové operace i osudy konkrétních polských osvoboditelů.

85. výročí tragické smrti letce Bohumila Votruby

Československý pilot RAF Bohumil Votruba zahynul dne 6. května 1941 při tragické nehodě jeho letounu nedaleko Loweswateru v hrabství Cumbria ve Velké Británii. Patřil ke zkušeným letcům, kteří po nacistické okupaci vlasti odešli do exilu a pokračovali v boji za obnovu Československa. Sloužil ve Francii a Velké Británii. In memoriam byl vyznamenán a odpočívá na hřbitově v Silloth (Causewayhead).